Ovlivní podpora výši důchodu?

• Zdeněk (neregistrovaný)

  3. 2. 2011 7:32

  Dobrý den,
  chtěl bych se zeptat, jakým způsobem je vypočítán starobní důchod pro nezaměstnané.
  Slyšel jsem totiž, že jako základ pro výpočet důchodu je brána průměrná mzda a proto je výhodnější pro výpočet důchodu být v evidenci úřadu práce než pracovat za nižší mzdu než je průměrná mzda.
  Děkuji za odpověď.

• • Dotaz je starý, nové názory již nelze přidávat.

  Nahlásit moderátorům jako SPAM

  
  

  • 7. 2. 2011 9:30

    

    autorka

    Dobrý den,
    
    zde je odpověď Aleny Fraňkové, odborné tiskové pracovnice ČSSZ.
    
    Problematiku doby evidence na úřadu práce, upravuje § 5 odst. 1 písm. n) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále zdp), podle něhož jsou pojištění účastny osoby vedené v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání po dobu, po kterou jim náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci a osoby, které nepobírají podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, jsou účastny pojištění nejvýše v rozsahu 3 let s tím, že tato doba 3 let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod. Do dosažení věku 55 let se však tato doba započítává nejvýše v rozsahu 1 roku.
    
    Samotná výše důchodu se skládá ze základní výměry a z procentní výměry. Základní výměra se stanoví pevnou částkou (2 230 Kč měsíčně) a procentní výměra se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu podle doby pojištění získané do vzniku nároku na důchod a podle doby pojištění získané po vzniku nároku na důchod. Výše procentní výměry starobního důchodu činí nejméně 770 Kč měsíčně. Pro stanovení výpočtového základu je důležitý osobní vyměřovací základ. Ten tvoří měsíční průměr všech příjmů dosažených v rozhodném období, přizná-li se důchod v roce 2011 - jsou rozhodným obdobím roky od 1986 do 2010. Jednotlivé roční příjmy se násobí  koeficienty, které jsou stanoveny pro každý kalendářní rok zvlášť a které se mění v závislosti na vývoji růstu průměrné mzdy. Do důchodu se započítávají všechny příjmy, z nichž je odváděno pojistné na sociální zabezpečení. Z podpory v nezaměstnanosti, nebo z podpory při rekvalifikaci se pojistné neodvádí, proto se částka odpovídající její výši do celkového úhrnu příjmů, tedy ani pro výpočet osobního vyměřovacího základu, potažmo výpočtového základu, nezahrnuje.
    
    Doba evidence na úřadu práce je ovšem vyloučenou dobou), tzn. o tuto dobu se snižuje počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, takže fakticky nedochází k rozmělňování příjmů pojištěnce, a tím ani k negativnímu ovlivnění budoucího důchodového nároku. Podotýkáme však, že pro vznik nároku na starobní důchod je třeba získat potřebnou dobu pojištění podle § 29 zdp a též dosáhnout stanovený důchodový věk podle § 32 zdp.