Neuhrazená faktura 2014
-
-
M.M. (neregistrovaný)
Dobrý den,
nic v účtu nelze "zrušit". Jedním ze základní zásady vedení účetnictví do dokladová kontinuita a stálost metod. Na nezaplacenou pohledávku po splatnosti musíte tvořit opranou položku ( účetní - nedaňovou ) , po uplynutí časového testu ( opravnu položku zrušíte a déle lze postupně zúčtovat odpis pohledávky, pokud jí nebudete vymáhat.
účtujete
OP : 559 /391 - / zrušení OP 391 / 559
odpis POH. 546 / 311
DPH samozřejmě nikdo nevrací - k tomu není žádný důvod, FA na výstupu se zdanitelným plněním je Vaše povinnost odvodu DPH ( zaplacení či nezaplacení FA je nepodstatné ). -
Lada (neregistrovaný)
Ještě nebyla zmíněna výše té neuhrazené faktury.
Pokud je na částku menší než 30.000 Kč, lze na ni po uplynutí 12 měsíců od data splatnosti utvořit 100% daňově uznatelnou opravnou položku a následně tuto fakturu 100% daňově odepsat.
Pokud je faktura na vyšší částku než 30.000 Kč, tak tam podle aktuální úpravy lze pro pohledávky splatné po 1.1.2014 (což ta vaše je) tvořit danově uznatelné opravné položky, i když je nijak nevymáháte (to dříve nešlo), a to pro pohledávky 18 měsíců po splatnosti 50% opravnou položku a pro pohledávky 30 měsíců po splatnosti 100% opravnou položku. Poté lze daňově odepsat. -
M.M. (neregistrovaný)
Dobrý den,
promlčecí lhůta pohledávek je obecně 2 roky, ale NOZ umožňuje obchodním stranám v obchodním styku upravit si dobu promlčení tuším až na 15 let, tedy až si budete psát smlouvu a budete dodavatel, můžete si chytře prolongovat promlčení pohledávek. Opačně, jako odběratel bych to zase tlačil k té spodní hranici. -
Lenka Součková (neregistrovaný)
Ju,daňově odepsat, ale jen do doby promlčení. Proto jsem dávala ten dotaz, já mám vyčteno že obecně je 4 roky podle podle obchodního zákoníka §397 tuším, ale teď se změnilo dodanění závazků na 30měs(dříve 36měs) a na základě toho se to taky odvíjí.... ? Tak nevím jestli to je 4 roky nebo 3 roky a nebo teď po novu 2,5 let :-(
-
M.M. (neregistrovaný)
Dobrý den,
obchodní zákoník již není, vše je od 1.1.2014 podle rekodifikace občanského zákoníku - tady máte podrobně zkopírováno, obecně je doba promlčení 1 -15 let, obvykle 3 roky.
Co podléhá promlčení
Podle § 611 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „NOZ“, nebo „nový občanský zákoník) se promlčují všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví. Je tedy teoreticky možné, že některá majetková práva stanovená zákonem jsou nepromlčitelná. Příkladem nepromlčitelného majetkového práva je právo vlastnické.
Promlčecí lhůta vs. promlčecí doba
Dříve neexistovala pevná právní úprava pro pojmy „lhůta“ a „doba“. Až nabytím účinnosti nového občanského zákoníku od 1. 1. 2014 došlo ke striktnímu rozlišení užívání těchto pojmů.
Lhůta je definována jako časový úsek stanovený k uplatnění práva u druhé strany, popř. u jiné osoby, anebo u soudu nebo jiného příslušného orgánu.
Dobu chápeme jako časový úsek, jehož uplynutím zaniká právo nebo povinnost bez dalšího, aniž je potřeba pro vyvolání tohoto právního následku zvláště projevit vůli.
NOZ používá v případě promlčení striktně pojem lhůta, nikoliv doba, jak tomu bylo ve starém občanském či obchodním zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník a zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník byly zrušeny dnem 1. 1. 2014).
Délka promlčecí lhůty
Obecné promlčecí lhůty
NOZ rozlišuje dvě obecné promlčecí lhůty – subjektivní a objektivní.
Subjektivní promlčecí lhůta je stanovena na 3 roky (§ 629 odst. 1 NOZ) a běží ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé (§ 619 odst. 1 NOZ). Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla (§ 619 odst. 2 NOZ). Strany si mohou ujednat kratší nebo delší promlčecí lhůtu než stanoví zákon. Tato lhůta se počítá ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Nejméně 1 rok, nejdéle 15 let (§ 630 odst. 1 NOZ). Pokud je ujednána kratší nebo delší lhůta v neprospěch slabší strany, tak se k ujednání nepřihlíží. Nepřihlíží se ani k ujednání kratší promlčecí lhůty, jde-li o právo na plnění vyplývající z újmy na svobodě, životě nebo zdraví nebo právo vzniklé z úmyslného porušení povinnosti (§ 630 odst. 2 NOZ).
