Nárok na dovolenou

• Danča (neregistrovaný)

  8. 10. 2007 13:21

  HPP trval od 2.4.2007 - 28.9.2007. Má nárok na 10dnů či 8,5dne dovolené ?
  Děkuji

• • Dotaz je starý, nové názory již nelze přidávat.

  Nahlásit moderátorům jako SPAM

  
  

  • 8. 10. 2007 13:24

    baba (neregistrovaný)

    Re: nárok na dovolenou
    Pokud měl 1.4. zaměstnavatele tak na 8,5 dne, pokud neměl, byl třeba na ÚP tak na 6.5 dne.

    •   Zobrazit celé vlákno
    •   Skok na další nový názor. K navigaci lze použít i klávesy N pro následující a P pro předchozí nový názor

  • 8. 10. 2007 14:03

    xy (neregistrovaný)

    Re: nárok na dovolenou
    Proč jste neukončili PP 30.9.- to byl asi záměr neposkytnout dovolenou za září, že? Kdyby byl PP od 1.4. do 30.9., tak měl nárok na 6/12 - takto má nárok na 4/12 nebo 5/12 celor. nároku.
    K nástupu 2.4. - měl zaměstnavatele do 31.3.? K § 212 odst. 3 - existují 2 výklady, takže postupujte dle toho, který máte ve svém komentáři v ZP.

    •   Zobrazit celé vlákno
    •   Skok na další nový názor. K navigaci lze použít i klávesy N pro následující a P pro předchozí nový názor

  • 8. 10. 2007 16:09

    Laďa (neregistrovaný)

    Re: nárok na dovolenou
    Není rozhodující jestli měl zaměstnavatele do 31.3. nebo ne. Rozhodující je jestli měl zaměstnavatele do 1.4. jak správně uvedla Baba, protože o případ dle § 212 odst.3 by se jednalo jen tehdy, pokud by šlo o kalendářní měsíc, v němž zaměstnanec změnil zaměstnání.

    •   Zobrazit celé vlákno
    •   Skok na další nový názor. K navigaci lze použít i klávesy N pro následující a P pro předchozí nový názor
    
    

  • 8. 10. 2007 16:10

    Laďa (neregistrovaný)

    Re: nárok na dovolenou
    >>>>HPP trval od 2.4.2007 - 28.9.2007. Má nárok na 10dnů
    >>>>či 8,5dne dovolené ?
    >>>>Děkuji
    >>>
    >>>
    >>>Pokud měl 1.4. zaměstnavatele tak na 8,5 dne, pokud
    >>>neměl, byl třeba na ÚP tak na 6.5 dne.
    >>
    >>Proč jste neukončili PP 30.9.- to byl asi záměr
    >>neposkytnout dovolenou za září, že? Kdyby byl PP od
    >>1.4. do
    >>30.9., tak měl nárok na 6/12 - takto má nárok na 4/12
    >>nebo 5/12 celor. nároku.
    >>K nástupu 2.4. - měl zaměstnavatele do 31.3.? K §
    >>212
    >>odst. 3 - existují 2 výklady, takže postupujte dle
    >>toho, který máte ve svém komentáři v ZP.
    >
    >Není rozhodující jestli měl zaměstnavatele do 31.3.
    >nebo ne. Rozhodující je jestli měl zaměstnavatele do
    >1.4. jak správně uvedla Baba, protože o případ dle § 212
    >odst.3 by se jednalo jen tehdy, pokud by šlo o
    >kalendářní měsíc, v němž zaměstnanec změnil zaměstnání.

    •   Zobrazit celé vlákno
    •   Skok na další nový názor. K navigaci lze použít i klávesy N pro následující a P pro předchozí nový názor

  • 8. 10. 2007 16:15

    Laďa (neregistrovaný)

