DPH - hlavní a doplňková činnost

  • 25. 11. 2020 9:52

    Dobrý den, nevíte kde by se v zákoně o DPH dalo najít:
    Neplátce DPH, pouze pronájem nemovitostí osvobozených od nároku na odpočet, obrat za 12 měsíce 2 miliony, ale protože se jedná o plnění osvobozené od nároku na odpočet, nezapočítává se do obratu. Ale jak s přefakturací služeb? Veškeré nakoupené služby, teplo, voda, energie, přeúčtovává nájemcům. Nemá to dopad na započítání do obratu? Někde jsem se dočetla, že když se jedná o doplňkovou činnost k činnosti hlavní, je posuzována jako činnost hlavní, tj. jako plnění osvobozené od nároku na odpočet. Výše přefakturace je cca 400 tis ročně. Nájemci jsou většinou neplátci DPH, takže by zákonná povinnost pro pronajímatele stát se plátcem DPH na základě obratu byla nesmyslná, až fatální, 90% výstupu je pro neplátce, tudíž by krácení na vstupu bylo skoro celé, ale přitom by měl odvádět DPH na výstupu z přefakturovaných plnění? Nevíte, prosím, jak na to vyzrát? Děkuji a zdravím, Novak

    • Dotaz je starý, nové názory již nelze přidávat.
    • 25. 11. 2020 11:34

      Blanka (neregistrovaný)

      Dobrý den, ve vašem případě asi nemáte pravdu. Nejedná se o doplňkovou službu.
      Obrat je pro účely DPH definovaný jako souhrn úplat (bez DPH), včetně dotace k ceně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění (dodání zboží a poskytnutí služby) s místem plnění v tuzemsku, jde-li o úplaty za:
      - zdanitelná plnění (plnění, která jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozena),
      - plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně, tedy např. i dodání zboží do jiného členského státu, vývoz zboží apod.,
      - následující plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně:
      - finanční, penzijní a pojišťovací činnosti,
      - dodání a nájem nemovité věci.
      Do obratu se však nezahrnuje úplata z prodeje dlouhodobého majetku – a ani (zaplacené) zálohy (je to platba před uskutečněním zdanitelného plnění).

      Na to asi nevyzrajete. Takto je to bohužel u všech pronajímatelů, kteří musí odpočet podstatně kráti.

    • 25. 11. 2020 12:39

      Jana

      Dobrý den, děkuji, jen bych ještě upřesnila, že se jedná o osobu nepodnikajicí, mající pronájmy na rodné číslo, bez povinnosti vést účetnictví či daňovou evidenci, zdaňující jen pronájmy dle par. 9, žádné jiné příjmy. U pronajímaných bytů eviduje jen příjmy za pronájem, protože služby vyúčtovává, a tak nevstupují ani do základu daně. Není možné tedy toto nějak uplatnit i na ten obrat pro DPH? Vlastně každý měsíc rozdělí přijaté příjmy dle nájemních smluv na nájemné a na zálohy na služby, a pro účely DPFO eviduje jen příjmy za nájem, nikoli za služby, ani platby za služby dodavatelům nedává do výdajů (skutečné výdaje, nikoli paušál). Děkuji. Novak

    • 25. 11. 2020 12:24

      Emil2 (neregistrovaný)

      Přefakturace - postup podle § 36 odst. 13 je řešením.
      I kdyby byl plátcem, byl by to jen opruz, žádnou fatálnost nikde nenalézám (jak se říká: nula od nuly by pošla); asi jste jen nepochopil(a) princip povinnosti krácení nároku.

    • 25. 11. 2020 13:46

      Jana

      Dobrý de, děkuji za reakci, mohu ještě dotaz, prosím? Pokud par.36, odst. 13 říká, že do základu daně se nezahrnuje částka, kterou plátce obdržel od jiné osoby.... = přefakturace, dá se to vysvětlit tak, že se jedná o plnění mimo předmět DPH? Má to nějaký vliv na počítání obratu pro povinnou registraci? Ještě podotýkám, že subjektem je nepodnikatelská fyzická osoba, pronajímající na rodné číslo, s příjmy podle par. 9 DPFO.
      Děkuji Novak

    • 25. 11. 2020 14:20

      Emil2 (neregistrovaný)

      Postupem podle odst. 13 se nejedná o zdanitelné plnění a ani o plnění osvobozené -> nevstupuje do obratu, i kdyby pronajímal podle §7.