Objektivní promlčecí lhůta je 10 let a běží ode dne, kdy právo dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu (§ 629 odst. 2 NOZ). Možnost uplatnit právo v subjektivní lhůtě je však u majetkových práv omezena objektivní desetiletou lhůtou.
Zvláštní promlčecí lhůty
K několika změnám došlo v úpravě zvláštních promlčecích lhůt, resp. lhůt od obecných lhůt odlišných. Případy jsou následující:
Právo na náhradu škody, právo na odčinění újmy – subjektivní promlčecí lhůta začíná běžet ode dne, kdy se oprávněná osoba dozví o škodě a osobě povinné k její náhradě a trvá 3 roky (§ 620 odst. 1 NOZ). Objektivní promlčecí lhůta je 10 let a počíná běžet ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla (§ 636 odst. 1 NOZ). Byla-li škoda nebo újma způsobena úmyslně, promlčí se právo na její náhradu nejpozději za 15 let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla. To platí i v případě vzniku škody nebo újmy porušením povinnosti v důsledku úplatkářství spočívajícího v nabídce, slibu nebo dání úplatku jiným než poškozeným nebo v přímém či nepřímém vyžádání úplatku od poškozeného (§ 636 odst. 2 NOZ). Výjimku tvoří právo z újmy na svobodě, životě nebo zdraví, kde se § 636 odst. 1, 2 nepoužije. Uplatní se pouze subjektivní promlčecí lhůta 3 roky (§ 636 odst. 3 NOZ).
Právo na náhradu škody způsobené vadou výrobku – subjektivní promlčecí lhůta počíná běžet ode dne, kdy se oprávněná osoba dozví o škodě, vadě a totožnosti výrobce a činí 3 roky (§ 620 odst. 2 NOZ). Objektivní promlčecí lhůta činí 10 let a běží od okamžiku, kdy výrobce uvedl vadný výrobek na trh (§ 637 NOZ).
Právo na vydání bezdůvodného obohacení – subjektivní promlčecí lhůta je 3 roky a počátek běhu lhůty je stanoven ode dne, kdy se oprávněná osoba dozví, že k bezdůvodnému obohacení došlo a o osobě povinné k jeho vydání (§ 621 NOZ). Objektivní promlčecí lhůta je 10 let a její počátek začíná ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo (§ 638 odst. 1 NOZ). Bylo-li však bezdůvodné obohacení nabyto úmyslně, promlčí se právo na jeho vydání nejpozději za 15 let od okamžiku, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo (§ 638 odst. 2 NOZ).
Případy, pro které platí jen objektivní promlčecí lhůta:
Právo na dílčí plnění – při dílčích plněních dluhu počne promlčecí lhůta běžet u každého dílčího plnění ode dne jeho dospělosti. Dospěje-li pro nesplnění některého dílčího plnění celý dluh, počne pro celý dluh běžet promlčecí lhůta ode dne dospělosti nesplněného dílčího plnění. Objektivní promlčecí lhůta je 3 roky (§ 623 NOZ).
Právo na vydání peněžních prostředků uložených na účtu nebo představujících vklad – promlčecí lhůta začne běžet ode dne, kdy smluvní závazek zaniknul (§ 624 NOZ). Promlčecí lhůta činí 3 roky.
Právo vzniklé z celkového zničení nebo ztráty dopravované věci – promlčecí lhůta počne běžet ode dne, kdy zásilka měla být příjemci doručena. Byla-li však dopravovaná věc jen poškozena nebo byla-li doručena opožděně, počne promlčecí lhůta běžet ode dne doručení zásilky (§ 625 NOZ). Promlčecí lhůta činí 3 roky.
Právo na pojistné plnění – promlčecí lhůta počne běžet za jeden rok od pojistné události. Délka promlčecí lhůty je 3 roky (§ 626 NOZ). Jedná-li se o životní pojištění, promlčí se právo na pojistné plnění za deset let (§ 635 odst. 1 NOZ), zřejmě také po uplynutí jednoho roku od pojistné události. Právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti se promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje (§ 635 odst. 2 NOZ).
Právo na vyrovnání pohledávky na základě vyúčtování - má-li být podle zvyklosti nebo podle praxe, kterou strany mezi sebou zavedly, pohledávka vyrovnána na základě vyúčtování předkládaného koncem určitého období, počne promlčecí lhůta (3-letá) běžet ode dne následujícího po konci období, kdy vyúčtování mělo být předloženo.
