Obecně - pokud je mzdový výměr (nedílnou) součástí PS, jedná se o informaci, v jaké výši zaměstnavatel mzdu určil. Slovo "nedílnou" pak znamená, že tato listina je s PS nedílně spojena (jako se svazují např. soudní překlady). Okolnost, že MV je součástí PS, z něj smluvní ujednání nečiní.
Píšete, že MV je sepsán jako smlouva o mzdě, což nelze posoudit, neznáme autentický text. Z téhož důvodu nelze posoudit bod X. - Změna MV.
Jedná-li o MV coby jednostranné rozhodnutí zaměstnavatele, pak k případné práci přesčas přihlédnout nelze. O tom, že se jedná o MV, svědčí slova "Při stanovení výše mzdy ...".
Není vyloučeno, že v počátku se jednalo o smluvní mzdu, nicméně zaměstnavatel dohodu o mzdě nahradit mzdovým výměrem.
Slovo "zaměstnavatel přihlédl" se používají běžně, ale musí se jednat o smluvní ujednání - viz výše.
Náhledy dokumentů zde:
PS odstavec o mzdě - https://i.ibb.co/ZGQ2dX6/ps-II-1.png
MV podepsán současně s podpisem PS - https://i.ibb.co/GppSfc4/mv.png
Dodatek podepsán po roce - https://i.ibb.co/zS4qcPW/dodatek.png
Slovo „nedílnou“ dle mnoha zdrojů znamená, že pro jeho změnu je třeba napsat dodatek ke smlouvě, neboť je určen smluvně spolu s PS a nelze jej jednostranně změnit.
Žádné jiné dokumenty podepsány nebyly a ani neexistuje jiný mzdový výměr, než je v přiložených obrázcích.
Doporučuji nějaký url scanner pro ověření bezpečnosti odkazů.
Nicméně tedy zde v textové podobě:
PS odstavec o mzdě ->
II. Mzda zaměstnance
1. Zaměstnanci se stanoví za vykonanou práci mzda, jejíž výše je stanovena ve mzdovém výměru, který je nedílnou součástí této pracovní smlouvy.
____________________________
MV podepsán současně s podpisem PS ->
MZDOVÝ VÝMĚR
Zaměstnavatel
XXX
a
zaměstnanec
XXX
uzavírají tuto
SMLOUVU O MĚSÍČNÍ MZDĚ
S účinností od X. XX. XXXX náleží zaměstnanci při úvazku 40 hodin týdně měsíční mzda ve výši XXXXX Kč. Při nižším počtu odpracovaných hodin se měsíční plat poměrně sníží.
K měsíční mzdě náleží zaměstnanci nenároková složka „osobní hodnocení“ ve výši XXXX,- Kč. Skutečně vyplacená výše osobního hodnocení je závislá na osobních měsíčních výsledcích zaměstnance a v případě neplnění pracovních povinností zaměstnance může být zaměstnavatelem snížena.
Po uplynutí zkušební doby, tj. s účinností od X. X XXXX náleží zaměstnanci při úvazku
40 hodin týdně měsíční mzda ve výši XXXXX Kč. K měsíční mzdě náleží zaměstnanci nenároková složka „osobní hodnocení“ ve výši XXXXX,- Kč. Skutečně vyplacená výše osobního hodnocení je závislá na osobních měsíčních výsledcích zaměstnance a v případě neplnění pracovních povinností zaměstnance může být zaměstnavatelem snížena.
Touto smlouvou není nijak dotčena možnost poskytovat další mimořádné odměny podle vnitřních pravidel odměňování zaměstnavatele a podle obecně závazných právních předpisů.
Smlouva nabývá platnosti dnem podpisu oběma smluvními stranami.
V dne
……………………………..…………. ……………………………………….
Zaměstnanec: Zaměstnavatel:
__________________________
Dodatek podepsán po roce ->
Dodatek č. 1
k pracovní smlouvě ze dne XX. XX. XXXX uzavřené mezi
XXX,
(dále jen zaměstnavatel) na straně jedné
a
XXX
(dále jen zaměstnanec) na straně druhé.
…
5. Změna mzdového výměru
S účinností od X. XX. XXXX náleží zaměstnanci při úvazku 32 hodin týdně měsíční mzda ve výši XXXXX Kč. Při nižším počtu odpracovaných hodin se měsíční plat poměrně sníží.
