Mnohokrát Vám děkuji za vysvětlení, ale v tom druhém odstavci píšete
za 2 dny Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu dočasné PN a pak ještě
náhradu za ztrátu výdělku po jejím skončení. 1.rozumím , ale 2. ?
A přitom zaměstnanec při uklízení žel. šrotu do sudu si nevzal rukavice,
které by zabránily pořezaní.
děkuji J
Tak se podívejte na § 270 ZP, kde je zakotveno, z jakých důvodů se zaměstnavatel své odpovědnosti za PÚ zprostí zcela nebo zčásti. V nadpisu máte uvedeno, že se jedná o PÚ, takže si ujasněte, jak si stojíte, resp. co ustojíte. Nemůžete zůstat na polovině cesty - přiznat náhradu po dobu PN, nikoliv po jejím skončení.
Prosím vás, zapomeňte na to, co vám zde bylo poskytnuto za rady – "pak náhrada za ztrátu na výdělku po jejím skončení" apod. Vycházejí z neznalosti problematiky – viz např. "Pracovní úraz = sen každého zaměstnance".
Jak tedy postupovat? Při své odpovědi vycházím z informací, které jste poskytla.
Z uvedeného lze dovodit, že se jedná o pracovní úraz s dočasnou pracovní neschopností do tří dnů. Tedy provede se šetření vzniku úrazu a provede se zápis do knihy úrazů (bude potřeba pro pojišťovnu). Záznam o úrazu se nesepisuje, tedy se nikomu nic nehlásí, ani nezasílá.
Dále je nutné řešit náhrady vzniklé škody a nemajetkové újmy, včetně možnosti zproštění se této povinnosti zaměstnavatele.
Uvedla jste, že bylo zjištěno, že si postižený nevzal rukavice, tedy nepoužil potřebné OOPP. V případě, že byl prokazatelně poučen o tom, že je k této práci musí použít, že mu rukavice byly poskytnuty (opět prokazatelně), a že bylo soustavně vyžadováno jejich používání a kontrolováno, zda je zaměstnanec používá, zaměstnavatel se zprostí povinnosti poskytnout náhrady. Pokud není něco z toho splněno, zaměstnavatel se zprostí pouze z části (procentuálně se vyjádří míra zavinění vzniku úrazu zaměstnancem). O tuto část se poté krátí všechny poskytnuté náhrady.
Co se týče možnosti platit náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, tak předpokládám, že tohoto případu se netýká, neboť z dvoudenní dočasné pracovní neschopnosti dovozuji, že zaměstnanec po úrazu nastoupil na své pracovní místo a dále vykonává svou práci, za kterou mu je poskytován výdělek, který mu byl poskytován před vznikem pracovního úrazů (v důsledku pracovního úrazu si nevydělá méně). V žádném případě není možné považovat pouhé vyplacení náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti za zůstání na poloviční cestě (jedná se o dva samostatně stojící nároky).
Ptáte-li se, co mu ještě platit, záleží na tom, jaké mu vznikly další škody a nemajetkové újmy. Lze předpokládat, že náhradu bolestného (pozor, od 1. ledna platí vyšší sazba za bod - 393,06 Kč) a náhradu nákladů na vystavení posudku o bolestném. Zcela však nelze vyloučit i jiné nároky. Podrobněji viz
Objednejte si zdarma náš týdenní newsletter. Aktuální články a důležité informace tak budete mít vždy po ruce ve svém mailu.
Aktualizujeme další formuláře pro daňové povinnosti
Pozor na sváteční nákupy, v tyto dny budou obchody zavřené
Kdo bude mít v roce 2026 nárok na předčasný důchod?
Ten umí to a ten zas tohle. Připomeňte si příběhy šikovných podnikatelů za rok 2025
10 nejvtipnějších vánočních reklam všech dob
Situace, kdy nemusí OSVČ platit zálohy na sociální pojištění
2. 6. 2023 15:57
Dobrý den,
prosím o radu, zaměstnanec se řízl a šel k lékaři, ten mu vystavil neschopenku
od pondělí, on ještě zůstal v práci do konce směny a doma na neschopence
byl úterý a středu.,od čtvrtka se nechal uschopnit.
Prosím ptám se, to pondělí mu normálně zaplatím 8 hod, úterý a středu
dle N- náhradu a nevím, zda mu doplatit do výše 100 procent,
úraz jsme nehlásili , byl 3 dny.
Děkuji za radu.
Zdraví J.