Pracovní smlouva na dobu určitou a kolektivní smlouva

• Stanislav Strouhal (neregistrovaný)

  1. 5. 2012 12:12

  
  Dobrý den,
  Obracím se na Vás z problémem, který nastal při vyjednávání o nové kolektivní smlouvě v našem divadle:
  
  K věci:
  Novela ZP vypustila u pracovních poměrů na dobu určitou v § 39 bod, který obsahoval, že
  -Jsou –li dány vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele nebo důvody spočívající ve zvláštní povaze práce, kterou má zaměstnanecvykonávat, může zaměstnavatel v písemné dohodě s odborovou organizací, kde budou tyto důvody blíže vymezeny nemusí postupovat podle odstavce 2 téhož § , který stanovil, že trvání pracovního poměru mezi týmiž účastníky je možné sjednat na dobu nejvýše dvou let ode dne  vzniku tohoto pracovního poměru a to platí i pro každý další pracovní poměr na dobu určitou sjednaný v uvedené době mezi týmiž účastníky.
  Byly tedy sjednány v NDM (Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě) v kolektivní smlouvě vážné provozní důvody nebo důvody spočívající ve zvláštní povaze práce uměleckých zaměstnanců všech uměleckých souborů a dohodnuto tzv. řetězení pracovních poměrů na dobu určitou.
  To však platilo různě pro jednotlivé umělecké složky divadla, dle dohody jednotlivých jeho šéfů s odbory a bylo vše v naprosté shodě, tedy odborů se zaměstnanci i vedoucími pracovníky a vše fungovalo bez problémů (např. činohra měla nekonečné řetězení, ale operní orchestr měl 1+1 a dobu neurčitou apod.).
  
  - Novela ZP, platná od 1.1. 2012,  však zavedla možnost uzavírání smluv na dobu určitou na 3 roky, s možným opakováním pouze dvakrát (opět pouze na tři roky =celkem tedy 9 let s tím, že na jednu uzavřenou smlouvu je limit tři roky, bez možnosti náhrady zkrácení jedné ze smluv ve prospěch smlouvy následující (např.: 1+4+3 nebo 2+5+2  nelze!).
  Náš zaměstnavatel ale pochopil situaci tak, že i tam, kde bylo dle stávající KS dohodnuto řetězení nejmenší např.: 1+1 (protože na delší řetězení prostě nebyl žádný objektivní důvod jak za zákona, tak ze sociálního a lidského hlediska) a poté doba neurčitá, chce "využít" této možnosti nového zákoníku práce (dle mého názoru zneužít) a všem nově příchozím zaměstnancům dát smlouvu na dobu určitou v maximální možné lhůtě a zaměstnancům, kteří by dle stávající KS již měli přejít na dobu neurčitou chce opět smlouvy maximálně (t.j. 2x) prodloužit!!
  To zákonitě vede k nejistotě zaměstnanců a to, co mělo být pro zaměstnance výhoda (dle proklamace o novém ZP, že to eliminuje bezdůvodné prodlužování smluv na dobu určitou tam, kde by byla možnost mít zaměstnance na dobu neurčitou) stává se noční můrou zaměstnance ve smyslu čekání (až 9 let!!!!) na to, až se milostivě zaměstnavatel uráčí mu pracovní smlouvu změnit z doby určité na dobu neurčitou, pokud to tak učiní, protože to jednoduše nový ZP umožňuje. Zaměstnanec je tedy v naprosté milosti, či nemilosti ( již byly zaznamenány případy, kdy se vůči zaměstnanci vedoucí zaměstnanec ohradí ve smyslu "pokud nebudete dělat naprosto vše, co budu po vás chtít, neprodloužím vám smlouvu" !!!). To, že se takové jednání zaměstnavatele těžko prokazuje je nasnadě.
  Novela ZP, platná od 1. 1. 2012 však přesunuje  princip smluvní volnosti do nového ustanovení §4b ZP ( z dosavadního ust. § 2 odst. 1 až 3 ZP), čili odchýlení se od pravidel ZP, jestliže to tento zákon výslovně nezakazuje nebo z povahy jeho ustanovení nevyplývá, že se od něj není možné odchýlit.
  Naše Základní organizace Odborového svazu divadelníků v Ostravě , kde jsem předsedou, právě vyjednává se zaměstnavatelem novou kolektivní smlouvu.
  V rámci §39 ZP navrhujeme, aby do nové kolektivní smlouvy byly zahrnuty "Zásady o uzavírání pracovních smluv na dobu určitou", s cílem právě omezit uzavírání smluv na dobu určitou, a to v souladu s §39 odstavce 2, např. takto:
  
