Vlastní forma při zaměstnání

• Já (neregistrovaný)

  9. 8. 2016 6:30

  Dobrý den,
  
  jsem zaměstnán na HPP, ale chtěl bych založit firmu, na kterou bych fakturoval případné bokovky jako programátor.
  Tzn. chtěl bych firmu bez zaměstnanců. Mám k tomu otázku:
  - jak mohu pro svou vlastní firmu vykonávat práci, když se nechci zaměstnat a sám jako OSVČ nepodnikám?
  
  Nejde mi o žádné daňové optimalizace, a ani nepotřebuju z firmy pravidelně vyplácet peníze.
  Moje představa by byla taková, že bych jen do firmy ukládal vydělané peníze (což může být taky ze začátku nula, proto se nechci nechat zaměstnat) a na konci roku zaplatil všechny srážky a daně a co mi zbude, vyplatit si jako podíl na zisku.
  
  Jde to vůbec? Nebo jaký by byl nejbližší model?
  
  Děkuji

• • Dotaz je starý, nové názory již nelze přidávat.

  Nahlásit moderátorům jako SPAM

  
  

  • 9. 8. 2016 8:47

    Lada (neregistrovaný)

    Pokud nechcete začít podnikat jako OSVČ, tak si můžete založit s.r.o. a být v něm jednatelem bez nároku na odměnu. Není povinnost, aby s.r.o. měla zaměstnance. Jednatel může být s odměnou nebo bez, ale odměnu byste musel danit a vyřizovat za jednatele papírování jako u zaměstnance.

    •   Zobrazit celé vlákno
    •   Skok na další nový názor. K navigaci lze použít i klávesy N pro následující a P pro předchozí nový názor

  • 9. 8. 2016 8:55

    Já (neregistrovaný)

    Dobře, děkuji. Pokud bych byl jednatel bez nároku na odměnu
    a) mohu si tedy na konci roku jakožto majiteli firmy vyplatit podíl ze zisku (což je tuším 15% srážková daň PO a 19% daň FO)?
    b) jak mohu pro firmu vykonávat činnost, aby to nebyla práce na černo (jak legálně programovat, i když si za to nebudu nic brát)?
    
    Děkuji

    •   Zobrazit celé vlákno
    •   Skok na další nový názor. K navigaci lze použít i klávesy N pro následující a P pro předchozí nový názor

  • 9. 8. 2016 11:55

    

    ViR

    Osobně bych to řešil "příkazní smlouvou" podle §§ 724 a násl. Zák. 89/2012 Sb. (nový) Občanský zákoník., uzavřenou mezi společností a společníkem. Na případné  odměňování společníků a jednatelů za práci pro společnost se přitom z hlediska daní a odvodů pojištění pohlíží obdobně, jako by se jednalo o pracovně-právní (tedy závislý) vztah (viz § 6 odst. (1) písm. b) bod 2. Zák. 586/1992 Sb. a další...). 
    
    (Společník a jednatel v jedné osobě však těžko může být ve společnosti současně "v závislém postavení", neb by závisel sám na sobě, takže je potřeba uzavřít jinou smlouvu, než takovou, která by zakládala mezi ním a společností vztah na základě Zákoníku práce.)
    
    Tato úprava může mít jistý půvab i v tom, že pokud je dohodnuta odměna na základě příkazní smlouvy ve výši menší, než 2500 Kč měsíčně, nepodléhá odvodu sociálního pojistného, ale pouze dani ze závislé činnosti (15 %) a zdravotnímu pojištění (4,5 +9 = 13,5 %). "Daňová kvóta" z odměny společníka je tedy u této odměny menší, než pokud si společník vyplatí podíl na zisku.

    •   Zobrazit celé vlákno
    •   Skok na další nový názor. K navigaci lze použít i klávesy N pro následující a P pro předchozí nový názor
    
    

  • 9. 8. 2016 12:06

    Já (neregistrovaný)

    Děkuji za odpověď.
    Pokud jsem to tedy pochopil správně, tak když vezmu příklad, že za rok vydělám 100 000,- Kč (ať se to dobře počítá) a na základě příkazní smlouvy si budu měsíčně vyplácet 2000,- zbyde ve firmě na konci roku 76 000,-
    Ty se tedy zdaní srážkovou daní 15% a mohu si je nechat vyplatit jako podíl na zisku (který ještě zdaním 19% jako FO)?
    
