Skartace - prosím,prosím...

• Bezradný (OSVČ) (neregistrovaný)

  13. 3. 2012 12:22

  Prosím o polopatistickou informaci. Skladuji jako OSVČ od začátku své činnosti složky s učetnictvím (jednoduché - daňová evidence) včetně kopií daňových přiznání, dokladů od OSSZ, zdrav pojišťovny a pod., ale už mi "dochází úložní prostor", resp. začíná to vadit rodině.
  Teď běží rok 2012 a prosil bych kvalifikovanou radu který nejstarší ročník ještě musím držet, resp. po který ročník včetně to můžu skartovat ( v mém případě hodit do kotle)? A taky by mě zajímalo zda za skartované roku již nemůže připfrčet nějaká kontrola nebo chtít cosi doplatit a pod. a já nebudu mít nic na svou obhajobu?
  Případně nějaký odkaz na příslušný zákon.
  Děkuji Vám všem za rady.

• • Dotaz je starý, nové názory již nelze přidávat.

  Nahlásit moderátorům jako SPAM

  
  

  • 13. 3. 2012 12:35

    ... (neregistrovaný)

    Re: Skartace - prosím,prosím...
    Zkopírováno:
    První likvidace dokladů
    
    JUDr. Vlasta Víghová - 29.06.2011
    Firma podniká již od roku 1992. Zatím žádné doklady nelikvidovala a ráda by se do likvidace pustila.
    1) Existuje zákon, podle kterého je nutno postupovat nebo je možno doklady skartovat např. rozstříháním na malé kousky a odložit jako běžný třídění odpad?
    2) Do kterého roku je možno skartovat podklady ke mzdám?
    3) Do kterého roku je možno skartovat běžné účetní doklady (faktury, paragony, výpisy z účtů, smlouvy)?
    4) Do kterého roku je možno skartovat daňové doklady k DPH, je-li firma plátcem DPH?
    
    Pokud se dotaz týká společnosti zapsané v obchodním rejstříku (uváděno označení „firma“), lze konstatovat, že právní úprava uchovávání různých dokumentů vznikajících při činnosti společnosti není bohužel soustředěna v jenom zákoně. Tuto právní problematiku upravuje nejednotně hned několik právních předpisů.
    
    Uchovávání různých dokladů souvisejících s výplatou mezd je upraveno v § 35a odst. 4 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Podle tohoto ustanovení je zaměstnavatel povinen uchovávat např. stejnopisy evidenčních listů vyhotovených v kalendářním roce, kterého se týkají, nebo v bezprostředně následujícím kalendářním roce po dobu tří kalendářních roků po roce, kterého se týkají, a stejnopisy ostatních evidenčních listů po dobu tří kalendářních roků po roce, ve kterém byly vyhotoveny. Mzdové listy nebo účetní záznamy o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění, se uchovávají po dobu 30 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají, a jde-li o mzdové listy nebo účetní záznamy o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění vedené pro poživatele starobního důchodu, po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají apod.

    •   Zobrazit celé vlákno
    •   Skok na další nový názor. K navigaci lze použít i klávesy N pro následující a P pro předchozí nový názor

  • 13. 3. 2012 12:36

    ... (neregistrovaný)

    Re: Skartace - prosím,prosím...
    Uschovávání účetních dokumentů upravuje ustanovení § 31 a násl. zákona o účetnictví. Obecně platí dle § 31 odst. 2 zákona o účetnictví, že účetní záznamy se uschovávají takto: účetní závěrka a výroční zpráva se uchovávají po dobu 10 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají; účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh a přehledy se uchovávají po dobu pět let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají, a účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají vedení účetnictví, se uchovávají po dobu pěti let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají. Určité výjimky jsou uvedeny v § 32 zákona o účetnictví. Pokud účetní jednotka použije účetní záznamy i pro jiný účel (např. pro účely sociálního zabezpečení, veřejného zdravotního pojištění aj.) postupuje se po uplynutí doby úschovy podle zákona o účetnictví tak, aby byly zajištěny požadavky vyplývající z jejich použití pro uvedené účely.
    
