RZD a insolvence

• Ru (neregistrovaný)

  9. 2. 2021 12:56

  Dobrý den, prosím o radu, zda přeplatek na dani po provedení RZD zaměstnance v insolvenci bude zahrnut jako základ pro výpočet srážky v insolvenci (nejedná se o daňový bonus). Našla jsem zcela protichůdné názory. Předem moc děkuji.

• • Dotaz je starý, nové názory již nelze přidávat.

  Nahlásit moderátorům jako SPAM

  
  

  • 9. 2. 2021 14:12

    Jana (neregistrovaný)

    To by mě taky zajímalo. Přesně, jak píšete, jsou rozdílné názory, taky nevím, kterým se řídit.

    •   Zobrazit celé vlákno
    •   Skok na další nový názor. K navigaci lze použít i klávesy N pro následující a P pro předchozí nový názor

  • 10. 2. 2021 14:11

    Jana (neregistrovaný)

    Opravdu prosím nikdo neví, jaký postup je správný?

    •   Zobrazit celé vlákno
    •   Skok na další nový názor. K navigaci lze použít i klávesy N pro následující a P pro předchozí nový názor

  • 11. 2. 2021 15:26

    Ru (neregistrovaný)

    Hledala jsem, co se dalo. https://ekcr.cz/1/monitoring-tisku/700-podnikatel-cz-danovy-bonus-a-srazky-ze-mzdy-dalsi-orisek-pro-mzdove-ucetni-24-05-2012?w=
    Exekutorská komora se odvolává na článek, kde se uvádí, že u exekuce se zahrnuje pro výpočet srážky přeplatek na dani a bonus nikoli, u insolvence se zahrnuje přeplatek na dani i bonus.
    V práci Daňové aspekty insolvenčního řízení od paní Fuksové (lze vyhledat na internetu) se uvádí:
    "3.4.2 Přeplatek dlužníka jako součást majetkové podstaty
    Majetková podstata, která slouží k uspokojování dlužníkových věřitelů, je
    obecně vymezena insolvenčním zákonem. Daňový řád ovšem do této problematiky
    zasahuje ustanovením § 242 odst. 2 daňového řádu, které se pro potřeby insolvenčního
    řízení snaží vymezit, co je majetkem daňového subjektu. Dle úpravy daňového řádu je
    majetkem dlužníka vratitelný přeplatek. Přeplatek je obecně definován jako částka,
    o kterou úhrn plateb a vratek na kreditní straně osobního daňového účtu převyšuje úhrn předpisů a odpisů na debetní straně osobního daňového účtu. Vratitelným se přeplatek potom stává, pokud neexistuje nedoplatek, na jehož úhradu by jej bylo možno použít. Jinými slovy, součástí majetkové podstaty je přeplatek zbývající po převedení přeplatku na úhradu nedoplatků téhož daňového subjektu. Uvedené ustanovení tedy představuje nepřímou novelizaci insolvenčního
    zákona. Souhlasím s komentářovou literaturou, která tuto koncepci nehodnotí pozitivně
    a konstatuje, „že tato otázka by měla být předmětem regulování insolvenčního zákona,
    a nikoliv daňového řádu, a že by daňový řád neměl insolvenční zákon nepřímo
    novelizovat“

    •   Zobrazit celé vlákno
    •   Skok na další nový názor. K navigaci lze použít i klávesy N pro následující a P pro předchozí nový názor
    
    

  • 11. 2. 2021 16:18

    Kara1 (neregistrovaný)

    V roce 2018 jsem psala dotaz na exekutorskou komoru ohledně provádění exekuční srážky, jestliže je v RZD zaměstnanci vrácen přeplatek daně.
    Odpověď Mgr. Piskačové, právníka Exekutorské komory:
    Okrajově se dané problematiky dotkl ve svém rozhodnutí Vrchní soud v
    Olomouci, sp. zn. 1 VSOL 939/2013, ze dne 30. 4. 2014. Z odůvodnění
    tohoto rozhodnutí a s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem tam
    projednávaného případu lze usoudit, že přeplatek z ročního
    zúčtování (tj. část mzdy, která byla odvedena jako záloha, ale měla
    být nahlíženo ex post započítána do čisté mzdy) je součástí mzdy.
    Takový závěr lze učinit při vědomí, že rozhodnutí vrchního soudu
    se nezaobíralo předmětnou problematickou v celé šíři a s některými
    problematickými aspekty se nevypořádává. V doktríně se objevují i
    názory opačné, které trvají na tom, že částka z ročního
    zúčtování daně se dá postihnout jen jako jiná peněžitá
    pohledávka. I tyto však ve svém důsledku přinášení problémy při
    aplikaci. S ohledem na současný stav judikatorní praxe nelze ani jeden z
    názorů považovat za excesivní.
    Z pohledu plátce mzdy jsou jistě tyto teoretické právní disputace
    ještě více problematické. Z tohoto důvodu umožňuje právní řád
    přenést břemeno rozhodování na příslušného soudního exekutora.
    Podle § 288 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění
    pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“) platí, že požádá-li
    plátce mzdy, soudní exekutor určí, jaká částka má být v
    příslušném období ze mzdy povinnému sražena.

    •   Zobrazit celé vlákno
    •   Skok na další nový názor. K navigaci lze použít i klávesy N pro následující a P pro předchozí nový názor

  • 11. 2. 2021 16:33

    Ru (neregistrovaný)

    Dobrý den, děkuji, dotaz se týkal insolvenčních srážek, je tam rozdíl.

    •   Zobrazit celé vlákno
    •   Skok na další nový názor. K navigaci lze použít i klávesy N pro následující a P pro předchozí nový názor

  • 11. 2. 2021 16:39

    Ru (neregistrovaný)

    Rozdíl se týká daňového bonusu
    https://exekuce-insolvence.cz/2020-poradna-danovy-bonus-a-srazky-ze-mzdy-insolvence-2020/

    •   Zobrazit celé vlákno