Zrušení pracovního poměru ve zkušební době

• Eva Dvořáková (neregistrovaný)

  1. 4. 2016 22:33

  Dobrý den, prosím o Váš názor.
  Můj syn nastoupil do zaměstnání 21.12.2015 s 3 měsíční zkušební dobou. Mezitím onemocněl streptokokem a o dobu nemoci se mu prodloužila zkušební doba do 31.3.2016. Dne 31.3. po ukončení směny mu byla dána výpověď ve zk. době s tím, že již druhý den nemá nastoupit. Máme ale problém s tím, že výpověď byla napsána již dne 14.3.2016,synovi doručena 31.3.2016. Mezitím ale dne 22.3. dostal platební výměr , kde je mu zvýšená mzda a přiznána mimořádná měsíční odměna s platností od 1.4., což nasvědčovalo tomu, že jeho pracovní poměr bude pokračovat i po zkušební době. Tedy : výpověď napsána 14.3., platební výměr s odměnou platný od 1.4. předán 22.3. a 31.3. k podpisu smlouva o zrušení prac. pom. ve zk. době datována dnem 14.3..
  Podle mě to odporuje logice, když mu napíšou 14.3. výpověď a 22.3. zvýšení platu po uplynutí zk. doby a následně mu předají tu výpověď ze 14.3.. Syn by se chtěl nějak bránit, protože byl platebním výměrem platným od 1.4. uveden v omyl a nehledal již jinou práci. Prosím tedy o vaše názory. Moc děkuji za každou odpověď.

• • Dotaz je starý, nové názory již nelze přidávat.

  Nahlásit moderátorům jako SPAM

  
  

  • 1. 4. 2016 23:47

    

    ivzez

     
    
    Ve zkušební době nešlo o výpověď ani o "smlouvu o zrušení pracovního poměru ve zkušební době" (druhé neexistuje),
    ale o zrušení pracovního poměru ve zkušební době, s nímž syn musel/měl počítat až do posledního dne zkušební doby.
    
    Není rozhodující datum vyhotovení písemného zrušení pracovního poměru (jste si např. jista, že v datu není překlep?),
    ale datum předání – skutečného zrušení pracovního poměru (převzetí syn pravděpodobně potvrdil svým podpisem).
    
    > Mezitím ale dne 22.3. dostal platební výměr , kde je mu zvýšená mzda a přiznána mimořádná měsíční odměna s platností od 1.4., což nasvědčovalo tomu, že jeho pracovní poměr bude pokračovat i po zkušební době. Tedy: výpověď napsána 14.3., platební výměr s odměnou platný od 1.4. předán 22.3. a 31.3. k podpisu smlouva o zrušení prac. pom. ve zk. době datována dnem 14.3.
    > Podle mě to odporuje logice, když mu napíšou 14.3. výpověď a 22.3. zvýšení platu po uplynutí zk. doby a následně mu předají tu výpověď ze 14.3. Syn by se chtěl nějak bránit, protože byl platebním výměrem platným od 1.4. uveden v omyl a nehledal již jinou práci.
    
    Podle mne to logiku nepostrádá.
    Zaměstnavatel původně (22. 3.) předpokládal pokračování pracovního poměru, následně (31. 3.) se rozhodl pro jeho zrušení ve zkušební době.
    Nešlo o "uvedení v omyl", s možností zrušení pracovního poměru ve zkušební době je nutné počítat až do posledního dne zkušební doby včetně.

    •   Skok na další nový názor. K navigaci lze použít i klávesy N pro následující a P pro předchozí nový názor

  • 2. 4. 2016 0:21

    Eva Dvořáková (neregistrovaný)

    Dobrý večer,
    
    děkuji Vám.
    Skutečně šlo o zrušení pracovního poměru ve zkušební době ( špatně jsem to předtím napsala ) , nevím, jestli ze strany zaměstnavatele je v datu překlep, je tam 14.3..
    Syn zrušení pracovního poměru podepsal, ale připsal, že nesouhlasí. To ale asi nebude mít žádný vliv na výsledek.
    Nevím, je takto možné trestat zaměstnance za nemoc ( byl nemocný v únoru ) ? Žádný problém se za celou dobu nevyskytl. Vím, že to zaměstnavatel nemusí zdůvodňovat, ale žasnu nad morálkou státního podniku.
    Mám firmu od roku 1993, ale nikdy jsem se k zaměstnancům takto nechovala. Omlouvám se, je to jen moje úvaha. Děkuji za vše.

    •   Skok na další nový názor. K navigaci lze použít i klávesy N pro následující a P pro předchozí nový názor

  • 2. 4. 2016 1:31

    Eva (neregistrovaný)

    Syn podepsal, že zrušení řádně převzal, tím je papírově vše pořádku. I když s tím nesouhlasí, není mu to nic platné, neboť jeho souhlas není nutný. Souhlas obou stran (zaměstnance i zaměstnavatele) je nutný jen v případě, že uzavírají dohodu o ukončení pracovního poměru. Jinak bývá výpověď či zrušení pracovního poměru vždy jednostranný úkon, který jedna strana chce a druhá ne.
    
    Zaměstnanec by samozřejmě za nemoc neměl být trestán (pokud se tedy úmyslně "nehodí marod", ačkoli ve skutečnosti vůbec nemocen není). Ale když je zaměstnavatel mizera, tak s tím zaměstnanec nic nenadělá. Kdyby to někdo kontroloval (třeba inspekce), zaměstnavatel se jistě nepřizná a neřekne: "vyhodil jsem ho, abych ho potrestal za to, že marodil". Řekne třeba: "vyhodil jsem ho, protože jsem nebyl spokojený s jeho pracovními výsledky" nebo "neměl jsem pro něj práci" apod. Opak mu nemůžete nijak dokázat.

    •   Skok na další nový názor. K navigaci lze použít i klávesy N pro následující a P pro předchozí nový názor
    
    

  • 2. 4. 2016 9:46

    Eva Dvořáková (neregistrovaný)

    Jí vím, je to marné. Slyšela jsem, že se to děje u soukromníků, ale, že i  ve státním podniku je to pro nás dost šokující. Moc děkuji.

    •   Skok na další nový názor. K navigaci lze použít i klávesy N pro následující a P pro předchozí nový názor

  • 3. 4. 2016 12:57

    jojo (neregistrovaný)

    Jenže vy jste se synem asi v práci nebyla, takže těžko můžete posoudit jeho pracovní výkony, chování atd. Zrušení PP ve zkušební době vůbec nemusí být kvůli tomu, že marodil. Obzvláště ve státním podniku jsou systemizovaná místa, jejichž počet se během roku může měnit. Takže se klidně mohlo stát, že museli snížit počet pracovních míst, a to se vždy jako první propouštějí ti, jimž není nutno vyplácet odstupné, Což je celkem logické. Takže odsuzovat zaměstnavatele , aniž znáte podrobnosti je docela nefér. Kromě toho jako zaměstnavatelka byste měla znát zákoník práce a vědět, že ve zkušební době může jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel zrušit pracovní poměr bez uvedení důvodu. Takže je to svaté právo zaměstnavatele a není třeba ho za to odsuzovat.