Dobrý den pane Štrajte,
otázka daňového domicilu (daňového rezidentství) se řídí jednak ustanovením § 2 zákona o daních z příjmů a dále smlouvou o zamezení dvojímu zdanění, kterou máme uzavřenou s Německem (https://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=18~2F1984&rpp=15#seznam, dále jen "Smlouva").
Dle českého zákona o daních z příjmů je daňovým rezidentem poplatník, který má na území ČR "bydliště" nebo se zde "obvykle zdržuje". Zatímco bydliště je definováno poměrně vágně jako "místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale s v tomto bytě zdržovat", poplatníky "obvykle se zdržujícími" na území ČR jsou "ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce". Bydliště můžete mít i ve více zemích současně.
V podstatě je tedy na Vás, které kriterium považujete za určující. Kriterium 183 se obvykle použije v situaci, kdy má poplatník místo, které lze považovat za "bydliště" v obou státech.
Další podvariantou, která může nastat, je změna "bydliště" v průběhu roku v důsledku stěhování, pak musíme vzít v také úvahu pokyn Generálního finančního ředitelství D-22, který v komentáři k § 2 zákona o daních z příjmů říká, že při změně bydliště lze posuzovat obě části roku samostatně, tedy že jste po část roku daňovým rezidentem ČR a ve druhé části daňovým rezidentem Německa (rok se "roztrhne" na dvě období). K tomu ovšem ve Vašem případě zřejmě nedošlo, resp. z dotazu to nevyplývá. Spíše dovozuji, že bydliště máte v obou státech.
Smlouva o zamezení dvojímu zdanění s Německem rovněž jako první kriterium pro určení domicilu (Článek 4) uvádí bydliště:
Daňový domicil
(1) Výraz "osoba mající bydlitě či sídlo v jednom smluvním státě" označuje ve smyslu této smlouvy osobu, která je podrobena zdanění podle právních předpisů tohoto státu z důvodu svého bydlitě, stálého pobytu, místa vedení, nebo jiného podobného kritéria.
(2) Jestliže fyzická osoba má podle ustanovení odstavce 1 bydlitě v obou smluvních státech, postupuje se takto:
a) Předpokládá se, že tato osoba má bydlitě v tom smluvním státě, ve kterém má stálý být. Jestliže má stálý byt v obou smluvních státech, předpokládá
se, že má bydlitě v tom smluvním státě, ke kterému má užší osobní a hospodářské vztahy.
b) Jestliže nemůže být určeno, ke kterému smluvnímu státu má tato osoba užší osobní a hospodářské vztahy, nebo jestliže nemá stálý byt v žádném smluvním státě, předpokládá se, že má bydlitě v tom smluvním státě, ve kterém se obvykle zdržuje.
Pokud o domicilu nelze rozhodnout dle "bydliště", zabýváme se kriteriem "osobní a hospodářské vztahy" - což je samozřejmě rodina a zaměstnání, resp. podnikání.
Pokud jsou tyto vztahu rovnocenné k oběma zemím, bere se jako pomocné kriterium to, kde se osoba "obvykle zdržuje", tedy prakticky, kde je více jak půl roku (183 dní). Vidíme ovšem, že toto kriterium rozhodně není zásadní, resp. že určitě není na prvním místě.
Vzhledem k nedostatečným informacím, které o Vaší situaci máme, bohužel nemůžeme říci definitivní názor na Vaše daňové rezidentství.
Model může být například takovýto: budete daňovým rezidentem SRN, protože tam máte bydliště a užší hospodářské vztahu (zaměstnání). Potom v SRN musíte přiznávat veškeré (tedy i z ČR plynoucí) příjmy. V ČR budete mít postavení daňového nerezidenta a budete zde přiznávat jen příjmy plynoucí z území ČR. Samozřejmě, v SRN budete moci uplatnit metodu zamezení dvojímu zdanění dle Smlouvy, takže určitě nebudete jeden příjem danit dvakrát. Metody zamezení dvojímu zdanění jsou v zásadě dvě, a to zápočet daně prostý a vynětí s výhradou progrese. Jejich uplatnění se může lišit podle druhu příjmu, konkrétně u Smlouvy se SRN vycházíme z jejích Článku 23, který Vám ovšem, jako laikovi, asi moc neřekne.
Kdyby to bylo opačně, tedy že jste daňovým rezidentem ČR, přiznával byste veškeré (i německé) příjmy v ČR, v Německu byste platil daně jen z příjmů plynoucích z území Německa. A v ČR byste si uplatnil zápočet v SRN zaplacené daně, případně byste aplikoval metodu vynětí "německých" příjmů z českého základu daně (vzhledem k tomu, že, jak uvádíte, v Německu máte závislou činnost, je metoda vynětí pravděpodobnější, viz § 38f odst. 4 zákona o daních z příjmů).
Obvykle platí, že v zemi daňového rezidentství (domicilu) přiznáváte veškeré, tzv. celosvětové, příjmy. Specifickou situací je výše zmíněné stěhování v průběhu roku, kdy se na zdaňovací období díváme jako na dvě odlišná období s různým rezidentstvím.
Uplatnění daní v mezinárodním kontextu není úplně triviální záležitost, doporučujeme konzultaci s daňovým poradcem. Ve Vašem případě je nutno posoudit nejen daňový domicil, ale i mix příjmů, které Vám z obou států plynou, použitelné metody zamezení dvojímu zdanění atd. Pak bude možné poskytnout radu, jaký postup odpovídá realitě, eventuelně co je pro Vás nejvýhodnější.
S pozdravem
Jan Molín
Objednejte si zdarma náš týdenní newsletter. Aktuální články a důležité informace tak budete mít vždy po ruce ve svém mailu.
Nová sleva na sociálním pojistném v roce 2026
Konec roku rozhoduje: Špatně načasovaná platba daně či pojistného vyjde draho
Více jak 1100 korun za to, že vám dají důchod. Přitom nemusíte platit nic
Od sedel po originální brýle. Přinášíme 10 zajímavých příběhů podnikatelů za rok 2025
Velký manuál k paušální dani OSVČ pro rok 2026
Výpočet důchodu se v roce 2026 změní
20. 3. 2017 13:29
Dobrý den,
jsem občan ČR, ale jsem zaměstnaný v Německu a mám tam pronajatý byt kde bydlím, pouze na trénink a na víkendy jezdím zpět do ČR. Německý zaměstnavatel za mně odvádí soc. i zdr. pojištění. V ČR mám ale vedlejší příjem ze sportovní činnosti ve výši 150tis. ročně na který musím udělat daňové přiznání. Zajímalo by mně kde je můj domicil a kde mám tudíž odvádět daň z příjmu.
Děkuji Štrajt