Výdaje na zvyšování kvalifikace

• Ing. Lenka Königová (neregistrovaný)

  31. 1. 2012 17:36

  Dobrý den, měla bych dotaz ohledně daňové uznatelnosti výdajů na zvyšování kvalifikace. FO podnikatel hradí svému synovi školné na škole v Německu, ve své firmě FO zaměstnala syna na DPP. Škola souvisí s předmětem činnosti FO podnikatele.
  Domnívám se, že veškeré školné, ubytování, doprava-letenky, autobus lze uznat jako daňový náklad bez limitu (stravné asi ne, protože to není pracovní cesta) - za předpokladu nepeněžního plnění - a u dcery jsou tyto náklady osvobozené od daně z příjmu. Také byla sepsána se synem kvalifikační dohoda dle § 234 ZP. Po dobu, po kterou je syn ve škole v Německu - což je téměř po celý rok - je synovi přiznáno pracovní volno a je mu vyplácena náhrada mzdy. Je tento postup správný?

• • Dotaz je starý, nové názory již nelze přidávat.

  Nahlásit moderátorům jako SPAM

  
  

  • 1. 2. 2012 10:24

    

    bez přezdívky

    Dobrý den paní kolegyně,
    
    z hlediska zaměstnavatele jsou daňově uznatelným nákladem dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 ZDP (po novele zákonem č. 216/2009 Sb.):
    
    - V/N na provoz vlastních vzdělávacích zařízení,
    - V/N spojené s odborným rozvojem zaměstnanců podle zákoníku práce (v ZDPř odkaz na § 230 ZP, který upravuje prohlubování kvalifikace)
    - V/N na rekvalifikaci zaměstnanců podle zákona o zaměstnanosti,
    
    pokud souvisejí s předmětem činnosti zaměstnavatele - což podle Vašeho zadání je splněno.
    
    Dle výkladů odborné veřejnosti (např. Macháček 2010) jsou tak daňovými výdaji/náklady veškeré výdaje zaměstnavatele na prohlubování nebo zvyšování kvalifikace a na rekvalifikaci zaměstnanců.
    
    Náhrada mzdy bude zaměstnanci samozřejmě zdaněna a bude z ní odvedeno pojistné.
    
    Daňová uznatelnost samotného školného je tedy zřejmá. Jiným případem je ovšem daňová uznatelnost nákladů na ubytování, dopravu a stravné. Toto již není výdaj, který lze jednoznačně označit jako výdaj na zvyšování kvalifikace, a jak sama uvádíte, o pracovní cestu se nejedná.
    
    Na druhou stranu je pravda, že v současnoti může zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci jakékoliv benefity, které jsou vymezeny v § 24 odst. 2 písm. j) bod 5. - a tyto benefity jsou daňově uznatelné, ovšem s tím, že jejich poskytnutí rozhodně neznamená osvobození na straně zaměstnance. Pokud tedy budeme "letenky" považovat za dohohodnutý zaměstnanecký benefit, budou daňově uznatelné, ale zároveň budou představovat zdanitelný příjem zaměstnance, včetně odvodu pojistného. Je potom otázkou, zda není výhodnější rovnou mu o danou částku zvýšit mzdu.
    
    Na straně zaměstnance bude nepeněžní plnění - školné (tedy platí-li zaměstnavatel školné přímo škole) osvobozeno od daně z příjmů dle § 6 odst. 9 písm. a) ZDPř. Ovšem u zaplacených letenek, ubytování atd. je zřejmé, že, jak bylo řečeno výše, tyto částky bude správcem daně považovat za zdanitelný příjem zaměstnance.
    
    Např. jak píše J. Pfeilerová (20.1.2011, Verlag Dashöfer):
    "Při zvyšování kvalifikace dochází k dosažení vyššího stupně vzdělání. Tuto formu vzdělávání není možné zaměstnanci nařídit a pokud zasahuje do pracovní doby, je na straně zaměstnance považována za překážku v práci. Zvyšování kvalifikace nelze nikdy považovat za výkon práce. Zvyšováním kvalifikace se rozumí např. studium střední školy nebo studium vysoké školy."
    
    Není-li zvyšování kvalifikace "výkonem práce", nelze potom ani související cesty považovat za pracovní cesty a uvažovat tedy o cestovních náhradách.
    
    Je rovněž zřejmé, že je-li zaměstnancem syn zaměstnavatele, bude finanční úřad posuzovat případ ve všech souvislostech, tj. zda skutečný stav odpovídá stavu formálně právnímu atd.
    
    S přátelským pozdravem
    
    Jan Molín