Začala bych tím, že píšete, že zaměstnanci jdou o našich svátcích do práce.
Ust. § 91 odst. 4 ZP stanoví, které práce zaměstnavatel může zaměstnanci na den svátku nařídit. Pokud nemohu nařídit, znamená to, že se musím dohodnout. Samozřejmě zaměstnanec může svůj souhlas projevit mlčky, konkludentně, ale v tomto případě bych šla cestou vůle projevené výslovně, nejlépe písemně.
Pak nastupuje odměňování za práci ve svátek = mzda + náhradní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku nebo dohodnutý příplatek ve výši nejméně 100 % průměrného výdělku. Tady je pro vás výhodou, že přednost má náhradní volno, takže ho zaměstnanci budou čerpat v den svátku v zemi, podle které se řídíte.
Pokud máme v ČR více svátků než jinde, náhradní volno nebudou čerpat v den svátku jiné země, ale v jejich jiný obvyklý pracovní den.
Máme-li svátků naopak méně, budete muset svátek jiné země navíc pořešit jinak. Přicházelo by v úvahu náhradní volno za práci přesčas, ale to musí být se zaměstnancem dohodnuto. Neplacené volno nelze nařídit ani dohodnout, takž zbývá překážka v práci na straně zaměstnavatele s náhradou mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku.
Objednejte si zdarma náš týdenní newsletter. Aktuální články a důležité informace tak budete mít vždy po ruce ve svém mailu.
15. 10. 2020 17:32
Někteří zaměstnanci naší firmy pracují podle “zahraničního kalendáře“. Pracovní dobu máme klasicky od pondělí do pátku, rozdíly ale vznikají v tom, že v zahraničí připadají státní svátky většinou na jiné dny než v ČR. Tzn., že pak zaměstnanci, kteří nepracují podle českého kalendáře, jdou např. 1. 5. a 8. 5. do práce, ale mají volno v jiném termínu, kdy je v České republice běžný pracovní den.
Rád bych se zeptal, zda je tento postup správný a jak bychom měli situaci řešit v případě, že se počet státních svátků v ostatních zemích nebude shodovat s počtem placených státních svátků v ČR.
Dekuji