Roční zúčtování daně - starobní důchodce

• Lenka (neregistrovaný)

  11. 3. 2015 9:05

  Dobrý den, zaměstanec byl v období 01.01.2014 až 09.05.2014 v pracovním poměru, měl podepsané Prohlášení a hradil daň zálohově. 9.5.2014 pracovní poměr ukončil, stal se poživatelem starobního důchodu. V měsících 06. a 07.2014 uzavřel u téhož zaměstanavatele dohodu o provedení práce (příjem do 10 000,- Kč), nepodepsal Prohlášení a příjem mu byl zdaněn srážkovou daní. Jak postupovat při provedení ročního zúčtování u tohoto zaměstnance? Děkuji za odpověď.

• • Dotaz je starý, nové názory již nelze přidávat.

  Nahlásit moderátorům jako SPAM

  
  

  • 12. 3. 2015 11:32

    

    autorka

    Dobrý den,
    
    zaměstnanec měl možnost do 16. února 2015 podepsat dodatečně Prohlášení k dani i za měsíce, kdy původně podepsáno nebylo (samozřejmě za podmínky, že nepodepsal ve stejném období pro jiného plátce). Potom by zaměstnavatel zahrnul všechny příjmy do ročního zúčtování. Na dodatečný podpis Prohlášení k dani se po 15. únoru pohlíží jako na daňovou zálohu. Postup zaměstnavatele: Úhrnnou částku daně, k níž se váže „dodatečné“ "Prohlášení k dani, promítne na tiskopise Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob na straně 2 ve sloupci č. 6. Jedná se o částku obsaženou již ve sloupci č. 1, která byla původně sražena v souladu s § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů jako srážková daň, ale dodatečným podpisem v Prohlášení k dani je na ni pak pohlíženo jako na daňovou zálohu. Ve Vyúčtování na straně 3 v řádku 1. zmíněná částka snižuje celkovou sumu sražené daně vybírané zvláštní sazbou včetně příslušenství, která měla být správně za příslušné zdaňovací období zaměstnavatelem odvedena. Plátce nemusí provádět formální předanění takového příjmu na zálohovou daň a až potom provádět roční zúčtování daňových záloh. Podrobněji vysvětleno zde: Vyúčtování zálohové a srážkové daně za rok 2014.
    
    Pokud zaměstnanec této možnosti nevyužil, nelze příjmy zdaněné srážkovou daní do ročního zúčtování zahrnout. Tato varianta je však pro zaměstnance nevýhodná. Vhodnější by bylo na základě dvou potvrzení od zaměstnavatele o zdanitelných příjmech (srážková i zálohová daň) podat daňové přiznání, příjmy zde zahrnout a o vzniklý přeplatek na dani si požádat.       
    
    Hezký den přeje Dagmar Kučerová