Vydědění dítěte

• zdeka1 (neregistrovaný)

  31. 1. 2012 20:34

  Dobrý den, slyšel jsem že v novém občanském zákoníku lze vydědit dítě i bez udání důvodu? Je to tak a nebo platí stále stejné podmínky jako dříve.

• • Dotaz je starý, nové názory již nelze přidávat.

  Nahlásit moderátorům jako SPAM

  
  

  • 1. 2. 2012 8:14

    ... (neregistrovaný)

    Re: vydědění dítěte
    Z důvodové zprávy vlády:
    Návrh úpravy vydědění vychází z úpravy dosavadní (§ 469a platného občanského zákoníku), pokud jde o důvody vydědění a formu prohlášení o vydědění. Prohlášení o vydědění lze učinit stejným způsobem, jakým se pořizuje závěť. Obdobné pravidlo se uplatní i pro zrušení tohoto prohlášení.
    
    Důvody vydědění jsou zachovány v podstatě shodně s právní úpravou dosavadní. Posuny jsou tyto:
    
    Předně se do zákonné úpravy vrací ze staršího práva (§ 770 ABGB) ustanovení, že zůstavitel může dědice vydědit s odkazem na jeho nezpůsobilost být dědicem. Stane-li se tak, bude určitá osoba vyloučena z dědického práva z vůle zůstavitele, nikoli proto, že je podle zákona nezpůsobilá dědit. Význam tohoto ustanovení je zejména v tom, že i tu bude respektabilní projev vůle zůstavitele, který mimo jiné vyloučí případné spory, zda snad zůstavitel za svého života takové osobě její poklesek prominul či nikoli (vzhledem k tomu, že k prominutí podle § 1471 nebo § 1472 může dojít i konkludentně). Návrh občanského zákoníku z r. 1937 toto ustanovení vypustil s argumentem, že možnost takového vydědění je „příliš samozřejmá“; dnes tomu ale - po přestávce víc jak padesátileté - již tak není a výslovná úprava se jeví jako vhodná.
    
    Pokračování...

    •   Zobrazit celé vlákno
    •   Skok na další nový názor. K navigaci lze použít i klávesy N pro následující a P pro předchozí nový názor

  • 1. 2. 2012 8:20

    ... (neregistrovaný)

    Re: vydědění dítěte
    ... pokračování:
    Další posuny jsou jednak v zestručnění formulace prvního důvodu [§ 1636 odst. 1 písm. a)], aniž se cokoli mění na jejím obsahu, jednak v opuštění kazuistické formulace § 469a odst. 1 písm. c) platného občanského zákoníku. K druhému z uvedených důvodů se blíže uvádí, že platná úprava tyto případy odůvodňující vydědění, tj. odsouzení nepominutelného dědice pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku, na jedné straně neúměrně rozšiřuje i na případy činů pro rodinné vazby bezvýznamných a svádí zůstavitele k jejich zneužití pro situace, kdy jeho přání, aby potomek nedědil, je vedeno jiným a pro zákonem bezvýznamným motivem.
    ...
    Proto se návrh vrací k myšlence morální taxace, na níž stál vládní návrh československého občanského zákoníku z r. 1937. Poukaz na zvrhlou povahu je dostatečně vypovídající a umožňuje od sebe odlišit případy trestných činů, které si sankci dědického práva zasluhuje, aniž trestní sazba a uložený trest padají na váhu (chladnokrevná loupež nebo vražda, znásilnění, utýrání zůstavitelova zvířete), od případů, které pro vydědění nemohou mít rozumný význam (hospodská rvačka o děvče, exces z nutné obrany vysvětlitelný úzkostí napadeného, krádež z hladu apod.).
    ...
    Významnější je zavedení nového důvodu vydědění v § 1637, jímž je takové zadlužení nepominutelného dědice nebo jeho marnotratné počínání vyvolávající obavu, že účel dědění - tedy zachování hodnot do budoucna - v takovém případě naplněn nebude. Na rozdíl od předchozích důvodů vydědění však tento nelze rozšířit na potomky vyděděného. Jedná se o tzv. exheredatio bona mente facta.

    •   Zobrazit celé vlákno
    •   Skok na další nový názor. K navigaci lze použít i klávesy N pro následující a P pro předchozí nový názor

  • 1. 2. 2012 16:15

    zdeka1 (neregistrovaný)

    Re: vydědění dítěte
    Děkuji za odpověď je rozsáhlá avšak se v ní moc nevyznám, nemohl(a) byste mi to prosím vysvětlit polopaticky? Jeli to možné a jak to udělat, nebo není to možné...? Děkuji moc
    ZK
    
    
    >... pokračování:
    >Další posuny jsou jednak v zestručnění formulace
    >prvního důvodu [§ 1636 odst. 1 písm. a)], aniž se cokoli
    >mění na jejím obsahu, jednak v opuštění kazuistické
    >formulace § 469a odst. 1 písm. c) platného občanského
    >zákoníku. K druhému z uvedených důvodů se blíže uvádí, že
    >platná úprava tyto případy odůvodňující vydědění, tj.
    >odsouzení nepominutelného dědice pro úmyslný trestný
    >čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho
    >roku, na jedné straně neúměrně rozšiřuje i na případy
    >činů pro rodinné vazby bezvýznamných a svádí zůstavitele
    >k jejich zneužití pro situace, kdy jeho přání, aby
    >potomek nedědil, je vedeno jiným a pro zákonem
    >bezvýznamným motivem.
    >...
    >Proto se návrh vrací k myšlence morální taxace, na níž
    >stál vládní návrh československého občanského zákoníku
    >z r. 1937. Poukaz na zvrhlou povahu je dostatečně
    >vypovídající a umožňuje od sebe odlišit případy trestných
    >činů, které si sankci dědického práva zasluhuje, aniž
    >trestní sazba a uložený trest padají na váhu
    >(chladnokrevná loupež nebo vražda, znásilnění, utýrání
    >zůstavitelova zvířete), od případů, které pro vydědění nemohou
    >mít rozumný význam (hospodská rvačka o děvče, exces z
    >nutné obrany vysvětlitelný úzkostí napadeného, krádež
    >z hladu apod.).
    >...
    >Významnější je zavedení nového důvodu vydědění v §
    >1637, jímž je takové zadlužení nepominutelného dědice
    >nebo jeho marnotratné počínání vyvolávající obavu, že
    >účel dědění - tedy zachování hodnot do budoucna - v
    >takovém případě naplněn nebude. Na rozdíl od předchozích
    >důvodů vydědění však tento nelze rozšířit na potomky
    >vyděděného. Jedná se o tzv. exheredatio bona mente facta.

    •   Zobrazit celé vlákno