Hlavní navigace

Zvýšená teplota - neumožnění práce zaměstnavatelem

  • 1. 4. 2020 15:44

    Dobrý den, zaměstnavatel měří zaměstnancům teplotu bezkontaktním teploměrem 2x denně - při příchodu na směnu (na bráně) a v průběhu směny. Pokud má někdo na bráně teplotu vyšší jak 37 stupňů, nevpustí ho do firmy a pošlou ho domů ať se celý den sleduje a kontaktuje svého praktického lékaře. Někdo dostane neschopenku a někdo ne - přijde za den, dva do práce a už má teplotu normální. Na ten zameškaný jedna/dva dny píše zaměstnavatel zaměstnanci dovolenou. Existuje nějaká obrana? Chápu potřebu prevence proti koronaviru, ale pokud zaměstnavatel neodešle zaměstnance na mimořádnou prohlídku k poskytovateli PLS, jehom ho nepustí do práce a odkáže na praktika, tak pokud není vystavena neschopenka, neměl by zaměstnavatel platit 100 % PV jako překážku v práci na straně zaměstnavatele? Nejde o žádný provoz s potřebou zvýšené hygieny, zdravotního průkazu apod. Děkuji za reakce.

    • Dotaz je starý, nové názory již nelze přidávat.
    • 1. 4. 2020 16:44

      Aion (neregistrovaný)

      Určit takto dovolenou dobře není, protože zaměstnavatel musí určit dobu čerpání dovolené písemně, a to 14 dnů předem.
      Není důvod, aby zaměstnanec v popisovaném případě absolvoval mimořádnou lékařskou prohlídku u PLS, PLS má ostatně jiné úkoly.
      O překážku na straně zaměstnavatele se rozhodně nejedná, takže žádných 100 % PV.
      Naopak překážka je na straně zaměstnance.
      Váš dotaz mě docela překvapil, někteří se pinoží s šitím roušek a jiní budou chodit s teplotou do práce?

    • 1. 4. 2020 18:53

      Tomáš Neugebauer (neregistrovaný)

      Bezkontaktní teploměr poskytuje pouze orientační měření, takže činit na jeho výsledcích kroky, které mohou mít zásadní význam není dobré. Nicméně je nutné uvést, je-li naměřena bezkontaktním teploměrem hodnota 37 °C, že to avizuje problém, neboť k změřené hodnotě bývá obvykle nutné přičíst 2 až 3 °C (povrchová teplota je nižší, než tělesná), zaroveň je však nutné brát na zřetel, že někteří lidé mají běžně vyšší teplotu, jakož i naopak. Prostě měření teploty, zvláště bezkontaktním teploměrem, je značně problematické, i když v současné době na základě televizních záběrů je to "módní" (důležité je kontaktní měření některým ze tří způsobů). Otázkou též zůstává o jak kvalitní teploměr se jedná. Je kalibrován? Jedná se o teploměr k použití měření lidské teploty, nikoliv teploty povrchů?

      Co se týče určení čerpání dovolené, bylo zde již odpovězeno. To se též týká mimořádné pracovnělékařské prohlídky a překážky na straně zaměstnavatele.

    • 4. 4. 2020 7:18

      Franta Brk (neregistrovaný)

      Odkaz na vaši informaci že
      Bezkontaktní teploměr poskytuje pouze orientační měření, takže činit na jeho výsledcích kroky, které mohou mít zásadní význam není dobré.

      Kde to najdeme?

    • 4. 4. 2020 11:10

      Tomáš Neugebauer (neregistrovaný)

      Například v návodu od výrobce: "Vzhledem k tomu, že teplota kůže na čele je za normálních okolností nižší než teplota uvnitř těla, používá přístroj při výpočtu tělesné teploty odchylku, která je z výroby nastavena na hodnotu 0,8 °C. Tato odchylka je připočtena k teplotě naměřené na čele. Pokud to podmínky měření vyžadují, můžete tuto odchylku změnit v rozmezí 0 °C až +3 °C. Příklad: Vlivem nízké teploty okolí je přístrojem zjištěna tělesná teplota 35,9 °C, přičemž očekávaná teplota je 36,6 °C. Pomocí výše popsaného postupu můžete zvýšit odchylku na hodnotu 1,5 °C." Pracovní podmínky: Okolní teplota: 10–40 °C". Velmi důležitý údaj!

