Zkrácená pracovní doba, přesčas a mzda z

• Aleš Procházka (neregistrovaný)

  5. 5. 2009 11:02

  Dobrý den,
  
  pracuji ve firmě, která v této době sáhla k dohodě o zkrácení týdenní pracovní doby podle §80 ZP (málo zakázek).
  
  Mám tedy nyní pracovní poměr sjednaný smlouvou na dobu neurčitou se zkrácenou týdenní pracovní dobu na 30 hodin s pravidelným rozvrhem pracovní doby do čtyř dnů v týdnu (Po-Čt).
  
  V měsíci dubnu 2009 jsem odpracoval celkem 140,5 hodiny.
  V kolektivní smlouvě, která v naší firmě je uzavřená, je stanoveno, že týdenní pracovní doba je 40 hodin.
  
  Odpracované doby v jednotlivých týdnech mám tak, že KT14 jsem pracoval 15 hodin, KT15 30 hodin, KT16 22,5 hodin + 1 den svátek, KT17 43 hodin a v KT18 30 hodin.
  
  V KT17 mi mistr řekl, že potřebuje, abych byl v práci déle, že budu mít přesčas a já jsem souhlasil.
  
  Zaměstnavatel (mzdová účtárna) nyní tvrdí, že i když jsem pracoval v 17. týdnu 43 hodiny, nemám nárok na proplacení přesčasu příplatkem 25% průměrného výdělku. Zdůvodňuje to tím, že celkový měsíční fond pracovní doby v dubnu 2009 je 168 hodin a nad takovou dobu nemám žádné hodiny. Mzdu mi tedy proplatí za 140,5 hodiny, ale bez přesčasového příplatku.
  
  Podle mého názoru bych měl mít proplacené přesčasem 3 hodiny, protože jsem byl v jeden týden v práci právě o tyto hodiny navíc nad stanovenou týdenní pracovní dobu.
  
  Argument zaměstnavatele vychází údajně ze zákoníku práce §141, odst.2 a poslední věty odstavce a z právního rozboru stanovení přesčasu.
  Je postup nebo výklad zaměstnavatele správný?
  
  Děkuji.

• • Dotaz je starý, nové názory již nelze přidávat.

  Nahlásit moderátorům jako SPAM

  
  

  • 5. 5. 2009 12:19

    

    VH

    Re: Zkrácená pracovní doba, přesčas a mz
    Ve Vašem případě se nejedná o zkrácenou, ale kratší pracovní dobu. O zkrácení pracovní doby rozhoduje zaměstnavatel tzv. podnikatelské sféry v režimu § 79 odst. 3 ZP a jedná se o zkrácení bez snížení mzdy. Kratší pracovní doba může být se zaměstnancem pouze sjednána, zaměstnavatel o ní nemůže rozhodnout jednostranně (ani v dohodě s odbory), poté zaměstnanci náleží mzda odpovídající této kratší pracovní době.
    Pracovní doba je institut, který se vztahuje k TÝDNU, přičemž se nejedná o kalendářní týden, ale o období 7 dnů po sobě jdoucích - o tom, co se rozumí týdnem, rozhoduje zaměstnavatel. "Fond pracovní doby" není právní pojem a ve vztahu k měsíci nebo roku není ani správný. Pokud připustím tento pojem ve vztahu k týdnu, tak tím rozumím stanovenou týdenní pracovní dobu.
    Zaměstnancům s kratší pracovní dobou nelze práci přesčas nařídit, přičemž prací přesčas je až práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu, ve Vašem případě nad 40 hodin. § 141 odst. 2 ZP, který citujete, dopadá např. na příplatek za noční práci nebo příplatek za práci v sobotu a v neděli, které jsou ZP stanoveny jako minimální, a to ve vztahu k odpracované hodině. Pokud zaměstnanec odpracuje méně než hodinu, náleží mu zlomek tohoto příplatku podle odpracované doby.
    Závěrem - Váš zaměstnavatel nemá pravdu, náleží Vám mzda za 3 hodiny + příplatek ve výši nejméně 25 % průměrného výdělku nebo se dohodnete na náhradním volnu v rozsahu 3 hodin místo příplatku (mzda bude náležet i v tomto případě).