Hlavní navigace

Prodej společnosti

  • (neregistrovaný)

    9. 5. 2015 11:23

    Zdravím,
    rád bych se zeptal na praktické provedení - nacenění při prodeji společnosti v rámci generační výměny, kdy syn plánuje od otce odkoupit jeho společnost, která má celkově v aktivech něco kolem 8 milionů. Otec nechce převést firmu bezplatně, aby byl syn motivován s ní nadále efektivně pracovat, ale také na něm nechce vydělat, současná hodnota firmy je výsledkem jejich společné práce, nikoliv otcovy vstupní investice. Otec tedy chce po synovi jen část ceny - na svůj menší projekt a "kapesné" k důchodu, ve výši 3 miliony. Je právně legitimní tuto transakci takto provést? Může si otec za svou firmu říct cenu prakticky jakou chce, aniž by z toho měli jakkékoliv oplétačky?

    Díky za radu
    Filip

    • Dotaz je starý, nové názory již nelze přidávat.
    • 12. 5. 2015 13:32

      Petr Šinagl - AAC&S (neregistrovaný)

      Tedy prodej obchodního podílu v s.r.o., případně akcií a.s. společníkem/akcionářem osobě blízké.

      Cena mezi prodávajícím a kupujícím může být sjednána jakákoli (při respektování nepoškození případných věřitelů prodávajícího či kupujícího touto transakcí), jen pro stanovení základu daně z příjmu u prodávajícího i kupujícího místo ní musí být použito ocenění příjmu/výdaje cenou obvyklou.
      Pokud otec na budoucí změnu myslel včas, bude jeho příjem z prodeje od daně osvobozen splněním "časového testu" a tím i od skutečnosti odlišné "daňové" ocenění příjmu bude bezpředmětné.
      U syna pak bude jako ocenění nabytého obchodního podílu/akcií pro účely případného pozdějšího uplatnění výdaje (např. při pozdějším prodeji podílu/akcií či proti podílu na likvidačním zůstatku) použita nižší z částek skutečného a "daňově obvyklého" ocenění jeho nákupu - tedy od skutečnosti odlišné vyšší "daňové" ocenění bude opět bezpředmětné. Z čehož plyne, že v takovém případě znalecké ocenění "ceny obvyklé" nebude vůbec potřeba zadávat+platit.

      Resume - je to možné, při splnění podmínek pro daňové osvobození příjmu u otce nejsou nutné výdaje za ocenění znalcem, jedinou nutnou podmínkou je "při respektování nepoškození případných věřitelů prodávajícího či kupujícího touto transakcí".

    • 12. 5. 2015 14:17

      Alex (neregistrovaný)

      pěkný pohled od p. Šinagla z pohledu daní

      a teď z pohledu ocenění a účetnictví
      - hovoříme o prodeji, proto je vždy nezbytný znalecký posudek soudního znalce
      - firma bude pokračovat, tedy v zásadě jediná správná metoda je výnosová, obsahující diskontované cash flow
      - výsledek bude zcela odlišný od hodnoty aktiv 8 mil.
      - otázkou je, zda z 8 mil. zmíněných aktiv jsou vůbec 3 mil. na "kapesné" likvidní (jsou na kase, na účtě, v rychle prodejných CP aj.)
      - a kapesné z firmy ? to těžko, zpravidla jedině formou výplaty dividendy nebo "super mzdy" vč. všech odvodů
      - a ještě bych zmínil, že pokud firma má úvěry, zvláště investiční, banka nedovolí jen tak z firmy vzít 3 mil.

    • 12. 5. 2015 20:03

      Petr Šinagl - AAC&S (neregistrovaný)

      Prodeji obchodního podílu (či akcií) se účetnictví prodávané firmy vůbec netýká (maximálně u s.r.o. dojde k přeúčtování nominální hodnoty podílu mezi analytikami účtu 411 - zcela bez vazby na jeho prodejní či odhadní cenu), neboť je to operace výhradně mezi vlastníky podílu/akcií, které se firma jako právní subjekt neúčastní a ani účastnit nemůže (maximálně může kupujícímu poskytnout tzv. "finanční asistenci", což je ovšem právní vztah odlišný od koupě samé).

      Prodávající jako fyzická osoba sotva bude účetní jednotkou, totéž kupující. Proto z prodeje jako takového žádná nutnost ocenění znaleckým posudkem pro účely účetnictví nevzniká = posudek opravdu není k ničemu třeba (tedy, kromě obživy znalce  ;) ).

      "Kapesné" může mít podobu buď částky kupujícím synem (ať už z jeho vlastních prostředků či z prostředků vypůjčených oficiálně či neoficiálně) prodávajícímu otci jednorázově vyplacené a otcem následně po částech spotřebovávané, nebo taky úhrady sjednané kupní ceny formou splátek (což řeší i případný synův problém "kde vzít a nekrást" například formou dividendy s daňovou/odvodovou úsporou jako bonusem).

      Banka pak, při dodržení povinností sjednaných v úvěrové smlouvě, nemá do vlastnické struktury firmy co zasahovat či jí omezovat. Natož aby směla zasahovat do vztahů (včetně cen) mezi osobami, které nejsou jejími dlužníky.

      Jediné, na co je třeba si dát pozor, je právě případ "veřejného/účetního přiznání" finanční asistence (= půjčky z prostředků firmy na nákup podílu v ní) z prostředků kupované společnosti - jen v tomto případě je potřeba důsledně dodržet podmínky stanovené pro takový postup zákonem. Ovšem proč volit zrovna takovou administrativně, výdajově i daňově a odvodově nevýhodnou variantu řešení ?

    • 13. 5. 2015 13:39

      Alex (neregistrovaný)

      o účetních otázkách s Vámi nediskutuji, v tom jste kovaný, z textu je to patrné
      ovšem o těch ostatních věcech, jak jsem psal, se téměř ve všem, ve vašem druhém příspěvku, mýlíte
      Váš pohled je sice expertní, ale velice úzký, z jiných hledisek zcela nedostačující, příliš teoretický a nesvázaný s praxí
      prodej firmy je komplexní záležitost (zdůrazňuji slovo "prodej", jak bylo tazatelem uvedeno)...

    • 13. 5. 2015 23:20

      Petr Šinagl - AAC&S (neregistrovaný)

      Tož buďte konkrétní, jaká tajemná "jiná hlediska" míníte?
      V zakládání, správě, prodejích a likvidaci firem se pohybuji (a živím) od roku 1991 - takže by mně opravdu zajímalo, co že mi to celé čtvrtstoletí uniká  ;)

      Nota bene dotaz byl na předání firmy v rámci rodiny, nikoli na její komerční prodej či koupi (kde je pro kupujícího i prodávajícího důležité vědět a reálně ocenit, co že to vlastně kupuje/prodává - což opravdu nejsou čísla z jedné účetní rozvahy).

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).