    • 25. 11. 2020 13:50

      Jana

      Ještě doplňuji, že zálohy na služby ani neuplatňuje do příjmů či výdaje dle pokynu GFŘ D-22:
      Platby za tyto služby zúčtované se skutečnými výdaji od dodavatelů, nemusí zahrnout do zdanitelných příjmů a platby za tyto služby dodavatelům nezahrnuje do daňových výdajů. Potvrzuje to pro poplatníky úřednický pokyn GFŘ č. D – 22 k zákonu o daních z příjmů. U pronajímatele se jedná o průběžnou položku. Pokud zahrne přijaté zálohy od nájemců do zdanitelných příjmů a výdaje od dodavatelů do daňových nákladů, bude to rovněž daňově v pořádku. Důležitou podmínkou uplatnění postupu nezdaňování příjmů je zúčtování záloh se skutečnými výdaji za tyto služby.

      Pořád jen nevím, jaký dopad to má na výpočet obratu pro povinnou registraci k DPH...¨)

    • 25. 11. 2020 14:33

      Blanka (neregistrovaný)

      Vrátila jsem se k diskuzi. Kažý se asi bavíme o něčem jiném. Pokud službyk nájmu nakupuji a pak přefakturovávám, pak se z hlediska daně z příjmů buď jedná o náklad a výnos ve stejné výši nebo lze přeúčtovat jen jako pohledávku a výnos. Ale ani jeden způsob nevyřeší váš problém s DPH. To musíte uplatnit vždy

    • 25. 11. 2020 17:08

      Jana

      Ano, ale pokud služby nakupuji a přeúčtovávám nájemci, tak v souladu s D-22 ani nemusím dávat do příjmu dle par. 9 DPFO a pak ani do výdajů. Jen pořád nevím, co s tím obratem pro DPH...

    • 25. 11. 2020 14:44

      Blanka (neregistrovaný)

      Výklad k § 36 odst. 13
      Nezahrnování do základu daně odstavce 13 vyplývá, že plátce nemusí zahrnout do základu daně částku, kterou obdržel od jiné osoby na úhradu částky vynaložené jménem a na účet této jiné osoby. Prakticky to tedy znamená, že tuto částku účtuje bez DPH. Nutnou podmínkou pro tento postup je, že přijatá částka nepřevyšuje částku uhrazenou
      za jinou osobu a že si plátce u plnění uhrazeného za jinou osobu neuplatní nárok na odpočet daně. Podle výkladu Ministerstva financí je nezbytné, aby plátce tuto částku účtoval či evidoval jako průběžnou položku.

      V tomto paragrafu se ale stále mluví o plátci DPH. To znamená, že pokud je někdo plátce DPH, tak si nenárokuje na vstupu a také neodvádí na výstupu. Ale nevztahuje se na neplátce. Ten má opravdu částku zahrnutou do obratu.

    • 25. 11. 2020 19:25

      Jana

      Bomba, super, to je opravdu hloubková znalost, opravdu moc děkuji. Četla jsem nějaký starší článek, který na to odkazoval, ale protože již nesedí očíslování paragrafů, nedávalo mi to moc smysl. Opravdu děkuji. Vlastně je hrozné, že se změní číslování paragrafů... a že to není jasné. Děkuji NOvak

    • 25. 11. 2020 14:51

      Blanka (neregistrovaný)

      Nyní jsem si znovu přečetla váš první dotaz. Tam píšete o nájmu a pak o službách. Služby jsme snad vyřešili, ale ne nájem. Nájem se také započítává do obratu, pokud to není doplňková činnost. Ve vašem případě to opravdu není doplňková činnost, a proto jste již měl být plátcem po překročení 1 mil. Kč. Nijak to neobejdete, raději jděte rychle na FÚ se registrovat. Jak píšete :
      "zákonná povinnost pro pronajímatele stát se plátcem DPH na základě obratu byla nesmyslná, až fatální, 90% výstupu je pro neplátce, tudíž by krácení na vstupu bylo skoro celé, ... "
      Ano, pak máte jedinou možnost jako plátce si neuplatňovat na vstupu DPH a nebudete ji muset odvádět. Pokud si uplatníte, tak musíte krátit. Blanka

    • 25. 11. 2020 15:32

      Brabec František (neregistrovaný)

