50 000 Kč není limitem pro daňovou uznatelnost u zaměstnavatele ( ten může poskytnout jakoukoliv částku a má ji v daňových nákladech- §24/2 písm.j)bod 5 ) , ale je limitem pro osvobození tohoto příspěvku u zaměstnance- §6/9 písm.p) to jsou 2 rozdílné věci. Osobně se domnívám, že možnost mimořádného příspěvku by měla být zmíněna v kolektivní smlouvě......atd.
Dobrý den, mohu se připojit s dotazem?
Ve vnitřním předpisu je stanoveno, že i zaměstnanec na DPP a DPČ může obdržet příspěvek na ŽP nebo PP, případně na oboje v součtu do výše 50 tisíc Kč ročně.
Teď tady mám případ, že zaměstnanec na HPP má příspěvek již vyčerpaný, ale má u nás ještě uzavřenou DPP a nadřízený mu i na DPP příspěvek schválil /chce si zaměstnance udržet/. Snažím se jim vysvětlit, že nad 50 tisíc ročně už to bude přidaněno, a že nezáleží na tom, že to je jednou k DPP a jednou k HPP. Že z toho dalšího příspěvku už budou odvody. Můžete mi, prosím, dát nějaký argument na který by slyšeli? Případně jinou vhodnou formu "odměny" aby nevstoupila do odvodů? mě nic nenapadá.
Mockrát děkuji.
Internet Info BusinessCenter.cz (businesscenter.podnikatel.cz)
Server s informacemi pro podnikání.
Copyright © 1998 – 2021 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena.
7. 11. 2019 13:15
Dobrý den,
prosím o radu. Daňová uznatelnost příspěvku na penzijko je vázána dle § 24/2 písm. j) bod 5. na kolektivní smlouvu, vnitřní předpis zaměstnavatele nebo pracovní a jiné smlouvy.
Musí být takto řešen i mimořádný příspěvek (uveden v kolektivce, předpisu.....)? Nebo stačí, že je ve vnitřním předpisu uvedeno, že je poskytován příspěvek ve výši 500,- kč, ale když se vlezeme do limitu 50.000,-, tak můžeme poskytnout i mimořádný příspěvek a je daňovým nákladem firmy?
Děkuji.