    Aktuální výklad
    V současné době vyšla kniha „DOVOLENÁ a její aplikace v praxi“ od Judr. Jakubky a Judr. Špundové. Oba jsou pracovníci MPSV.
    K NEPŘETRŽITÉMU TRVÁNÍ PRACOVNÍHO POMĚRU A POMĚRNÉ ČÁSTI DOVOLENÉ
    Na str. 33 se k tomuto uvádí, citujeme: „Z jednoznačné dikce zákona, podle níž se poměrná část dovolené poskytuje za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání pracovního poměru, je nezbytné dovodit, že pokud zaměstnanec má sjednán jako den nástupu do práce např. 2. leden nebo 2. květen a potom pracuje do 31. prosince, vznikne mu právo na 11/12, popř. 7/12 celoroční dovolené. Totéž platí, pokud pracovní poměr zaměstnance skončí posledním pracovním dnem, který připadá např. na 29. den měsíce a nikoliv až 30. den měsíce, který je posledním kalendářním dnem tohoto měsíce.“ Konec citace.
    Z toho vyplývá, že pokud se zaměstnancem neuzavřeme pracovní poměr tak, aby pokrýval celý kalendářní měsíc, nenáleží za tento měsíc poměrná část dovolené. Pokud chceme zaměstnancům poměrnou část dovolené za tento měsíc poskytnout, je třeba si do KS nebo vnitřního předpisu dát např. tento text: „Za nepřetržité trvání pracovní poměru po celý kalendářní měsíc se pro účely vzniku nároku na poměrnou část dovolené na zotavenou považuje i to, že je tento pracovní poměr uzavřen až od prvního pracovního dne v kalendářním měsíci nebo je uzavřen do posledního pracovního dne příslušného kalendářního měsíce.“ Jelikož se jedná o odchýlení od ZP ve prospěch zaměstnance, neměl by v tomto případě vzniknout žádný problém ani ze strany kontrolních orgánů.
    Tzn., že zaměstnanci, který nastoupil až od 2. 5. a pracoval do 31. 12. by náleželo 8/12 celoroční dovolené.

    •   Zobrazit celé vlákno
    •   Skok na další nový názor. K navigaci lze použít i klávesy N pro následující a P pro předchozí nový názor

  • 8. 10. 2007 16:19

    Laďa (neregistrovaný)

    Re: Aktuální výklad 2
    K BEZPROSTŘEDNÍMU NAVÁZÁNÍ PRACOVNÍHO POMĚRU U NOVÉHO ZAMĚSTNAVATELE
    
    Na str. 30 se k tomuto uvádí: „Kdy jde o bezprostředně navazující vznik pracovního poměru u nového zaměstnavatele, právní předpisy nedefinují. Z textu zákona lze však jednoznačně dovodit, že o bezprostředně navazující vznik pracovního poměru u nového zaměstnavatele jde pro účely dovolené pouze v případě, že nový pracovní poměr vznikl první pracovní den po skončení dosavadního pracovního poměru. Pokud by mezi skončením pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele a vznikem pracovního poměru u nového zaměstnavatele byl alespoň jeden pracovní den, kdy daná osoba byla bez pracovního poměru, nejde o bezprostředně navazující vznik nového pracovního poměru.“
    
    Z toho vyplývá, že pokud zaměstnanec skončil zaměstnání dne 21. 9. 2007 a do nového zaměstnání vstoupil od 24. 9., jedná se o bezprostředně navazující vznik pracovního poměru, protože mezi dosavadním a novým byly pouze dny pracovního klidu. Poměrnou část dovolené poskytne v tomto případě za měsíc září již nový zaměstnavatel.

    •   Zobrazit celé vlákno
    •   Skok na další nový názor. K navigaci lze použít i klávesy N pro následující a P pro předchozí nový názor

  • 9. 10. 2007 12:51

    baba (neregistrovaný)

    Re: Aktuální výklad 2
    Já jsem tady už několikrát psala jiný aktuální výklad - JUDr. Jakubky - dovolenou nelze přiznat , pojem bezprostředně neumožňuje jiný výklad. Výklad zní bezprostředně navazuje nový pracovní poměr - tedy nikoliv např. pokud bezprostředně navazují pracovní dny. To např. letos v prosinci by mohl ukončit pracovní poměr 21.12 a nový uzavřít 27.12. - mezitím je sobota, neděle , 3 dny svátky - to je u vás pořád BEZPROSTŘEDNĚ ??? Muse by opravdu být uvedeno - pokud navazují bezprostředně pracovní dny .

    •   Zobrazit celé vlákno
    •   Skok na další nový názor. K navigaci lze použít i klávesy N pro následující a P pro předchozí nový názor

  • 12. 10. 2007 10:03

    Laďa (neregistrovaný)

    Re: Aktuální výklad 2
    Není rozhodující, co se považuje za "bezprostředně" podle mého názoru, , důležité jsou výklady pracovníků MPSV. Ano, máte pravdu v tom, že jde o významný posun ve „výkladu“ pracovníků MPSV, protože stejní autoři v knize „Zákoník práce k 1. 1. 2007“ uváděli, že „mezi oběma pracovními poměry nesmí existovat žádná doba, po kterou by některý z těchto pracovních poměrů neexistoval. Já jsem uvedl nejnovější výklad těchto autorů, takže je pro mně nyní směrodatný. Jak vidíte, i pracovníci MPSV mohou korigovat své názory.

    •   Zobrazit celé vlákno