Vzhledem k tomu, že u B měl Prohlášení podepsané od 1.9. a dohodu měl ukončenou až 30.9., tak mi z toho vyplývá, že z dohody mu za září už musela být srážena zálohová daň (nikoli srážková). Tím pádem dohodu za 9/2019 by zaměstnavatel do ročního zúčtování zahrnout měl (příjmy z dohody za předchozí měsíce, kdy byla srážena srážková daň, zahrnovat nemusí).
Podle mne ne, že nemusí příjem z DPP zdaněný srážkovou daní zahrnout do RZ, ale ani nemůže. Zpětně podepsat také nemohla, protože bylo podepsáno jinde.
Objednejte si zdarma náš týdenní newsletter. Aktuální články a důležité informace tak budete mít vždy po ruce ve svém mailu.
Co dělat s EET 2.0, když se vám porouchá pokladna nebo internetové připojení?
Rozbijete věc a složíte obraz, říká Dana. Mozaikám propadla v Barceloně na cestách
Oblíbená outdoorová značka otevřela v centru Prahy svou největší vlajkovou prodejnu
Berňák jde po podezřelých účtenkách. Do firem teď posílá kontroly
Víte, že Google vznikl omylem, zatímco mimozemšťan od Alzy vás štve úmyslně?
Která města v Moravskoslezském kraji mění pro rok 2027 daň z nemovitostí?
26. 3. 2019 13:29
Dobrý den, mám pochybnost a potřebovala bych se ujistit o správnosti mého rozhodnutí. Zaměstnanec v roce 2018 pracoval u 2 zaměstnavatelů. U zaměstnavatele A 1.1. - 31.8.2018, prac.poměr, podepsané prohlášení. U zaměstnavatele B 1.1. - 30.9.2018 dohoda o provedení práce, 1.9.-31.12.2018 pracovní poměr, prohlášení podepsané od 1.9.2018. U zaměstnavatele B žádá o roční zúčtování daní. Může zaměstnavatel B zúčtování provést (bez dohody o provedení práce)? Prosím o vaše názory a děkuji za váš čas.