      Uvedomte si, prosím, že měří povrchovou teplotu těla, nikoliv vnitřní teplotu lidského těla. Její určení je tak zatíženo značnou nepřesností. Doporučuje se přičíst 2 °C až 3 °C, tedy k přesně naměřené hodnotě (? - už i ta může obsahovat nepřesnou odchylku - viz výše) přičtete značně nepřesnou hodnotu. Případně můžete postupovat vhodnějším způsobem, a to, že hodnotu naměřenou teploměrem upravíte o hodnotu rozdílu naměřených teplot u zdravého člověka bezkontaktním teploměrem a teploměrem např. v podpaží (je měřeno za srovnatelných podmínek?). Takže bezkontaktní teploměr měří poměrně s velkou přesností, ale vyhodnocení naměřené hodnoty je zatíženo značnou nepřesností. Proto uvádím, že se jedná o orientační měření.

      Vzhledem k tomu, že se měří povrchová teplota na čele má na přesnost měření vliv i okolní teplota prostředí, v kterém se dotyčná osoba delší dobu pohybovala, např. měření u vchodu do objektu v mrazivém ránu, když dotýčný šel dvacet minut pěšky do práce.

    • 4. 4. 2020 11:30

      xy (neregistrovaný)

      vy si zase uvědomte, že jsou různé teploměry, od různých firem. samozřejmě, že teploměr za tři stovky bude mít odchylky, ale existují i takové, které i bezdotykově změří teplotu přesně. kupte si třeba od hartmanna, nějaký v cenové relaci nad 1500. já ho používám již léta, a vždy, když ukázal teplotu, přeměřili jsme i rtuťovým, a ejhle, teplota byla stejná.

    • 4. 4. 2020 11:46

      Tomáš Neugebauer (neregistrovaný)

      Jako vtip dobrý! Je vidět, že ani nevíte o čem píšete, což je u vás běžné. Bezkontaktní teploměr za 300. Dobrý! Odchylku má každý bezdotykový teploměr, ale to není podstatné. Podstatné je, že já psal o odchylce při vyhodnocení, ale to vy nedokážete pochopit. "přeměřili jsme i rtuťovým, a ejhle, teplota byla stejná" - úplný blábol, neboť to je technicky nemočné! Rtuťový neměří s přesností na desetinu stupně Celsia. Prostě jen prudíte a ani to neumíte!

    • 4. 4. 2020 11:59

      Tomáš Neugebauer (neregistrovaný)

      Omlouvám se, chybička se vloudila, samozřejmě, že rtuťový teploměr meří v desetinách stupně Celsia. Chybně jsem formul. Měl jsem na mysli, že naměřená hodnota rtuťovým teploměrem jen vyjímečně ukáže přesně desetinu stupně jako je tomu u elektronických teploměrů, obvykle je něco málo mimo ni. Je to logické, neboť není numerický.

    • 4. 4. 2020 12:16

      xy (neregistrovaný)

      už jsem na vás nechtěla reagovat, protože vy nevíte, o čem mluvíte. ale vy tvrdíte, že odchylky jsou 2-3 stupně! můj teploměr, kvalitní, bezdotykový, nikdy neukázal proti rtuťovému odchylku v desetinách, o setiny snad nejde.
      jde o to, že jsou na trhu bezdotykáče různých kvalit. já před lety chodila vytrvale k lékaři se synem s tím, že vždy v noci naměřím přes 38, ale ráno a přes den je bez teplot. taky mě chytrá doktorka tvrdila, že digitální a zvlášť bezdotykové teploměry jsou nepřesné a argumentovala jakýmsi článkem v časopise. tak jsme koupili i rtuťový, teplota byla stejná. protože máme velmi kvalitní teploměr. takže o přesnosti teploměrů toho mám nastudovaného opravdu dost, nehledě na to, že to byl i můj obor na vejšce.