Při stanovení výše mzdy zaměstnavatel přihlédl k případné práci přesčas v rozsahu až 150 hodin za kalendářní rok.
K měsíční mzdě náleží zaměstnanci nenároková složka „osobní hodnocení" ve výši XXXXX,- Kč. Skutečně vyplacená výše osobního hodnoceni je závislá na osobních měsíčních výsledcích zaměstnance a v případné neplnění pracovních povinností zaměstnance může být zaměstnavatelem snížena.
6. Ostatní ujednání zůstávají beze změny.
V dne
Zaměstnanec: Zaměstnavatel:
To, co zde uvádíte, svědčí o tom, že zaměstnavatel se přinejmenším v odměňování zaměstnanců neorientuje:
- plat náleží zaměstnancům zaměstnavatelů, kteří jsou uvedeni v taxativním výčtu ust. § 109 ZP, ostatní jsou odměňováni mzdou,
- mzda se sjednává, stanoví (vnitřním předpisem) nebo určuje (mzdovým výměrem).
K PS, bod II. 1. - zde je vyjádřena vůle zaměstnavatele o výši mzdy rozhodnout jednostranně, zde pomíjím, že zaměnil slovo "stanoví" se slovem "určuje".
Dále ke smlouvě o měsíční mzdě - kromě pojmenování a věty "Smlouva nabývá platnosti..." nic nenasvědčuje tomu, že se jedná o smluvní ujednání.
Každé právní jednání se posuzuje podle obsahu, nikoliv podle pojmenování. V tomto dokumentu je 2x použito slovo "náleží", resp. absentují slova "smluvní strany se dohodly na tom, že ...: nebo "smluvní strany sjednávají..."., ,což je možné považovat za relevantní.
Pojmenování a věta "Smlouva nabývá platnosti..." je podle mého názoru málo k tomu, aby bylo možné uzavřít, že mzda byla sjednána.
K dodatku č. 1 - bod 5. - změna mzdového výměru: i zde je použito slovo "náleží", chybí jakýkoliv projev vůle zaměstnavatele, že by se mělo jednat o smluvní ujednání.
Pokud byste chtěl smluvní ujednání dovozovat z toho, že je uvedeno, že při stanovení mzdy bylo přihlédnuto k případné práci přesčas, tak to je málo. Víme, že řada zaměstnavatelů toto uvádí i ve mzdovém výměru úmyslně, aby se snad zaměstnanci proplacení práce přesčas nedomáhali.
Víc nemám, co dodat.
Objednejte si zdarma náš týdenní newsletter. Aktuální články a důležité informace tak budete mít vždy po ruce ve svém mailu.
25. 10. 2023 15:06
Dobrý den,
se zaměstnavatelem jsem před nástupem do práce podepsal pracovní smlouvu, jejíž nedílnou součástí je i mzdový výměr, který je napsán jako smlouva o mzdě a obsahuje smluvní strany, od kdy platí, týdenní prac. dobu a výši měsíční mzdy. Tzn. mzda je smluvní, nikoli určená zaměstnavatelem a při změně musím tedy souhlasit s výší mzdy. To je mi jasné.
Nicméně po roce jsem se zaměstnavatelem podepsal dodatek k pracovní smlouvě, který mimo jiné obsahuje tento bod:
„X. Změna mzdového výměru
S účinností od X. XX. XXXX náleží zaměstnanci při úvazku 32 hodin týdně měsíční mzda ve výši XXXXX Kč.
Při stanovení výše mzdy zaměstnavatel přihlédl k případné práci přesčas v rozsahu až 150 hodin za kalendářní rok.“
Moje domněnka je, že poslední věta z citovaného textu je formulována špatně a je zcela irelevantní a nic neřešící, neboť mzda v našem případě není stanovována, ale sjednávána a za další v dané větě se hovoří, že je to jednostranné („zaměstnavatel přihlédl“), avšak toto musí být vždy oboustranně sjednáno.
Tedy zaměstnanec bude za jakýkoliv přesčas normálně odměňován dle platného zákoníku práce. Vycházím z tohoto judikátu: https://ppropo.mpsv.cz/judikatns21cdo10332019 .
Co si o tom myslíte? Díky.