Re: Nárok na odstupné - pro Páju, VH
No ano, toto vždycky při podobných dotazech z odpovědí VH vyplývalo, totiž že důležitý je fakt, že se skutečně jednalo o organizační změny. Ale pokud v té dohodě není ten důvod uveden, tak zaměstnavatel odstupné normálně nedá a zaměstnanec, pokud by odstupné chtěl, by se ho pak musel domáhat a dokazovat, že skutečně o organizační změny šlo. Anebo naopak - zaměstnavatel by odstupné dal a mohla by mu to napadnout sociálka (kvůli neodvádění pojistného) a pak by se zas jí muselo dokazovat, že šlo o org. změny. Ale od toho zaměstnance by se mně to zdálo nefér - jako podnikatel mám problémy, zakázky chybí, práce chybí, tak zaměstnance umluvím, něčím přesvědčím, dohodneme se písemně na skončení bez uvedení důvodu a on si to pak rozmyslí a dá mě k soudu a odstupné bude vymáhat a v takovém případě se mu určitě podaří dokázat, že byl nadbytečný. Tak k čemu pak je, že jsme se písemně dohodli? Ani se tam nemůže napsat, že odstupné nebude vyžadovat, protože se nemůže předem vzdát svých práv.
Objednejte si zdarma náš týdenní newsletter. Aktuální články a důležité informace tak budete mít vždy po ruce ve svém mailu.
Aktualizujeme další formuláře pro daňové povinnosti
Pozor na sváteční nákupy, v tyto dny budou obchody zavřené
Kdo bude mít v roce 2026 nárok na předčasný důchod?
Ten umí to a ten zas tohle. Připomeňte si příběhy šikovných podnikatelů za rok 2025
10 nejvtipnějších vánočních reklam všech dob
Situace, kdy nemusí OSVČ platit zálohy na sociální pojištění
26. 5. 2010 8:43
Zdravím a prosím o názor právníky, personalisty i účetní.
Protože až do dnešního dne jsem žila v přesvědčení, že při skončení PP dohodou je pro vznik nároku na odstupné podmínka toho, že je v dohodě uvedeno, že se jedná o skončení z důvodu organizačních změn, po přečtení článku na www.pamservis.cz jsem zase na rozpacích ....
"Pokud byl pracovní poměr rozvázán dohodou, není pro posouzení, zda má zaměstnanec nárok na odstupné, samo o sobě rozhodující, zda byly v dohodě uvedeny důvody rozvázání pracovního poměru, popřípadě, jaké důvody rozvázání pracovního poměru se v dohodě uvádí:
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 4. 2003, sp. zn. 21 Cdo 1599/2002
„Zákoník práce nespojuje, vznik nároku na odstupné s tím, co bylo v dohodě o skončení pracovního poměru uvedeno, ale se zjištěním proč (z jakého skutečného důvodu) byl pracovní poměr opravdu rozvázán; byl li tedy pracovní poměr rozvázán dohodou z důvodů uvedených v § 52 písm. a) - c) zákoníku práce, má zaměstnanec nárok na odstupné bez ohledu na to, zda dohoda obsahovala vylíčení důvodů ukončení pracovního poměru, popřípadě co bylo o těchto důvodech v dohodě uvedeno.“
Právní názor v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 5. 2002, sp.zn. 21 Cdo 1667/2001
„V případném soudním řízení o zaplacení odstupného leží však na zaměstnanci povinnost tvrdit a prokázat, že k dohodě o rozvázání pracovního poměru došlo z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a)- c) zákoníku práce.“