  ... Kolektivní umělecká tělesa (operní orchestr, operní sbor)
  
  Zaměstnanci (umělci) kolektivních těles (operní orchestr a sbor) s úvazkem rovným 100% - uzavření pracovního poměru na dobu jednoho roku s možným prodloužením pouze jednou, a to o další dva roky. Poté na dobu neurčitou (tzn.na dobu určitou celkem na tři roky, to je  1+2) se souhlasem umělecké rady příslušného tělesa, přičemž musí být vysloven souhlas nadpoloviční většiny umělecké rady příslušného tělesa
  
  Zaměstnanci (umělci) kolektivních těles (operní orchestr a sbor) s úvazkem menším, než 100%
  - uzavření pracovního poměru dle § 39, odstavce 2, s přihlédnutím doporučení umělecké rady příslušného tělesa
  
  Jde nám o to, aby ze strany zaměstnavatele nedocházelo ke zbytečnému opětovnému uzavírání nebo prodlužování smluv na dobu určitou bez jasného a zjevného důvodu (který lze obhájit !!) jen proto, že to umožňuje zákoník práce. Dle mého názoru i nový zákoník práce jednoznačně preferuje uzavírání pracovních smluv na dobu neurčitou (§ 39 odst.1), nikoli naopak!!
  
  Náš návrh vychází z této úvahy:
  S ohledem na poslední větu v § 4b odst. 1 zákoníku práce se od pravidel, kterými se zapracovávají Evropské směrnice a které jsou obsaženy ve výčtu v § 363 zákoníku práce, je možné se odchýlit jen ve prospěch zaměstnance. Ustanovení § 39 odst. 2 zákoníku práce v § 363 je, tudíž lze se takto odchýlit, pokud to ovšem za odchýlení se může být považováno, protože se pohybujeme v našem návrhu v rámci § 39, odst.2 ZP, nikoli nad rámec !!
  
  Určité omezení v uzavírání a prodlužování smluv na dobu určitou (viz návrh) vnímám jednoznačně ve prospěch zaměstnance (!!), který nastane uzavřením smlouvy na dobu neurčitou se všemi jejími právními a zejména sociálními důsledky.
  
  DOTAZ:
  
  Je takové ujednání v nové kolektivní smlouvě možné?
  
  V §4b odst. 2 ZP je totiž uvedeno že "... k odchylné úpravě dle odst. 1 může dojít smlouvou, jakož i vnitřním předpisem..."Smlouva je i kolektivní smlouva.
                                                                                          Děkuji za odpověď.
  
                                                                                                          Mgr.Stanislav Strouhal
                                                                                                           předseda ZO OAD NDM

• • Dotaz je starý, nové názory již nelze přidávat.

  Nahlásit moderátorům jako SPAM

  
  

  • 3. 5. 2012 10:42

    

    bez přezdívky

    Dobrý den,
    ustanovení § 4b odst. 2 zákoníku práce, které stanovuje, že k odchylnému ujednání od ustanovení uvedených v § 363 ve prospěch zaměstnance může dojít smlouvou nebo vnitřním předpisem, je nutné chápat tak, že k odchylnému ujednání může dojít jen smlouvou pracovní (tj. mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem). Kdyby měl zákonodárce na mysli i smlouvu kolektivní, uvedl by její označení výslovně jako kolektivní smlouva jak je tomu např. v § 4b odst. 3 zákoníku práce. Pokud se Vám takové ujednání podaří dostat do kolektivní smlouvy, tak je taková úprava samozřejmě možná, nicméně nejlepším krokem by bylo takové ujednání následně ještě zapracovat i do konkrétních individuálních pracovních smluv. Pokud se Vám takové ujednání nepodaří dostat do konkrétních pracovních smluv ani do smlouvy kolektivní, nelze na základě zákona zaměstnavatele omezit v prodlužování pracovních smluv na dobu určitou v souladu s ustanovením § 39 odst. 2 zákoníku práce.