Právo, které musí být uplatněno nejprve u příslušné osoby - promlčecí lhůta je 3-letá a počne běžet ode dne, kdy u příslušné osoby bylo právo takto uplatněno (§ 628 NOZ). Jedná se např. o právo z vadného plnění, některá práva na náhradu škody, apod.
Právo zapsané do veřejného seznamu (jako je např. katastr nemovitostí, rejstřík zástav atp.) - promlčí se za 10 let ode dne, kdy mohlo být právo vykonáno poprvé (§ 631 NOZ). Bylo-li do veřejného seznamu zapsáno právo, které může být vykonáváno nepřetržitě nebo opakovaně, promlčí se, pokud není vykonáváno po dobu 10 let. Bylo-li však do veřejného seznamu zapsáno právo, které se vykonává jen zřídka, vyžaduje se, aby osoba, které právo náleží, měla v průběhu 10 let alespoň třikrát příležitost je vykonat a nikdy je nevykonala; nevyskytne-li se v průběhu 10 let příležitost právo vykonat třikrát, prodlužuje se promlčecí lhůta, dokud nebude využita žádná ze tří příležitostí (§ 632 NOZ).
Právo na určení obsahu budoucí smlouvy – promlčecí lhůta počíná běžet ode dne, kdy měla být budoucí smlouva uzavřena a je 1 rok (§ 634 NOZ).
Uznaný dluh – uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za 10 let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za 10 let od posledního dne určené doby (§ 639 NOZ). 10-letá promlčecí lhůta se nevztahuje na úroky a pro ta opětující se plnění, které dospěly po uznání dluhu nebo po přiznání práva (§ 642 NOZ).
Právo přiznané rozhodnutím orgánu veřejné moci – právo se promlčí za 10 let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno (§ 640 NOZ). 10-letá promlčecí lhůta se nevztahuje na úroky a pro ta opětující se plnění, které dospěly po uznání dluhu nebo po přiznání práva (§ 642 NOZ).
Další případy:
Újma na zdraví nezletilého - podle § 622 NOZ jedná-li se o újmu na zdraví nezletilého, který není plně svéprávný, začne promlčecí lhůta běžet nejdříve, až se nezletilý stane plně svéprávným. Nenabude-li plné svéprávnosti, nepočne promlčecí lhůta běžet, dokud mu po dovršení zletilosti nebude jmenován opatrovník.
Přejití povinnosti na dědice - podle § 643 NOZ přešla-li povinnost na dědice, skončí promlčecí lhůta nejdříve uplynutím 6 měsíců ode dne, kdy bylo dědici nabytí dědictví potvrzeno. Byla-li právnická osoba obnovena, skončí jejím věřitelům promlčecí lhůta nejdříve uplynutím šesti měsíců ode dne, kdy byl zápis právnické osoby ve veřejném rejstříku obnoven.
Splnění dluhu za dlužníka zástavním dlužníkem - podle § 644 NOZ splní-li věřiteli dluh za dlužníka zástavní dlužník, nepromlčí se jeho právo vůči dlužníku dříve než za 6 měsíců po splnění dluhu.
Promlčení zástavního a zadržovacího práva – je-li splnění dluhu zajištěno zástavním právem, nepromlčí se zástavní právo dříve než pohledávka. Promlčení pohledávky nebrání zástavnímu věřitele v uspokojení ze zástavy (§ 615 odst. 1 NOZ). Zástavní právo se nepromlčí, dokud má zástavní věřitel movitou zástavu u sebe, popřípadě dokud ji pro něho opatruje třetí osoba (§ 615 odst. 2 NOZ). Má-li věřitel zadržovací právo, použijí se odstavce 1 a 2 obdobně.
Uznání dluhu dlužníkem (obnovení nároku a běh nové promlčecí lhůty) – může nastat situace, kdy dlužník uzná svůj dluh. V takovém případě se právo promlčuje za 10 let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určil-li dlužník i dobu, do které svůj závazek splní, dojde k promlčení práva za 10 let od posledního dne určené doby (§ 653 odst. 1 NOZ). Bylo-li právo přiznáno rozhodnutím orgánu veřejné moci, ačkoliv již bylo promlčeno, použije se § 653 odst. 1 NOZ obdobně. -
M.M. (neregistrovaný)
Dobrý den,
začněte vždy opravnou položkou a to ihned když je FV po splatnosti více jak 90 dnů - nebo je zaúčtujte i dříve pokud máte nezaplacené FV koncem roku, OP nic nezkazíte, naopak - jsou pouze účetní ( náklady si vyvedete v DP korekcí tuším na ř.40 DP )
Pokud jde o promlčení ( bez ohledu na účto ) ano obecně 3 roky, pokud si nedomluvíte smlouvou jinak ( v rozmezí 1- 15 let ) ale pouze ve formátu podnikatel - podnikatel tak, aby ani jedna strana nemohla být označena za stranu slabší )
Pokud Vám uznají dluh - to je také dobré používat, osobně jsem se setkal s kombinací " inventarizace pohledávek k 31.12....." + dole někde text o uznání dluhu - pak se doba promlčení prodlužuje na 10 let. - proč ne ?
