Živnost - student (elektrotechnika/IT)

• Aleš (neregistrovaný)

  22. 8. 2017 21:45

  Dobrý den,
  živnost ohledně studenta se tu řešila několikrát, nicméně mám takový specifický dotaz.
  Stále studuji VŠ a naskytla se mi možnost návrhu a osazení plošných spojů.
  Mám elektro vzdělání s maturitou.
  Pokud vše chápu správně, tak pokud budu jen navrhovat plošné spoje, tak se jedná o činnost volnou.
  Nicméně pokud je budu i osazovat, tak se jedná o výrobu ?
  Proč se ptám, zajímá mě zda budu muset fakturovat oba úkony zvlášť, nebo budu moct uplatnit na celý proces paušál 80% jakožto výroba elektrických zařízení.
  Na závěr bych se chtěl jen ujistit, jestli se nepletu.
  Pokud vydělám za rok například 100 000, tak se mi při paušálu 80% vypočítává zdravotní a daň ze zisku jen z těch 20tis ?
  Nebo je tam ta magická hranice 55 000 a pak se zdravotní vypočítává z průměrné roční mzdy (kalkulátory mi vyhazovaly nějakých 168tis.)?
  Je to tu nejspíš všude možně psané, ale rád bych si byl jistý než se do něčeho pustím.

• • Dotaz je starý, nové názory již nelze přidávat.

  Nahlásit moderátorům jako SPAM

  
  

  • 23. 8. 2017 7:56

    M.M. (neregistrovaný)

    Dobrý den,
    
    musíte se prvně podívat co je obsahem jednot. živností, pokud budete kombinovat ty živnosti, které mají odlišné %- ní výdaje paušálem, musíte si tyto příjmy evidovat odděleně ( fakturovat můžete jek chcete ) důležité je u vás nějaké rozdělení a to tak aby jste byl schopen ke každému oddělenému příjmu uplatnit daný paušál. Jste li po jedním paragrafem ( §7 ) nemůžete kombinovat paušál / daň. evidence. Pokud by šlo o rozdílné paragrafy výdělečné činnosti ( např. §7 a §9 ( nájmy  ) můžete na takto odděleně evidované příjmy uplatnit %-ní výdaje na jeden a daň. evidencí skutečné výdaje na druhý.
    
    Daň z příjmu FO zaplatíte z rozdílu P-V ( v DE ) nebo P-%ní paušál, který můžete ponížit ještě o odčitatelné položky, samotnou vypočtenou daň, dále snižujete o daňové slevy.
    
    Do přehledů SP uvádíte pro start výpočtu SP uvádíte hodnotu daňového základu či dílčího daň. základu z příjmů z podnikání ( §7 ) tedy hodnotu z řádku 113 DP k DPFO.  Hodnoty jiných příjmů než je podnikání dle §7 se nezahrnují ( §6 , §8, §9, §10 )
    
    Do přehledů na ZP je to obdobné , jen tam příjmy z podnikání a o řádek níže výdaje na podnikání ( nesmíte však zahrnovat případné uplatněné ztráty z podnikání minulých let ) . Uvádíte zase jen příjmy z podnikání. ( ne např příjmy z nájmů )
    
    Onou hranicí asi myslíte tzv. rozhodný příjem, za situace že při zahájení podnikání nahlásíte a doložíte že jste současně studentem, můžete být považován za OSVČ vedlejší, tedy budete platit buď zálohy nižší ( poloviční ) než je min. záloha na SP a ZP a nebo pokud váš příjem ( po odpočtu výdajů )  z podnikání nepřesáhne tzv. rozhodnou hranici ( cca. 64 tis. ) nemusíte platit zálohy v průběhu roku na SP a ZP vůbec, doplatíte pouze jednou ročně po podání přehledu skutečně vypočtené pojistné a to podle skutečného příjmu z podnikání.
    
    Obdobně daň z příjmu FO, pokud nepřesáhne 30. tis. za min. období, nemusíte platit zálohy ani na období následné.
    
    Pokud by jste již nestudoval, musíte nahlásit změny do 8- mi dnů, pak se stáváte OSVČ hlavní, pokud činnost nepřerušíte a nepůjdete např. na ÚP či do HPP.
    
    Zcela odlišně můžete zvolit podnikání pod právnickou osobou, založit si s.r.o., v tomto případě by podnikala právnická osoba, vedla účetnictví a její základ daně by činil hos. výsledek ( výnosy  - náklady ), k vám jako FO se mohou dostat prostředky ( disponibilní zisk  tj. zisk po zdanění DPPO 19% ) teprve rozhodnutím o výplatě podílu na zisku na společníka, kde zdaníte tzv. srážkou u zdroje ( tedy ještě v s.r.o. ) převod podílu na společníka a sice 15%. Tedy zaplatíte kumulovaně 19% +  (15%  jako společník fyzická osoba ) a takto zdaněný příjem  již jako FO nikde neuvádíte a nic z něj neodvádíte. Obrovskou výhodou podnikání pod právnickou osobou je ručení omezení, kdy vy jako společník ( FO ) ručíte pouze do výše nesplaceného ZK ( pokud bude ZK 1,- Kč ) v okamžiku kdy zaplatíte 1,- Kč do ZK s.r.o. a takto to zapíše OR, již neručíte ( oproti OSVČ - ten ručí po celou dobu celým i osobním majetkem ). Firma jako PO ručí za závazky majetkem celým ( společník jako FO ne ).
    
    Nevýhodou je složitější zakládání PO, složitější účetnictví ( nelze daň. evidence ), nemožnost podnikání pod PO přerušit, zdlouhavé a administrativně náročné ukončení PO ( z likvidací nebo bez ) - končí teprve výmazem z OR, dvojí zdanění zisku ( jednou firma + jednou společník )  a v neposlední řadě jako statutár v s.r.o., pokud firma nepůjde sice můžete jít na ÚP ale nedostanete žádnou podporu v nezaměstnanosti  ( OSVČ pokud přeruší a podnikal li alespoň 12 měs. může na ÚP a nárokovat podporu )
    
    To je potřeba zvážit, naprosto zjednodušeně, budete li podnikat prvně a pokud půjde o jednoduché činnosti spíše lokálního charakteru : kadeřnice, řemeslníci, malá účetní ale s pojištěním, atd. lze pod. jako OSVČ ( žádné obchody v zahraničí, žádné náročné činnosti kde děláte subdodávkově pro velké firmy, kde hrozí reklamace, vratky, dodržené termíny, kde jsou komplikované obchodní kontrakty ).
    Pokud budete dělat něco pod rizikem velké majetkové újmy ( pro velké firmy, mezinárodní obchody )  nebo obchodovat se zahraničím ( dovoz, zahr. služby... nevím ) a nezáleží ani tak na výši tržeb, jako na charakteru takovéto činnosti, tak ať vás podnikání pod fyzickou osobou ani nenapadne.