Ano, ale problém je v tom, že zaměstnavatel dopředu neví, kolik má stravenek poskytnout, tak volí tento způsob. V praxi zcela běžné.
Problém v tom nevidím. Na začátku dám plný počet stravenek a pokud dojde k tomu, že zaměstnanec v některých dnech nebude mít nárok, o to méně stravenek dostane na následující měsíc. Na konci zdaňovacího období vyloučím daňově neuznatelné stravenky. V případě, že zaměstnanec končí, stravenky, které již dostal, zaplatí v plné výši nebo je vrátí.
První měsíc se zaměstnanci dá počet stravenek podle počtu pracovních dnů. Další měsíc podle pracovních dnů, ale odečtou se z minulého měsíce dny dovolené, nemoci a cesťáky. V měsíci, kdy zaměstnanec končí, tak buď přečerpané stravenky vrátí nebo si doplatí jejich plnou cenu.
Před 30 lety to bylo zcela běžné, nevím, proč to je poslední roky problém.
Já netvrdím, že je to tak dobře, ale je to běžná praxe. Neřekl bych, že se jedná o poslední roky, ale odhaduji to tak na cca patnáct, dvacet let.
Ve svém výčtu jste zapomněla na tzv. závodní stravování. I to je nutné odečíst, neboť není obvyklé jej platit stravenkami.
Jak neví? Samozřejmě, že ví. Další měsíc srovná. Není to běžný postup.
rozhodně to není běžná praxe. nehledě na to, že stravenku musí zaměstnanec dostat předem, aby ji mohl použít pro úhradu stravy. Nelze dávat zaměstnancům stravenky zpětně, pak to odporuje zákonnému účelu.
Je určena pro úhradu stravy v den, který odpracoval atd...., a to těžko učiní, když ji dostane až za měsíc.
já se zatím teda setkala jen s tím, že dávají dopředu, zpětně nikdy.
Setkala jsem se s obojím. Nevím, jak moc je "běžně", ale vím, že někdo to tak dělá, i když ví, že je to špatně.
Uvádíte, že jste se setkala s oběma způsoby. Z toho dovozuji, že případně můžete porovnat. Nebyl náhodou způsob zpětného vyplácení zvláště volen ve větších a velkých firmách, resp. společnostech (několik set či tisíc zaměstnanců)? Díky za odpověď.
otázka sice není na mě, ale já řádově "viděla" desítky firem, které "měly" stravenky. od malých s pár zaměstnanci až po ty, co jich měly stovky, jedna tisíce zaměstnanců. ani jedna z nich nedávala zpětně, neb ví, že by byl problém s daňovou uznatelností.
Já mám zcela opačnou zkušenost, ale napadlo mě, že se jedná o velké společnosti, a proto ten dotaz.
asi jste se tedy taky seznámil s nějakou tou stovkou firem, abyste udělal závěr co je běžné, viďte?
jinak byste to tu určitě netvrdil. jen se divím tomu našemu rozdílnému závěru. možná je to krajem, jinak nevím...
BTW: běžné také je, že firmy nemají prostory vybaveny hasicími přístroji, že nemají školení BOZP a PO apod. Takže stejně jak vy tvrdíte u stravenek, je to běžné, a tudíž akceptovatelné, že ano?
Nepodsouvejte mi, co jsem nenapsal! Píší: "Já netvrdím, že je to tak dobře." Od začátku zde uvádím, že to není v pořádku, tak mi netvrďte, že je to pro mne akceptovatelné. Rozlišujte, prosím, význam slov "běžné" a "akceptovatelné". Je-li něco běžné, ještě to neznamená, že je to akceptovatelné. Požadavky právních předpisů se v České republice běžně porušují, to však neznamená, že jejich porušování je akceptovatelné.
Co se týče počtu firem, tak jich sice stovka nebyla, ale jednotlivé firmy to také nejsou (mám i informace od jiných kolegů - většinou je též dostávají zpětně) a vzhledem k tomu, že já osobně jsem se již dlouhou řadu let nesetkal s tím, že by byly poskytovány předem, tak to považuji za běžné (nikoliv akceptovatelné, i když to akceptuji [doufám, že chápete, co jsem tím chtěl vyjádřit]). Jak již jsem uvedl, jedná se o velké společnosti a tak jsem uvažoval, že si zjednodušují práci (jednou mi bylo vysvětleno, že je to z důvodu snazšího sledování nároku na stravenku). Myšlenka, že to může být krajem je asi také možná - jedná se o Prahu.
Nejsem sám, kdo zde uvádí, že v praxi se stravenky poskytují zpětně, kromě mě ještě dva další.
Já jsem pracovala ve dvou velkých akciovkách auditovaných a obě řešily stravenky taky zpětně, auditoři odsouhlasili a pracnost hrála určitě taky roli. Teď z mých klientů zhruba polovina tak a polovina tak. Já vždycky tvrdím, že správně je dopředu, ale když si jednatelé nedají říct, tak co s tím zmůžete? To tu firmu pustíte kvůli stravenkám?
auditor většinou takové věci ani nekontroluje, ani "nevidí". pracnost je podle mě naprosto stejná. při nástupu dám plný počet, druhý měsíc odečtu kusy na které neměl nárok a jedu až do konce pracovního poměru. v čem je pracnost při "zpětně" větší? nehledě na to, že pak nejde vykazovat, že se jednalo o příspěvek na stravu za konkrétní odpracovaný den, když ho dostal až za měsíc.
co s tím zmůžete? nic. jen bych jim písemně sdělila, že tudy cesta nevede, aby pak neházeli případný doměrek na vás.
Objednejte si zdarma náš týdenní newsletter. Aktuální články a důležité informace tak budete mít vždy po ruce ve svém mailu.
Co dělat s EET 2.0, když se vám porouchá pokladna nebo internetové připojení?
Rozbijete věc a složíte obraz, říká Dana. Mozaikám propadla v Barceloně na cestách
Oblíbená outdoorová značka otevřela v centru Prahy svou největší vlajkovou prodejnu
Berňák jde po podezřelých účtenkách. Do firem teď posílá kontroly
Víte, že Google vznikl omylem, zatímco mimozemšťan od Alzy vás štve úmyslně?
Která města v Moravskoslezském kraji mění pro rok 2027 daň z nemovitostí?
12. 8. 2020 11:29
Dobrý den. Minulý měsíc jsem skončila pracovní poměr.
Vždycky jsem měla nárok na stravenky a s poslední výplatou jsem stravenky nedostala. Vím, že nejsou nárokové, vnitřní předpisy neznám, ale může jen tak rozhodnout, že je najednou nedá? Děkuji.