Re: Krádež v práci.
A proč byste měla kvůli tomu letět? Kromě toho - zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečné odkládání věcí zaměstnanců, když ti pracují - např. zamykatelné skříňky nebo celá zamčená místnost apod. Za ztrátu běžných věcí, se kterými přijdou zaměstnanci do práce, odpovídá zaměstnavatel. Samozřejmě, že musí jít o "přiměřenou" hotovost nebo např. hodinky a ne aby zaměstnanec přinesl celé úspory nebo šperkovnici.
Re: Krádež v práci.
Myslím si, že paní ví o čem píše, a protože je ještě ve zkušební době, asi by opravdu neletěla kvůli tomu, zřejmě ten onen je někdo, kdo rozhoduje o bytí či nebytí ostatních.Tady je každá rada drahá, buď se ozvete a budete počítat s následky nebo budete zticha.Jak se k tomu staví ostatní?
Re: Krádež v práci.
No právě bych se divila, kdyby to bylo tak, že by měl onen "diskriminovaný" občan rozhodovat o jejich práci.
Re: Odpovědnost zaměstnavatele I
Pochopil jsem, že žluťásky odnesl "diskriminovaný" občan, ale ve zkušební době se paní bojí požadovat náhradu škody po zaměstnavateli, páč by s ní zrušil prac.poměr. Paní chápu, je to o jejím rozhodnutí. Pokud se na věc rozhodne zapomenout, potom bych na jejím místě požadoval alespoň zamykatelné skříňky. Každopádně zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů, které zaměstnanci obvykle nosí do zaměstnání (§262 zák. práce). Pozor na včasné oznámení požadavku na náhradu škody - právo na náhradu škody zanikne, jestliže její vznik neohlásí zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dozvěděl (§268 odst. 3).
Zkopírováno:
Důležitou podmínkou odpovědnosti za vnesené a odložené věci je, že zaměstnavatel odpovídá pouze za škodu na věcech, které zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů, nebo v přímé souvislosti s ním. Neodpovídá však za škodu, odkládají-li se tyto věci zcela libovolně. Věci musí zaměstnanec odložit na místě k tomu určeném (např. šatna, uzamykatelná skříň či zásuvka psacího stolu), nebo na místě, kam se obvykle odkládají (věšák v zasedací místnosti). Z toho vyplývá, že nelze například požadovat náhradu za hodinky zapomenuté v umývárně nebo za sako, které si zaměstnanec odložil přes židli a nikoliv do skříně. Naproti tomu zaměstnavatel se nemůže zprostit odpovědnosti, vyvěsí-li vedle věšáku oznámení, že „za odložené věci se neručí“. Takové jednostranné prohlášení, které se objevuje i mimo sféru zaměstnavatelů, např. v restauracích, obchodech, samoobsluhách, čekárnách ve zdravotnických zařízeních apod., nemá právní důsledky a nezbavuje zaměstnavatele nebo jiný subjekt odpovědnosti za případnou škodu, kdyby se odložená věc ztratila.
Re: Odpovědnost zaměstnavatele II
Jde-li o škodu na věcech, které zaměstnanec obvykle nosí do práce (obvyklost je třeba vykládat s ohledem na dobré mravy – viz § 14 odstavec 1 ZP), nebo které zaměstnavatel převezme do zvláštní úschovy, není náhrada škody omezena. Stejně tak hradí zaměstnavatel škodu u všech věcí, způsobí-li ji jiný zaměstnanec zaměstnavatele.
Co jsou obvyklé věci
Nelze konkrétně uvádět, které věci je nutno považovat za obvyklé. Je možné uvést jen některé příklady. Zejména se jedná o oblek, který má zaměstnanec na sobě cestou do zaměstnání a který si uloží před začátkem pracovní doby, a pracovní oděv, který ponechává u zaměstnavatele po skončení práce. Vedle oděvu to bude zejména u žen v některých případech různá bižuterie, prstýnky, které vadí při práci, hodinky a podobně. Nerozhoduje přitom, zda oděv má větší nebo nižší hodnotu. Jestliže zaměstnanec obvykle chodí v šatech zhotovených na zakázku, jde u něho o věci obvyklé. Nelze proto namítat, že např. kožich, který v zimním období je běžný u většiny zaměstnankyň, případně i zaměstnanců, je věc neobvyklá.
