Dobrý den,
Váš názor potvrzuje Jan Molín, daňový poradce ze společnosti MIVO:
Z hlediska zákona o dani z přidané hodnoty došlo ke zdanitelnému plnění (poskytnutí služby) mezi právním zástupcem a společností B. V rámci toho předpokládáme, že právní zástupce odváděl daň z přidané hodnoty na výstupu, přičemž společnost B mohla uplatnit nárok na odpočet daně na vstupu.
Domníváme se dále, že společnost B nemusí z náhrady přijaté od společnosti A odvádět daň z přidané hodnoty na výstupu. Společnost B totiž neposkytla společnosti A žádné zdanitelné plnění, pouze přijala náhradu hodnoty plnění, které bylo uskutečněno v minulosti.
Dagmar Kučerová :)
Objednejte si zdarma náš týdenní newsletter. Aktuální články a důležité informace tak budete mít vždy po ruce ve svém mailu.
Aktualizujeme další formuláře pro daňové povinnosti
Pozor na sváteční nákupy, v tyto dny budou obchody zavřené
Kdo bude mít v roce 2026 nárok na předčasný důchod?
Ten umí to a ten zas tohle. Připomeňte si příběhy šikovných podnikatelů za rok 2025
10 nejvtipnějších vánočních reklam všech dob
Situace, kdy nemusí OSVČ platit zálohy na sociální pojištění
14. 12. 2010 18:07
Společnost A žaluje společnost B o zaplacení pohledávky s úrokem z prodlení.
Soud návrh zamítne.
V tomto rozhodnutí soud určí, že společnost A má zaplatit společnosti B náhradu zástupci žalovaného ve výši 95.000 Kč na nákladech řízení a 5.000 Kč na hotových výdajích, přičemž k oběma částkám náleží DPH 20 %.
V odůvodnění je toto: "... přičemž ke všem náhradám náleží 20 % DPH, neboť zástupce žalovaného doložil, že je plátcem daně."
Společnost B platila průběžně svému zástupci odměny, které účtovala do nákladů a uplatňovala si nárok na odpočet DPH.
Náhrada nakonec tedy přistála na bankovním účtu společnosti B ve výši 120.000 Kč.
A co teď? Má společnost B povinnost odvést z 120.000 Kč DPH?
Pokud ne tak de facto:
Zástupce společnosti B fakturoval 100.000 + 20.000 DPH tj. odvedl státu 20.000 Kč a dostal zaplaceno 120.000 Kč.
Společnost B má v nákladech 100.000 Kč uplatila si odpočet 20.000 Kč a zaplatila 120.000 Kč.
Následně společnost B má ve výnosech 120.000 Kč.
Tj. zástupce za svou práci vydělal 100.000 Kč.
Stát má z celé transakce na DPH nulu.
Společnost B vydělala 20.000 Kč.
A to jen díky tomu, že soud nemá ponětí nic o DPH?