    • 4. 4. 2020 13:11

      Tomáš Neugebauer (neregistrovaný)

      Vy nezklamete. Já netvrdím, že odchylky měření jsou 2 °C až 3°C! Vy právě nechápete podstatu problému. Nejde o přesnost měření teploměru, ale o přesnost vyhodnocení. Bezdotykový teploměr měří povrchovou teplotu lidského těla. Nic na tom nemění, zda je drahý či levný, více či méně kvalitní.

      Jedná se o rozdíl v technice měření. Tento rozdíl je korigován buď přímo teploměrem nebo při vyhodnocení naměřené teploty, případně obojí zároveň. Tato korekce nemůže být nikdy přesná (při výpočtu pravděpodobnosti bychom pochopitelně došli k nějakému číslo, kdy je výjimečně přesná). Tím dochází k nepřesnému měření, ať máte ten nejkvalitnější bezdotykový teploměr.

      Když jste studovala medicínu, tak jistě víte, že teplota se dá měřit v podpaží, v ústech, v konečíku, a že její hodnota není stejná u stejného jedince ve stejnou dobu.

      Uvádíte, že jste teploměr používala u syna v posteli (noční měření), tedy za optimálních podmínek. V dotazu se hovoří o měření ráno na vrátnici v tomto období, tedy za zcela nevyhovujících podmínek.

      Prostě je to trochu jinak, než máte představu. Uvědomte si, prosím, že se jedná o jinou techniku zjišťování a musí při ni být zohledněny související fakta, včetně fyzikálních. Mám velmi bohatou praxi ve zdravotnictví a vím, že někteří lékaři nedají dopustit na rtuťový teploměr a rtuťový tlakoměr a považují jej za nejpřesnější.

      Opravdu, tím, že někomu změřím teplotu jeho čela při vstupu do objektu z venkovního prostředí nezískám hodnověrnou informaci o jeho zdravotním stavu.

    • 2. 4. 2020 7:29

      iva.

      Děkuji za reakce, také já se po večerech pinožím s šitím desítek roušek, zatímco během dne dojíždím do práce.
      V odborovém časopise KOVÁK č. 6/2020 napsal Mgr. Vladimír Plachta, specialista právník OS KOVO, že "pokud se nepotvrdí koronavirus ani viróza a jde jen o momentální výkyv teploty z různých příčin, tak není-li zaměstnanec vpuštěn do závodu, je to překážka na straně zaměstnavatele podle § 208 ZP se 100% náhradou mzdy." Tam se ale jedná o firmu s nutným zdravotním průkazem.
      https://www.oskovo.cz/sites/default/files/kovak/Kovak%202020/KOV%C3%81K_6_2020.pdf - strana 6 vlevo nahoře
      Tento článek v odborovém časopise způsobil lavinu nevole našich zaměstnanců, kteří jsou naměřeni, přičemž se nepotvrdí žádné onemocnění. Měření probíhá teploměrem zakoupeným ve zdravotnických potřebách, je kalibrovaný, ale pro domácí použití, cena přes tisíc korun. Jenže teploměr pracuje od okolní teploty + 16 stupňů, přičemž ranní měření probíhá v otevřených dveřích vrátnice, kdy venku je teplota okolo nuly. Někdo přijede rozhicovaný z topení v autě, jiný je podle teploměru podchlazený na 32 stupňů. Druhé měření v průběhu směny už je v pohodě.
      V reakci na článek v odborovém časopise se ozývají právě ti zaměstnanci, kterým byla ráno naměřena teplota přes 37 stupňů a byli posláni domů, takže druhého měření teploty se už neúčastnili. Doma teplotu neměli a druhý den už při příchodu naměřeni nebyli.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).