      Zdravím, se vším souhlasím, registrace je nutná zpětně podle překročení obratu, povinnost podávat KH naštěstí zřejmě nevznikla, takže by to mohlo projít bez sankcí. Jediné, s čím bych si dovolil nesouhlasit, je přefakturace u neplátce a její povinné zahrnování do obratu.
      Zdánlivě vadí, že § 36, odst. 13 hovoří jen o plátcích, ale u neplátce podle mého názoru přefakturace bez zisku vypadne už z definice obratu - "souhrn úplat bez daně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění".
      Přefakturující osoba jen převádí platby mezi skutečným poskytovatelem a příjemcem plnění, pokud sama z nich nic nemá, nemohou jí "náležet".
      Pokud by tedy příjem za čisté nájemné nepřekročil 1 milion a v součtu s přefakturací služeb "bez přirážky" ano, dalo by se podle mého názoru registraci vyhnout.
      Zajímavější mi přijde možnost zrušení registrace - uplyne rok a plátce uskutečňoval pouze plnění osvobozená bez nároku na odpočet - požádat lze.
      Následně se bude situace opakovat, překročení obratu, znovu povinná registrace. Asi ano;-)

    • 25. 11. 2020 17:07

      Jana

      Já se pořád motám dokolečka, zkusím znovu:
      Rekapitulace: Osoba nepodnikajicí, pronajímající (dokonce v SJM, zdanuje jen manžel), bez IČO, bez ŽL, dlouhodobé pronájmy, bez parkovacích míst, zdaňuje dle par. 9 DPFO, výdaje skutečné (odpisy, poplatky apod.)
      Nevede účetnictví. Dle D-22 rozděluje přijatý příjem na příjem za pronájem a zálohy na služby. Pro účely DPFo jen zdaňuje jen příjem za pronájem. O zálohách si vede evidenci v Excelu.
      Příjmy z pronájmu 2 mil, příjmy a výdaje za služby, které jsou vyúčtovávány cca 600 tis.
      Jak správně počítat obratu k povinné registraci k DPH? Když?
      § 6
      (1) Plátcem se stane osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne 1000000 Kč, s výjimkou osoby, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně

      Opravdu to, že přeúčtovává služby, o kterých ani neúčtuje, není účetní jednotka, ani nedaní, viz D-22, ani nevede žádnou předepsanou evidenci k zálohám, nic k zálohám a následným vyúčtováním od dodavatelů médií nepřiráží, může způsobit, že nesplní výše uvedený par. 6, a že nemá POUZE PLNĚNÍ OSVOBOZENÁ OD DANĚ BEZ NÁROKU NA ODPOČET? A že se tím pádem stává plátcem? Bez IČO?

      Pokud to znamená, že se jen registruje k DPH a bude pak mít všude nulu, způsobí to samozřejmě jinou evidenci (s bičem zák. o DPH v zádech). Bude to pak znamenat nějak "účtovat" o přijatých fakturách za energie a o jejich vyúčtování? Kvůli přiznání k DPH? Bude podávat kontrolní hlášení?

      Děkuji za znovuzvážení:)

    • 25. 11. 2020 17:29

      Brabec František (neregistrovaný)

      Omlouvám se, to jsem nedomyslel, hold je 25. - pokud dokážete obhájit, že příjmy z neziskové přefakturace nejsou příjmy za uskutečněná plnění a zbydou Vám jenom příjmy osvobozené bez nároku, pak se nestanete plátcem bez ohledu na obrat. Prakticky to ověřené nemám, zatím jsem poznal jen samé "malopronajíma­tele".

    • 25. 11. 2020 20:20

      T. (neregistrovaný)

      Dobrý den.
      Pokud má osoba pouze ekonomické příjmy z pronájmu nem., pak se podle mne na ni limitní obrat DPH nevztahuje, nemá tedy co překračovat a plátcem se povinně nestane.
      Zákon o DPH se jí však může týkat z jiného důvodu.
      Co se týká přeúčtování služeb, tak ty nemusí jít přes daňovou evidenci= žádné výdaje, žádné příjmy.
      Ptala jsem se asi před rokem jedné daňové poradkyně, jak to dělají ti, co účtují. Někteří prý přes náklady a výnosy (to jsou ti, co již plátci DPH jsou). Ale někteří zcela úmyslně přes trojkové účty ( zřejmě tedy ti, co nechtějí být plátci DPH). Myslela jsem, že si nechtějí zvyšovat obrat, ale teď mi došlo, že je to proto, aby obrat nemuseli ani sledovat.

    • 25. 11. 2020 20:31

      Brabec František (neregistrovaný)

      Našel jsem 15 let starý výklad pana Bendy, kdo to právě odvozoval od způsobu zaúčtování. Výnos/náklad=patří do obratu, pohledávka/zá­vazek=nepatří do obratu.
      Podle mého názoru by bylo nejlepší, kdyby se výslovně napsalo do nájemní smlouvy - "za odběratele služeb souvisejících s nájmem (.... výčet) se považuje nájemce, pronajímatel zprostředkovává jejich dodávky a placení".

