Faktury nezařazené do účetnictví

• Zdeněk Slezák (neregistrovaný)

  14. 3. 2014 7:05

  Dobrý den.
  fyzická osoba podnikající ve stavebnictví obrat těsně pod 25 000 000 kč vede daňovou evidenci, zisk před zdaněním cca 1 000 000 kč. Veškeré své dodavatele prací platí hotově na základě hotovostních faktur, neexistují žádné smlouvy, žádné dodací listy, pouze hotovostní faktury. U jednoho dodavatele je podezření, že faktury vůči fyzické osobě nedává do účetnictví, nicméně je řádně zapsán v obchodním rejstříku, svojí práci řádně odvede.
  Není nějaké nebezpečí postihu ze strany FÚ ohledně tohoto dodavatele, případně i celého způsobu hotovostních úhrad dodavatelům?
  Děkuji
  Slezák

• • Dotaz je starý, nové názory již nelze přidávat.

  Nahlásit moderátorům jako SPAM

  
  

  • 19. 3. 2014 17:05

    

    bez přezdívky

    Dobrý den,
    
    první věcí, na kterou je v dotazovaném případě nutno upozornit, že v daňovém řízení leží (až na výjimky) důkazní břemeno na poplatníkovi/plátci. To prakticky znamená, že všechna tvrzení, zejména ta uváděná v daňovém přiznání, byste měli být schopni doložit. Jedním z tvrzení uváděných v daňovém přiznání, jsou i tam deklarované daňové náklady, mezi něž patří i platby dodavatelům služeb. Nemáte-li k dispozici nic jiného než výdajové pokladní doklady, resp. faktury přijaté placené v hotovosti, je Vaše pozice z hlediska "unesení důkazního břemene" při případné kontrole samozřejmě slabší, než kdybyste měli např. rámcové smlouvy s dodavateli, výkazy o odpracovaných směnách/poskytnutých službách atp.
    
    Dále upozorňujeme na zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, který v ustanovení § 4 říká, že poskytovatel platby, jejíž výše překračuje částku 350 000 Kč, je povinen provést platbu bezhotovostně. Za porušení této povinnosti může být uložena pokuta ve výši od 500 tis. Kč do 5 mil. Kč (viz ustanovení § 5 a § 6 zákona o omezení plateb v hotovosti). Tuto pokutu ukládá finanční úřad a s jejím uložením jsme se již setkali.
    
    Výdaje může poplatník-OSVČ uplatnit dvěma způsoby:
    
    1. Vede daňovou evidenci (popř. účetnictví) a uplatňuje výdaje prokazatelně (dokladem doložené) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
    2. Podnikatel uplatní výdaje procentem z příjmů (paušální výdaje). Tento způsob uplatnění výdajů je vhodný tehdy, pokud by skutečné výdaje byly nižší než výdaje stanovené procentem z příjmů. Tento postup zřejmě nemá smysl zvolit v dotazovaném případě.
    
    Kdo se pro daňovou evidenci rozhodne, musí po celý rok pečlivě ukládat doklady o svých příjmech, výdajích, majetku a závazcích. Evidovat je třeba peněžní i nepeněžní příjmy, které jste za dané zdaňovací období obdrželi, a také pohledávky a výdaje, které souvisí s vaším podnikáním nebo jinou samostatně výdělečnou činností a které trvají k poslednímu dni roku 2013. Od svých příjmů si pak odečtete pouze skutečné, doložené výdaje.
    
    Zdroj: http://www.penize.cz/dan-z-prijmu/281479-priznani-k-dani-z-prijmu-2014-pausaly-nebo-danova-evidence
    
    V případě kontroly ze strany správce daně bude záležet na síle důkazních prostředků, kterými jsou zejména uzavřené smlouvy, předávací protokoly, dodací listy atd. V případě, že poplatník neobhájí své uplatněné výdaje (náklady), správce daně mu upraví základ daně z příjmů a tím mu zvýší jeho daňovou povinnost. Jinak řečeno, některé doklady dokumentující výdaje nebudou uznány a tím vzroste základ daně. Pokud správce daně dojde k závěru, že účetnictví, resp. daňová evidence není průkazná jako celek, může dokonce tzv. doměřit daň podle pomůcek, což znamená, že např. vezme v úvahu poměry obdobného poplatníka a podle něj doměří daň poplatníkovi, který "neunesl své důkazní břemeno".
    
    Doporučujeme přehodnotit dosud uplatňovaný postup a pro případ daňové kontroly připravit více dokumentů dokládajících přijaté služby a za ně vyplácené odměny.
    
    S pozdravem
    
    Jan Molín