Zda jde o obvyklý předmět, lze posoudit z toho, je-li obvyklý u většiny zaměstnanců. Když je tomu tak, nerozhoduje kvalita a hodnota této věci. Hranici „obvyklosti“ u peněžních částek nelze jednoznačně stanovit, neboť tato částka je závislá jednak na výši mzdy (platu) zaměstnance, jednak na jeho potřebách, které během dne má a na které potřebuje i peníze. Tato částka se může mnohdy lišit v případě, jde-li o ženu, která obstarává po zaměstnání nákupy pro domácnost, od částky, kterou nosí s sebou muž, jenž většinou tyto „starosti“ nemá. I tato hlediska jsou však relativní a zaměstnavatel je při případné náhradě škody musí hodnotit s přihlédnutím i k dalším okolnostem, neboť v rodině se vzájemné povinnosti vyrovnávají.
Re: Odpovědnost zaměstnavatele III
Peníze v zaměstnání
U věcí, které zaměstnanec obvykle do práce nenosí (např. větší částky peněz, klenoty a jiné cennosti) a které nebyly převzaty do zvláštní úschovy zaměstnavatele a škodu nezpůsobil jiný zaměstnanec zaměstnavatele, je odpovědnost omezena částkou 10 tisíc korun. Proto se doporučuje, aby zaměstnanci v obdobných případech požádali zaměstnavatele o převzetí větších peněžních částek či jiných cenností do zvláštní úschovy po dobu výkonu práce. Hranice pro náhradu škody – 10 tisíc korun – platí jen pro škodu způsobenou na věcech nikoliv obvyklých.
Jestliže u zaměstnance dojde ke škodě jak na věcech obvyklých, tak i na věcech neobvyklých, je zaměstnavatel povinen škodu na věcech obvyklých hradit v plném rozsahu, zatímco u věcí neobvyklých jen do souhrnné částky 10 tisíc korun. Účelem této úpravy je, aby si zaměstnanci uvědomili, že podstupují určité riziko, jestliže berou s sebou do práce cenné věci, které nejsou obvyklé.
Větší částky peněz, které přesahují 10 000 Kč, jsou obvyklé pouze v den výplaty. V jiné dny než výplatní by zaměstnavatel odpovídal za náhradu peněžní škody jen do částky 10 000 Kč. Jde o případy, kdy si zaměstnanec s sebou vezme do zaměstnání větší částku peněžní hotovosti, aby po skončení práce zakoupil předmět větší hodnoty. I zde by zaměstnavatel odpovídal za případnou škodu (odcizení), jen do částky 10 000 Kč. Přitom spoluzavinění zaměstnance nepřichází v úvahu, i když třeba zapomněl klíč ve dveřích kanceláře apod. V těchto případech jde o tzv. objektivní odpovědnost zaměstnavatele za škodu, tedy o odpovědnost za výsledek (škoda), který nastal, bez ohledu na to, zda ke škodě došlo zaviněným porušením předpisu ze strany zaměstnavatele. Stačí, když zaměstnanec prokáže, že šlo o věc obvyklou a že byla odložena na místě určeném nebo obvyklém.
Re: Odpovědnost zaměstnavatele IV
Vůbec nerozhoduje, zda ke škodě nebo k odcizení (ztrátě) došlo protiprávním jednáním nebo zaviněním na straně zaměstnavatele nebo bez jeho zavinění. Jde o tzv. objektivní odpovědnost zaměstnavatele, která zajišťuje zaměstnancům zvýšenou ochranu. Této odpovědnosti se zaměstnavatel nemůže zprostit jednostranným prohlášením, že neodpovídá za věci, které jsou uloženy např. na věšáku.
Objednejte si zdarma náš týdenní newsletter. Aktuální články a důležité informace tak budete mít vždy po ruce ve svém mailu.
Výpočet důchodu se v roce 2026 změní
Výše záloh na nemocenské pojištění, které zaplatí OSVČ v roce 2026
Špehování konkurence za pár stovek: Jak najít jejich slabiny a vytěžit z toho maximum
Mzdové účetnictví v roce 2025 aneb krátké ohlédnutí končícím rokem
Aktualizujeme další formuláře pro daňové povinnosti
Pozor na sváteční nákupy, v tyto dny budou obchody zavřené
13. 8. 2009 17:04
Nastoupila jsem do nového zaměstnání. Do obchodu. Po téměř 3 měsících se mě a mým kolegyním ztratily peněženky s kabelek. Ty kabelky byly volně položené na stole na šatně označené nápisem - vstup jen pro zaměstnance.
Na šatně sice jsou skřnky, ale nezamykají se. Nedají se zamknout.
Záznam z bezpečnostní kamery jasně ukazuje diskriminovaného občana, který vchází do šatny. Dál samozřejmě kamery nejsou.
Myslíte, že je možnost NĚJAK dostat odškodné a přitom nepřijít o práci??? Pořád jsem ve zkušebce a když budu chtít náhradu od něj, tak jasně letím.....