    • 26. 11. 2020 13:52

      Blanka (neregistrovaný)

      Tak se znovu vracím po včerejší debatě. A posílám další výklad, že se musíte registrovat

      Nájem nemovitých věcí dle § 56a ZDPH je osvobozen od DPH bez nároku na odpočet. Bude-li osoba povinná k dani uskutečňovat pouze nájmy osvobozené od DPH dle § 56a (popřípadě i další plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet), plátcem se nestane bez ohledu na výši obratu.

      Bude-li ovšem kromě osvobozených nájmů uskutečňovat i jiná plnění (zdanitelná nebo osvobozená s nárokem na odpočet), bude se osvobozený nájem počítat do obratu pro registraci k DPH. S výjimkou uskutečňování osvobozených plnění bez nároku na odpočet daně, jestliže jde o doplňkovou činnost uskutečňovanou příležitostně.

      Příklad 1
      Osoba povinná k dani, neplátce DPH, poskytuje dlouhodobý nájem nemovité věci osvobozený od DPH bez nároku na odpočet dle § 56a. Obrat z této činnosti za posledních 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců činil 1 100 000 Kč. Kromě toho poskytuje zprostředkování pojištění osvobozené od DPH bez nároku na odpočet dle § 55 (obrat 900 000 Kč). Žádná jiná plnění neuskutečňuje.

      Osoba povinná k dani se nestane plátcem DPH, i když obrat za 12 měsíců překročil 1 000 000 Kč, protože poskytuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně.

      Příklad 2
      Osoba povinná k dani, neplátce DPH, poskytuje dlouhodobý nájem nemovité věci osvobozený od DPH bez nároku na odpočet dle § 56a. Obrat z této činnosti za posledních 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců činil 900 000 Kč. Kromě toho poskytuje zdanitelná plnění maloobchodní prodej se smíšeným zbožím (obrat 300 000 Kč za předchozích 12 měsíců).

      Osoba povinná k dani se stává plátcem DPH z důvodu překročení obratu. Vzhledem k tomu, že nájem není doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně a zároveň je poskytováno i zdanitelné plnění, počítá se osvobozený nájem do limitu obratu pro zákonnou registraci.

      Za ekonomickou činnost se také považuje využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmů, pokud je tento majetek využíván soustavně.

      V praxi to znamená, že do obratu pro účely registrace plátce fyzické osoby se počítají nejen činnosti zdaňované jako příjem ze samostatné činnosti dle § 7 zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), ale také nájem nemovitých věcí zdaňovaný v rámci § 9 ZDP.

    • 26. 11. 2020 14:29

      Brabec František (neregistrovaný)

      Zdravím, považujete tedy "přefakturaci bez přirážky" beze všech pochybností za "jiné uskutečněné plnění"?
      Předmětem daně je mj. dodání zboží a služeb osobami povinnými k dani, které "jednají tako takové".
      Musí pronajímatel nutně "sám plnit", pokud (bez přirážky) umožňuje nájemci přijímat a hradit služby spojené s nájmem? Musí být toto přeposílání peněz vůbec ekonomická činnost, když z něj neplyne pravidelný=žádný příjem?
      Asi se shodnene, že nutit takové subjekty k registraci je úplně k h ... nikomu to nic nepřinese, jen mnóga byrokrácie.

    • 26. 11. 2020 14:53

      vladík

      Souhlas s Emilem, takto to funguje už dlouhou řadu let, i když v dřívějším znění ZDPH byla "přefakturace" definována mnohem srozumitelněji a jednoznačněji než dnes.

    • 26. 11. 2020 14:58

      Brabec František (neregistrovaný)

      Četl, Blanka k tomu vznesla námitku, že § 36 odst 11-dnes 13 se vztahuje jen na plátce a řeší základ daně, ne obrat.
      V té informaci to vztahují i na obrat, jenže "finanční správa není oprávněna poskytovat výklad atd...." Mám celou sbírku takových dopisů.
      Hledám výslovnou oporu v zákoně - aby rozhodoval způsob zaúčtování, to není podle mě ono. Proto nabízím výklad, že přefakturace není vůbec ekonomická činnost a pronajímatel přitom nevystupuje jako osoba povinná k dani.

    • 26. 11. 2020 20:03

      Blanka (neregistrovaný)

      Nevím, asi všichni hledáme někde jinde než bychm měli. Moje odpovědi byly založeny na dotazech na přednáškách (v současné době na webinářích) vznesené k přednášejícím - pan Jindrák, paní Voženílková, paní Skálová... Opravdu nevím, zda mají pravdu. Ale byl to jenom můj příspěvek do diskuze..

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).