Nárok na dovolenou po MD-dotaz pí Jasná
-
-
jasná. (neregistrovaný) 91.139.11.---
Máte to správně spočítané. Za r. 2019 bude nárok na 4 dny dovolené + 11,5 dne z r. 2018.
-
III (neregistrovaný) 46.227.168.---
Jenže rozpor existuje mezi právníky i v tom, že zaměstnavatel je povinen umožnit čerpání dovolené po skončení MD před nástupem RD, ale pokud napřed čerpá starou dovolenou, tak čerpání "nové" dovolené, už není bezprostředně po skončení MD a zaměstnavatel není povinen její čerpání umožnit. Takže on nárok za rok 2019 není povinen umožnit čerpat, tudíž za rok 2019 vznikne nárok opravdu jen na 2/12 celoroční výměry.
-
Kara1 (neregistrovaný) ---.cust.nbox.cz
Také počítám nárok tak, že MD v roce 2019 + čerpaná dovolená z roku 2018 = odpracované dny v roce 2019. A podle výsledku vznikne nárok na dovolenou roku 2019, tj v uvedeném případě na 2/12 (pokud má rozvržení pracovní doby od pondělí do pátku).
Jenže z takového vysvětlení, které píšete, by vyplývalo, že by jí zaměstnavatel nemusel umožnit vyčerpání ani těchto 2/12 roku 2019, protože už bezprostředně nenavazuje na MD, ale na čerpání ŘD z roku 2018. -
Aion (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz
Jedná se o dvě samostatné otázky, a to o otázku rozsahu práva na dovolenou a o otázku, podle jakých pravidel bude dovolená čerpána.
V dotazu, který byl vznesen, se o rozsah práva na dovolenou nejednalo, protože podle dat je zřejmé, že MD + loňská dovolená + dovolená 2019 bude v součtu méně než 60 = dovolená za odpracované dny.
K řešení je, a o tom je citované rozhodnutí, zda je zaměstnavatel povinen určit čerpání dovolené v celoroční výměře (např. 2019) v případě, že podmínky pro dovolenou za kalendářní rok budou naplněny až samotným čerpáním dovolené, nikoliv už ke dni nástupu na dovolenou. Jedná se tak o případy, kdy MD končí v průběhu března, z loňského roku dovolená 0 (pro zjednodušení) = započtu méně než 60 odpracovaných dnů, k tomu 2/12, přičemž součet těchto 2 hodnot bude vyšší než 60. Nepochybně vznikne právo na celoroční výměru a k řešení je, zda je zaměstnavatel povinen umožnit po MD čerpání celoroční výměry, nebo zda umožní čerpat jen ty 2/12 a zbytek po skončení MD, resp. RD.
- Praktický systém vedeni DE Poslední názor: 18.4.
- Výměna žaluzií na pronajaté budove Poslední názor: 18.4.
- Oznámení OČR zaměstnavateli a zrušení PP ve zkušebce Poslední názor: 18.4.
- DPFO 2020 - přechod z výdajového paušálu na paušální daň Poslední názor: 18.4.
- Znovu usnesení vlády a Antivirus+ Poslední názor: 18.4.
- Kryptoměny-pí Poslední názor: 18.4.
- Následné SH Poslední názor: 18.4.
- Poplatek za rocni zuctovani dane - zamestnavatel Poslední názor: 18.4.
- Kdy byla zavedena povinnost zveřejnit účetní závěrku? Poslední názor: 18.4.
- OČR na dítě ve školce a manželka na PPM-prosím o ujištění Poslední názor: 18.4.
- Musím si založit firmu pro dovoz a private labeling čaje pro svůj esho Poslední názor: 18.4.
- Sazba DPH u palivového dřeva Poslední názor: 18.4.
- Ktera konkretni casta se prevadi do rozvahy jako hoslodarsky vysledek? Poslední názor: 18.4.
- ZF a jak DD? Poslední názor: 17.4.
Mohlo by vás zajímat
-
Po víkendu musíte uhradit další zálohu na paušální daň
-
Chce vrátit kompenzační bonus kvůli nároku na jinou podporu. Jak na to?
-
V jaké podobě zasílat záznamy o testování zaměstnanců zdravotní pojišťovně?
-
E-shopy okrádají zákazníky méně. Vznikly ale nové a rizikové, říká šéf ČOI
-
Končí lhůta pro žádosti o „starý“ kompenzační bonus, pro některé je výhodnější
-
Přihlásil vás zaměstnavatel na sociálku? Ujistěte se, jinak budete mít problém
12. 3. 2019 9:59
Mám zaměstnankyni, která nastoupila na MD 2.8.2018 do 13.2.2019. Zůstatek dovolené z roku 2018 je 11,5 dní. Nárok na letošní dovolenou jsem spočítala na 4 dny (máme 5 týdnů dovolené, MD = 32 dní, + 11,5 dne (stará dovolená), celkem tedy 43,5 dní je považováno na odpracované, tzn. nárok na dovolenou vznikne ve výši 2/12 roční výměry.
Zaměstnankyně se však domáhá celé výměry 5 týdnů a odkazuje na rozsudek 16Co 241/2012, kde je uvedeno:
...Na výklad § 217 odst. 5 zákoníku práce existují rozdílné názory, pokud se týká rozsahu povinně poskytované dovolené v tom směru, zda se povinnost určit čerpání dovolené týká pouze práva na dovolenou, které v okamžiku podané žádosti oprávněný zaměstnanec má, anebo zda se při určování dovolené zohlední i rozsah práva na dovolenou, který zaměstnanec splní až jejím čerpáním. Ustanovení § 217 odst. 5 zákoníku práce zaměstnavateli pouze bez bližšího určení ukládá, že pokud oprávněný zaměstnanec požádá o poskytnutí dovolené tak, aby bezprostředně navazovala na skončení mateřské (rodičovské) dovolené, dovolenou poskytnout musí. Není uvedeno, že se má jednat o dovolenou, na kterou v době žádosti již vznikl nárok, a proto se dovozuje, že se musí jednat o poskytnutí dovolené v tom rozsahu, ve kterém by na ni zaměstnanci v daném roce právo vzniklo při použití vztahujících se ustanovení, především § 348 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Zaměstnavatel musí vycházet z předpokladu čerpání celé výměry dovolené za stávající kalendářní rok, případně zbývající časti z předchozího kalendářního roku, a pokud součet náhradní doby mateřské dovolené a čerpání dovolené podle § 348 odst. 1 písm. b) zákoníku práce dosáhne 60 dnů, znamená to, že oprávněnému zaměstnanci za kalendářní rok vznikne právo na dovolenou za tento rok v celé výměře
Co je tedy správně?
Děkuji za odpověď.