    Problematiku uschovávání daňových dokladů upravuje ZDPH v ustanovení § 27. Obecně platí, že plátce je povinen uchovávat všechny daňové doklady rozhodné pro stanovení daně nejméně po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, na jím zvoleném místě. Po tuto dobu plátce odpovídá za věrohodnost původu dokladů, neporušitelnost jejich obsahu, jejich čitelnost a na žádost správce daně za umožnění přístupu k nim bez zbytečného odkladu. Daňový doklad v listinné formě lze za podmínek stanovených zákonem převést do elektronické podoby a uchovávat pouze v této podobě.

    •   Zobrazit celé vlákno
    •   Skok na další nový názor. K navigaci lze použít i klávesy N pro následující a P pro předchozí nový názor

  • 13. 3. 2012 12:37

    ... (neregistrovaný)

    Re: Skartace - prosím,prosím...
    V souvislosti s problematikou uchovávání a skartování dokumentů nelze opominout, že podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o archivnictví a spisové službě mají podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku povinnost uschovávat dokumenty a umožnit výběr archiválií ohledně dokumentů uvedených v příloze č. 1 zákona o archivnictví. Jedná se např. o zakladatelské dokumenty, stanovy, dokumenty o přeměnách, dokumenty týkající se likvidace a zániku podnikatele, zápisy z jednání statutárních a dozorčích orgánů, řídící akty vedení, výroční zprávy a zprávy o auditu, mimořádné inventarizace, smlouvy o převodu či přechodu vlastnického práva k nemovitostem, dokumentace k ochranným známkám, užitné vzory, účetní závěrky, ale také propagační materiály, katalogy, reklamy, výrobní programy apod.
    
    Před případnou skartací uvedených dokumentů je tedy podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku povinen umožnit příslušnému státnímu oblastnímu archivu výběr archiválií k dalšímu uložení a to v pravděpodobně postupem výběru archiválií mimo skartační řízení dle § 11 a 12 zákona o archivnictví a spisové službě. V těchto záležitostech je vhodné se vždy obrátit na příslušný archiv s žádostí o konzultace.
    
    Zápisy z valných hromad akciových společnosti, včetně pozvánek či oznámení o konání valné hromady a listiny přítomných na valné hromadě se dle § 189 odst. 3 obchodního zákoníku uchovávají v archivu společnosti po celou dobu jejího trvání. Likvidátor zajistí archivaci nebo úschovu těchto zápisů ještě po dobu deseti roků po zániku společnosti; pokud společnost zaniká bez likvidace, uschovávají se zápisy v archivu právního nástupce stejně jako zápisy tohoto nástupce.
    
    V podrobnostech si dovoluji odkázat na výše citované právní předpisy.
    
    Související předpisy:
    * § 31 a násl. zákon o účetnictví
    * § 27 ZDPH
    * § 11 a 12 zákon o archivnictví a spisové službě
    * § 35a odst. 4 zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění p. p.

    •   Zobrazit celé vlákno
    •   Skok na další nový názor. K navigaci lze použít i klávesy N pro následující a P pro předchozí nový názor
    
    

  • 13. 3. 2012 13:02

    Bezradný (OSVČ) (neregistrovaný)

    Re: Skartace - prosím,prosím...
    Děkuji za odpověď.
    Takže jestli to správně chápu, nemám žádné zaměstnance, vedu DE (dříve JÚ), tak když si ponechám kompletní účetní dokumentaci, ty různé závěrky a pod. týkající se roku 2001 a mladší, tak všechno "starší" můžu hodit do kotle a nepotřebuji o tom dělat žádný zápis nebo protokol a nedopustím se žádného prohřešku a ani v btěch skartovaných ročnících už nemůže FÚ nebo nebo jiný orgán zpětně nic řešit.

    •   Zobrazit celé vlákno