Dodatečné náklady ke zboží

• wrtulka (neregistrovaný)

  26. 11. 2007 14:28

  Mám dotaz, máme příjemku kde je cena zboží např. 10 za kus a následuje za ní faktura kde je cena např. 20 za kus..
  rozdíl (vlastně by to mělo být navýšení ceny zboží) mělo být účtováno na jeden účet (říkejme mu např. účet cenových odchylek) a to vždy ať je zboží na skladě nebo není.
  Vychází to z argumentace, že vedleší náklady zboží (např. doprava) se tak že se celý měsíc účtuje na tenhle účet cenových odchylek a pak jedním jediným dokladech rozpustí do ceny zboží.
  Moje otázka zní, pokud by se pokud by se toto rozpouštění zvýšení ceny(dodatečných nákladů ke zboží) dělalo v rámci jednoho dokladu- příjemky - přímo do ceny zboží zda by to bylo špatně?
  Nevím kde ve kterém zákoně tohle najdu popsáno a na co bych se měla zaměřit..
  předem děkuju za pomoc..
  W.

• • Dotaz je starý, nové názory již nelze přidávat.

  Nahlásit moderátorům jako SPAM

  
  

  • 26. 11. 2007 17:01

    Jaromír (neregistrovaný)

    Re: Dodatečné náklady ke zboží
    Některé firmy přiřazují VNP ke konkrétní příjemce a spolu se zbožím na této příjemce ho i rovnou účtují při výdeji do spotřeby. Problém s rozpouštěním VNP ke konkrétní příjemce je v tom, že obvykle se VNP, např. dopravné, špatně rozklíčovávají na konkrétní zboží. V případě který jste uvedla, tedy rozdílu mezi cenou evidenční (10 Kč) a skutečnou nákupní (20 Kč) to ale samozřejmě poměrně jednoduše jde.

    •   Zobrazit celé vlákno
    •   Skok na další nový názor. K navigaci lze použít i klávesy N pro následující a P pro předchozí nový názor

  • 27. 11. 2007 0:25

    xxl (neregistrovaný)

    Re: Dodatečné náklady ke zboží
    *Vašemu dotazu rozumím tak, že jsou to dotazy dva.
    Ten první (podle mě) je dotaz na příjem dvou dodávek stejného zboží, ale každého s jinou cenou. Do skladu ho přijímejte za fakturovanou cenu. Rozdíly si každé pořádné SW průměruje. Pokud nemáte pořádné SW, tak ho musíte průměrovat vy - ale to se mně nezdá. Taky by z toho třeba vyšla metoda FiFO.
    Pokud jde o vedlejší pořizovací náklady a případně i o cenové rozdíly, tak ty účtujte na analytický účet např. u materiálu 112AE a v čase, který si určíte, je budete rozpouštět podle spotřeby na stejný účet jako je spotřeba (výdej) ze skladu.
    Kdybyste se dostala k Pokynům (předchůdce standartů), tak tam je vzoreček pro rozpouštění cenových rozdílů a nákladů na pořízení.
    Udělal bych tabulku, ale tady to nemá cenu, protože odpověď to rozháže natolik, že se v tom nevyzná ani autor.

    •   Zobrazit celé vlákno