Dobrý den, paní Šalášková,
situaci je nutno rozlišit pro obě pojistné.
U pojistného na sociální zabezpečení v tomto případě v zásadě platí, že vyměřovacím základem se rozumí 50 % základu daně (příjmy mínus paušální výdaje), i zde je však stanoven minimální vyměřovací základ. Ten by byl de facto aplikován za situace, kdy by OSVČ byla dobrovolně účastna důchodového pojištění (nedosáhla by rozhodné částky 56 901 Kč pro povinnou účast na pojistném). Jako vedlejší můžete tyto činnosti uvést při splnění definice "zaměstnání" podle zákona o důchodovém pojištění - dokládá se potvrzením od zaměstnavatele, resp. v případě, že OSVČ vznikl nárok na rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství.
U pojistného na veřejné (všeobecné) zdravotní pojištění v těchto situacích neplatí minimální vyměřovací základ, rozhodné jsou tedy skutečné příjmy.
Hezký večer.
Objednejte si zdarma náš týdenní newsletter. Aktuální články a důležité informace tak budete mít vždy po ruce ve svém mailu.
Aktualizujeme další formuláře pro daňové povinnosti
Pozor na sváteční nákupy, v tyto dny budou obchody zavřené
Kdo bude mít v roce 2026 nárok na předčasný důchod?
Ten umí to a ten zas tohle. Připomeňte si příběhy šikovných podnikatelů za rok 2025
10 nejvtipnějších vánočních reklam všech dob
Situace, kdy nemusí OSVČ platit zálohy na sociální pojištění
10. 2. 2011 13:22
Dobrý den,
mám dotaz ohledně placení pojistného z živností.
1) HPP po celý rok, vedlejší činnost na živnost.
2) Žena na RD - vedlejší činnost na živnost.
Platí se u těchto případů pojistné jen ze zkutečně dosažených příjmů (- paušální výdaje)? A mám obě živnosti uvádět v přehledu jako vedlejší?
Děkuji za odpověď a přeji hezký den
Hana Šalášková