Zákonné pojištění zaměstnavatele u dohod mimo pracovní poměr

  • (neregistrovaný)

    12. 2. 2021 13:28

    Dobrý den. Má-li zaměstnavatel pouze 1 zaměstnance na dohodu o provedení práce nepřesahující 10000,-/měsíc, musí platit 100,- čtvrtletně na zák. pojištění nebo ne?
    Vím, že se to tady probíralo mockrát a není na to jednoznačný názor. Výklad pana Vladimíra a pár jiných je logický a sama bych se k němu také přikláněla, ale na druhou stranu je pro mě matoucí, že program účto automaticky vypočítává 100,-, na placeném portálu daňových poradců také tvrdí, že 100,- je nutné platit. Není divu, že účetní a zaměstnavatelé v tom pak tápou. Vynechme pro tentokrát dohady, co je správně. Mě by spíš zajímalo, jestli může vůbec nějak pojišťovna zjistit, že zaměstnavatel neplatí a přitom uzavřel dohodu o provedení práce. Když podepsaná dohoda se nikde nedokládá, zaměstnanec se nehlásí na ossz ani zdr. pojišťovně.
    Zažil někdy někdo kontrolu ze strany pojišťovny?

    • Dotaz je starý, nové názory již nelze přidávat.
    • 12. 2. 2021 15:26

      Tomáš Neugebauer (neregistrovaný)

      Váš dotaz je velmi zajímavý. Shrnu-li jej, tak se prakticky ptáte na to, zda je výhodné nedodržovat konkrétní právní předpisy. Budu tedy svou odpověď formulovat pod úhlem této optiky, i když, myslím, že je to pochopitelné, musím ctít požadavky právních předpisů. Předem upozorňuji, že má odpověď bude delší, neboť to vyžaduje úhel pohledu.

      Parametry jste tedy určila - pouze jeden zaměstnanec na DPP s výší odměny do 10 000 Kč.

      Na úvod je nutné uvést, že se jedná o pojištění zaměstnavatele, nikoliv zaměstnance. Je tedy jedno, zda zaměstnavatel má jednoho či pět nebo sto dvacet zaměstnanců na DPP s výší odměny do 10 000 Kč, neboť nejsou pojištěni oni, ale jejich zaměstnavatel. Již v tomto někteří chybují a domnívají se, že je to obdobné jako sociální pojištění zaměstnanců.

      Malá odbočka: dnes v Poslanecké sněmovně proběhlo druhé čtení novely zákoníku práce, která by mimo jiné měla umožnit vydat nový právní předpis pro tuto oblast. Je tedy možné doufat ve vhodnější model výpočtu pojištění, příp. i v jiný způsob stanovení, neboť pojištění nemá být možné uzavřít pouze u dvou, resp. u jedné pojišťovny.

      Nevím, co se vám na výkladu p. Vladimira 2 a dalších zdá logické. Mě, se to naopak zdá značně nelogické. Nic méně to je subjektivní. Objektivně platí, že zaměstnavatel je povinen platit pojistné za svou pojistku (vyjma, jedná-li se o organizační složku státu). Pojistné je povinen si vypočítat podle stanoveného postupu a uhradit jej v minimální výši 100 Kč za čtvrtletí. Tzn., "vypočte-li" si nulu, což je náš případ, musí uhradit onu stokorunu (její úhrada se netýká případů v intervalu 1 až 100 Kč, ale 0 až 100 Kč). Proto účetní program vypočítává 100 Kč, proto na portálu daňových poradců tvrdí, že je nutné uhradit onu stokorunu.

      A nyní k té logice. Placení pojistného zaměstnavatele chrání před tím, že když se jeho zaměstnanci stane pracovní úraz, nebo mu je zjištěna nemoc z povolání, že škodu a nemajetkovou újmu, které je zaměstnanci povinen uhradit za něj zaplatí někdo jiný, resp. pojišťovna. Někdo může namítnout, že pravděpodobnost úrazu je malá a pojištění se musí platit každý čtvrtrok. Právě pro takto malé firmy je to velice výhodné. Dnes není výjimečné, když náhrady jdou do statisíců až miliónů. Z vlastní praxe mohu uvést zaměstnance, vědeckého pracovníka, který uklouzl a dosti ošklivě si zlomil nohu. Náhrady se v celkové výši, tzn. i včetně ztíženého společenského uplatnění vyšplhaly k téměř 1 200 000 Kč. Takže mít toto pojištěné za pouhé čtyři stovky ročně je luxus. Jinak to musí zaměstnavatel zaplatit ze svého. To pro takto malou firmu je vysoce pravděpodobně likvidační.

      Takže pro placení pojistného u DPP s odměnou do 10 000 měsíčně hovoří nejen právní předpisy, ale i výhodnost pro zaměstnavatele.

      Poťme však dále. A to k tomu, co vás nejvíce zajímá. Toto pojištění vzniklo v roce 1993 jako dočasné řešení. Bohužel, přestože vzniklo několik návrhů na jeho změnu, přestože nás za něj kritizuje Evropská unie, platí stále. Jak již jsem uvedl, v současné podobě je projednáván návrh na změnu. Zde bude dalším v řadě, nebo něco změní, poznáme v několika následujících měsících (možná, že i týdnech, neprojde-li třetím čtením).

      Na toto pojištění se též zaměřil Nejvyšší kontrolní úřad. Ze závěrečné zprávy kontroly provedené v roce 2019 mimo jiné vyplynula i odpověď na váš dotaz - "Důsledkem chybějící součinnosti mezi pojišťovnami a orgány státní správy bylo to, že pojišťovny neověřovaly, zda pojistné hradili všichni povinní zaměstnavatelé, a aktivně nevyhledávaly zaměstnavatele, kteří svou zákonnou povinnost neplnili. Z kontrolovaného vzorku 661 zaměstnavatelů tuto povinnost v období let 2015–2018 prokazatelně nesplnilo 185 zaměstnavatelů". Uvedené údaje se týkají povinnosti obecně, tedy nikoliv z pohledu zaměstnávání zaměstnanci na DPP. Myslím však, že svou odpověď si z toho dovodíte sama.

      Za svoji téměř třicetiletou praxi jsem zažil několik kontrol zdravotních pojišťoven na problematiku pracovních úrazů (spíše na evidenci a plnění opatření) a pouze jednu "kontrolu" od České pojišťovny z hlediska odškodnění pracovního úrazu. Jednalo se však o konkrétní pracovní úraz, takže spíše, než o kontrolu se jednalo o řešení konkrétního problému, jehož součástí byly i některé obecnější záležitosti z této oblasti.

      Na závěr chci již jen uvést, že ve vámi uvedeném případě je povinností pojistné ve výši 100 Kč čtvrtletně hradit, a že pro zaměstnavatele je to výhodné.

    • 12. 2. 2021 18:49

      m44 (neregistrovaný)

      Zdravotní pojišťovna ani sociálka to nezjistí a ani je to nezajímá. Zajímat to bude vás, až bude mít zamnec na DPP pracovní úraz a bude požadovat úhradu bolestného a dalších náhrad. A inspektorát práce, protože máte povinnost hlásit veškeré pracovní úrazy. Takže ano, stovka kvartálně za DPP zaměstnance se má hradit.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).