Dobrý den, na Váš dotaz odpověděla tisková mluvčí ČOI, Miloslava Fléglová:
Dotaz je formulován zcela obecně, proto není zřejmé, kterého podle zákona v dozorové kompetenci ČOI byla v případě tazatele prováděna kontrola. Lze pouze odhadnout, že se mohlo jednat o kontrolu vlastností výrobku podle zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, či podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky. Oba tyto předpisy sice stanoví hlavní část povinností při uvádění výrobků na trh výrobci a dovozci, avšak i distributoři, vč. konečného prodejce, nesou určitou odpovědnost za soulad distribuovaných výrobků s požadavky technických předpisů a mohou se tedy stát kontrolovanou osobou. Dle zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, pak platí, že na náklady kontrolovaných osob se rozbory provádí, pokud byla zjištěna nevyhovující jakost a bezpečnost výrobku nebo klamání spotřebitele; obdobné ustanovení je rovněž v zákoně č. 22/1997 Sb.
V případě nevyhovujícího návodu pak zřejmě šlo o kontrolu nad plněním § 9 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, kde jsou informační povinnosti adresovány přímo prodávajícímu: Je povinen řádně informovat spotřebitele o vlastnostech prodávaných výrobků nebo charakteru poskytovaných služeb, o způsobu použití a údržby výrobku a o nebezpečí, které vyplývá z jeho nesprávného použití nebo údržby, jakož i o riziku souvisejícím s poskytovanou službou. Jestliže je to potřebné s ohledem na povahu výrobku, způsob a dobu jeho užívání, je prodávající povinen zajistit, aby tyto informace byly obsaženy v přiloženém písemném návodu (v českém jazyce) a aby byly srozumitelné. Přičemž zákon rovněž výslovně stanoví, že povinností se nemůže prodávající zprostit poukazem na skutečnost, že mu potřebné nebo správné informace neposkytl výrobce, dovozce nebo dodavatel.
A co se týče obrany proti neodpovědným dodavatelům, ta je v rukou prodávajícího: Právě vzhledem k výše uvedeným povinnostem a objektivní odpovědnosti za nabízené zboží by se neměl prodávající spoléhat pouze na dodavatele, výrobce… – a alespoň u rizikových výrobků provádět kontrolu, jak splňují povinnosti pro uvedení na trh.
V případě zjištění nedostatků orgánem dozoru může prodávající náklady spojené s kontrolou a uloženou sankcí vymáhat v rámci smluvních vztahů na dodavateli výrobků, které nesplňují podmínky pro uvedení na trh. Pokud se nedohodnou, pak může vzniklou prokazatelnou finanční újmu vymáhat soudní cestou. Je také na něm, zda bude nadále od těchto dodavatelů zboží odebírat a riskovat další pokuty nebo jim zboží vrátí a smluvní vztah ukončí.
Řešení tedy je, a to ve znalosti a dodržování zákonů a součinnosti s orgánem dozoru na odstranění závad v případě, že inspektoři porušení zákonů zjistí.
Hezký den
Objednejte si zdarma náš týdenní newsletter. Aktuální články a důležité informace tak budete mít vždy po ruce ve svém mailu.
Aktualizujeme další formuláře pro daňové povinnosti
Pozor na sváteční nákupy, v tyto dny budou obchody zavřené
Kdo bude mít v roce 2026 nárok na předčasný důchod?
Ten umí to a ten zas tohle. Připomeňte si příběhy šikovných podnikatelů za rok 2025
10 nejvtipnějších vánočních reklam všech dob
Situace, kdy nemusí OSVČ platit zálohy na sociální pojištění
4. 7. 2011 15:59
Dobrý den,
máme problém. ČOI od nás odebrala zboží a jelikož výrobek nesplňoval normy, tak náklady na rozbor jsme museli zaplatit my, jakož to prodejci. I přes to, že máme dodavatele i výrobce, kteří jsou s nimi v rozepři.
A dále nám vystavili pokutu za neúplný návod k výrobku, který jsme obdrželi od dodavatele a předali kupujícímu. V nabídce máme 4000 druhů zboží a nedovedu si představit, že bych měl kontrolovat u každého výrobku, zda odpovídá normě a zda návody jsou úplné. V tom spoléhám na dodavatele či výrobce.
Jsme přesvědčeni, že tyto záležitosti by se měli řešit s nimi, když dle zákona za výrobky ručí výrobce nebo dovozce.
Prosím poraťte, jak se bránit, jak tuto situaci řeši?