§ 209 jste pochopila správně. A správně je odpověď 2). Vztahuje-li se na zaměstnance povinnost odvodu ZP alespoň z minimální mzdy, hradí doplatek pojistného ve výši 13,5%zaměstnavatel, neboť se jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele podle § 209 ZP.
Paní Jasná, díky. Takže doplatek Kč do minimální mzdy se nedává, jen musí být odvedeno nejméně z MM a jde to k tíži zaměstnavatele. Mně se navíc nezdálo, že pokud jsou odbory, musí být dohoda, a pokud nejsou, může zaměstnavatel sám ta procenta náhrady (nejméně 60%) stanovit vnitřním předpisem, aniž by se o tom musel s kýmkoli dohodnout.
Objednejte si zdarma náš týdenní newsletter. Aktuální články a důležité informace tak budete mít vždy po ruce ve svém mailu.
Co dělat s EET 2.0, když se vám porouchá pokladna nebo internetové připojení?
Rozbijete věc a složíte obraz, říká Dana. Mozaikám propadla v Barceloně na cestách
Oblíbená outdoorová značka otevřela v centru Prahy svou největší vlajkovou prodejnu
Berňák jde po podezřelých účtenkách. Do firem teď posílá kontroly
Víte, že Google vznikl omylem, zatímco mimozemšťan od Alzy vás štve úmyslně?
Která města v Moravskoslezském kraji mění pro rok 2027 daň z nemovitostí?
28. 3. 2019 10:19
Dobré dopoledne všem. Prosím o radu, případně vysvětlení.
Ve firmě se očekává po určitou dobu méně práce a nastane částečná nezaměstnanost. Ve firmě nejsou odbory. Rozumím dobře § 208 a 209 ZP, že pokud sám zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem, že těm zaměstnancům bude náležet náhrada jen 60%, pak skutečně jim nemusí být placena náhrada 100%, ale jen 60%?
A s tím souvisí druhý dotaz: pokud mohou a budou dostávat jen 60% a mzda nedosáhne minimální mzdy (tedy pokud nebude část měsíce např. nemocný a celková mzda nedosáhne 13500 Kč), pak:
1) musí mu zaměstnavatel doplatit Kč do minimální mzdy?
Anebo:
2) Nemusí doplatit Kč do minimální mzdy, celkový výdělek tedy bude nižší, ale musí být odvedeno ZP alespoň z minimální mzdy a těch 13,5% z rozdílu mezi výdělkem a minimální mzdou hradí zaměstnavatel?
Která varianta je správná?