    Děkuji za podověď.

    •   Zobrazit celé vlákno
    •   Skok na další nový názor. K navigaci lze použít i klávesy N pro následující a P pro předchozí nový názor

  • 9. 8. 2016 13:22

    Lada (neregistrovaný)

    To, že budete pro vaši firmu vykonávat nějakou práci (ať už zdarma, nebo placenou), nemá nic společného s tím, jestli si můžete či nemůžete vyplatit podíl na zisku.
    
    Každá s.r.o. musí mít společníka a jednatele. Může to být ta samá osoba, ale nemusí. Společník může, ale nemusí být jednatelem, zrovna tak jednatel nemusí být společníkem. Jednatel zastupuje firmu navenek - jedná jménem firmy s úřady a zákazníky, dojednává obchodní smlouvy, zajišťuje vedení účetnictví aj.  Společník žádné takové pravomoci a povinnosti nemá, zato má nárok na to, nechat si vyplatit podíl na zisku. (Jednatel, pokud není zároveň společníkem, na podíl na zisku nárok nemá.)
    
    Do konce března musí s.r.o. podat za uplynulý rok přiznání k dani z příjmu, ve kterém zaplatí daň 19% (základ daně = výnosy - náklady). Teprve takto zdaněný zisk může být vyplacen společníkovi, který z něj musí odvést srážkovou daň 15%.

    •   Skok na další nový názor. K navigaci lze použít i klávesy N pro následující a P pro předchozí nový názor

  • 9. 8. 2016 13:43

    Lada (neregistrovaný)

    Ještě nutno podotknout, že kdybyste nezaložil s.r.o., ale místo toho si obstaral živnostenský list a podnikal jako OSVČ, platil byste ze svých příjmů pouze daň z příjmu 15 % (nikoli 19% jako s.r.o.) a žádnou další srážkovou daň byste již z toho neplatil. Musel byste za sebe platit sociální a zdravotní pojištění. V přiznání k dani z příjmu nemusíte uplatňovat své skutečné výdaje, pokud jsou příliš nízké, ale místo toho si můžete uplatnit výdajový paušál ve výši 60% (základ daně = příjmy mínus 60% z příjmů).

    •   Zobrazit celé vlákno
    •   Skok na další nový názor. K navigaci lze použít i klávesy N pro následující a P pro předchozí nový názor

  • 9. 8. 2016 14:55

    

    ViR

    Čistě "pro pořádek" je vhodné uvést, že 60% výdajový paušál platí pro většinu živností, avšak pro určité činnosti (většinou neživnosti, jako jsou lékaři, advokáti, architekti a pod.) je možné uplatnit jen výdajový paušál 40%. A pro některé živnosti (řemeslné) a další činnosti (zemědělství, lesnictví) je naopak možno uplatnit výdajový paušál vyšší, a to 80%.
    
    Pokud se rozhodnete podnikat jako OSVČ s "běžnou" živností (vedlejší, neb máte HPP), tak při 60% výdajovém paušálu budete mít složenou "daňovou kvótu" ze živnosti (daň + SP + ZP ze 40 % příjmů) pouhých cca 14,54 % z přiznaného příjmu, pravda, před odečtením výdajů, které mohou být různé. To je obecně nejvýhodnější varianta, zejména u vedlejší činnosti. Jde-li o činnost hlavní, může se stát, že se do paušálu nevejdete.
    
    Výdajový paušál má pokrýt všechny náklady, související s podnikáním. Čili na rozdíl případu s.r.o. (vede účetnictví) či OSVČ bez úplatnění paušálu (vede účetnictví či daňovou evidenci) už nemůžete odečíst od příjmů např. novou výpočetní techniku a další vybavení, náklady na cesty ke klientovi, odpisy autíčka :-), a pod.
    
    Jinak, ještě se vrátím na počátek, k účtování "bokovek". Pokud má zaměstnavatel stejný předmět činnosti, jako je ten, který chcete "bokem" vykonávat, je vhodné, než něco zahájíte, vzít v úvahu ustanovení § 304 odst. (1) Zák. 262/2006 Sb., Zákoník práce, které zní následovně: "Zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem." Abyste si zbytečně nezadělal na potíže, je dobré se s "chlebodárcem" předem dohodnout...

    •   Zobrazit celé vlákno