Dědictví-dluhy

• DAGMAR**** (neregistrovaný)

  23. 2. 2009 12:49

  Dobrý den,
  nevím zda vůbec tento dotaz na toto diskuzní fórum patří.
  Ale trápí mě tento problém.
  Nemáte někdo zkušenost, nebo nevíte jak probíhá dědické řízení při úmrtí otce, který nadělal dluhy u bank a VZP.Zemřel tento měsíc. Nepracoval a ani nebyl veden na úřadu práce, dávky žádné nepobíral.Otec měl ideální půlku rodinného domku se svojí matkou-vdovou a já jsem jediná dcera.Otec byl rozvedený.Kdo a jakým způsobem by měl jeho dluihy zaplatit.K exekucím zatím nedošlo.
  
  
  Děkuji předem za případné odpovědi
  Dagmar

• • Dotaz je starý, nové názory již nelze přidávat.

  Nahlásit moderátorům jako SPAM

  
  

  • 23. 2. 2009 13:27

    David (neregistrovaný)

    Re: Dědictví-dluhy
    dle mého názoru záleží, zda se věřitelé přihlásí do dědického řízení a budou požadovat zaplacení dluhů;
    dám příklad dědictví celkem 100 000, dluhy 30 000, pro Vás 70 000 (mínus náklady dědic. atd.)
    dědictví je možné i odmítnout, ale jako celek

    •   Zobrazit celé vlákno
    •   Skok na další nový názor. K navigaci lze použít i klávesy N pro následující a P pro předchozí nový názor

  • 24. 2. 2009 9:15

    právník1 (neregistrovaný)

    Re: Dědictví-dluhy
    Notáž obesílá banky kvůli uloženým prostředkům, je možné že oslovené banky uplatní dluhy.
    
    (1) Dědic odpovídá do výše ceny nabytého dědictví za přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele a za zůstavitelovy dluhy, které na něj přešly zůstavitelovou smrtí.
    
    (1) Je-li dědictví předluženo, mohou se dědici s věřiteli dohodnout, že jim dědictví přenechají k úhradě dluhů. Soud tuto dohodu schválí, neodporuje-li zákonu nebo dobrým mravům.
    (2) Nedojde-li k dohodě mezi dědici a věřiteli, řídí se povinnost dědiců plnit tyto dluhy ustanoveními občanského soudního řádu o likvidaci dědictví. Dědici přitom neodpovídají věřitelům, kteří své pohledávky neoznámili přesto, že je k tomu soud na návrh dědiců vyzvalo, pokud je uspokojením pohledávek ostatních věřitelů cena jimi nabytého dědictví vyčerpána.
    
    (1) Dědic může dědictví odmítnout. Odmítnutí se musí stát ústním prohlášením u soudu nebo písemným prohlášením jemu zaslaným.
    
    Prohlášení o odmítnutí dědictví může dědic učinit jen do jednoho měsíce ode dne, kdy byl soudem o právu dědictví odmítnout a následcích odmítnutí vyrozuměn. Z důležitých důvodů může soud tuto lhůtu prodloužit.
    
    Dědictví nemůže odmítnout dědic, který svým počínáním dal najevo, že dědictví nechce odmítnout.
    
    K odmítnutí dědictví nemůže dědic připojit výhrady nebo podmínky; rovněž nemůže odmítnout dědictví jen zčásti. Taková prohlášení nemají účinky odmítnutí dědictví.
    
    Prohlášení o odmítnutí dědictví nelze odvolat. Totéž platí, prohlásí-li dědic, že dědictví neodmítá.
    
    Převyšují-li dluhy majetek, jedná se o předlužené dědictví. V takovém případě se buď dědici dohodnou s věřiteli, že jim přenechají dědictví k úhradě dluhů; nedohodnou-li se anebo neschválí-li soud jejich dohodu, nařídí soud likvidaci dědictví jeho zpeněžením podle předpisů o výkonu rozhodnutí (dražbou nebo mimo dražbu).

    •   Zobrazit celé vlákno