Pokud jde o účetnictví, pravděpodobně Vám jde o odpis pohledávky ( kterou nebudete nebo se nevyplatí vymáhat ) pak zde nastupuje zákon o účetnictví ( ten jde trochu mimo obecně stanovených lhůt promlčení a postupujete :
Pokud je na částku menší než 30.000 Kč, lze na ni po uplynutí 12 měsíců od data splatnosti utvořit 100% daňově uznatelnou opravnou položku a následně tuto fakturu 100% daňově odepsat.
Pokud je faktura na vyšší částku než 30.000 Kč, tak tam podle aktuální úpravy lze pro pohledávky splatné po 1.1.2014 (což ta vaše je) tvořit daňové uznatelné opravné položky, i když je nijak nevymáháte (to dříve nešlo), a to pro pohledávky 18 měsíců po splatnosti 50% opravnou položku a pro pohledávky 30 měsíců po splatnosti 100% opravnou položku. Poté lze daňově odepsat.
Lhůty pro odpis pohledávek v účtu jsou nastaveny jinak než promlčecí lhůty v NOZ a odepsat můžete tedy i dříve než dojde k promlčení, jen s tím že odpis je nevratný a odepsaná pohledávka zanikne ( nelze jí vrátit jako OP a samozřejmě také odepsanou pohledávku nelze již postoupit, prodat, vymáhat ) -
M.M. (neregistrovaný)
Účetně to vypadá
FV splatnost 1.9.2015 ( promlčení 3 roky ) částka 29 900,-
31.12. OP 559 /391 na 29 900.- ( nedaňová ) v DP vyvedu na ř. 40. částku 29 900,- OP je zásadou opatrnosti, neděláte nic jiného než že korigujete pohledávky s ohledem na jejich rizikovost nezaplacení ( tedy OP snižujete ve výkazech hodnotu aktiv )
čekám 12 měsíců 1.9.2016 rozhoduji se A ) budu vymáhat - pořád mám 3 roky na žalobu = tedy účetně nedělám nic - dělá právní oddělení, pokud to právně vymohou za x let, zruším OP a zaúčtuji zaplacení 221/311
B) nebudu vymáhat tedy zruším OP v účtu 391/559 ( o toto zase upravím v DP ) a současně ihned 100%-ně odepíšu pohledávku 546/311 - to je celé ( nic s tím nedělám - je účtováno výsledkově do nákladů - tedy ovlivní to současně HV a ZD )
Pokud je nad 30 tis, je postup stejný jen nelze jednorázově, ale částka se rozděluje. -
Petr Šinagl - AAC&S (neregistrovaný)
Jen pár dodatků k M.M.:
- Obchodní zákoník i "starý" Občanský zákoník stále platí pro vztahy vzniklé před 1.1.2014 (s tím, že do toho vstupuje ještě obecná úprava z NOZ, případně některé záležitosti NOZ "přebijí")
- Promlčením pohledávka nezaniká, existuje dál, jen a pouze právní cestou nelze vymoci její uhrazení - ale dlužník tak stále může učinit dobrovolně aniž by tím věřiteli vzniklo bezdůvodné obohacení
- Účetní ani daňový dopis pohledávky rozhodně neznamenají její právní zánik - ta pohledávka právně existuje dál a jako takovou jí samozřejmě lze nejen uhradit (příjmout její úhradu), ale i postoupit. -
MM (neregistrovaný)
Dobrý den,
- od 1.1.2014 a dále jen NOZ, vztahy před mají tzv. dvojkolejnost pokud se spol. nepodřídí NOZ - tato informace se zapisuje do OR
- neuvádíte přesně, pohledávka promlčením nezaniká, to je pravda. Na dobrovolné uhrazení bych nesázel. Promlčenou pohledávku lze vymáhat a to i soudně je zde pouze riziko pokud dlužník vznese nám. promlčení - pak bude vymáhání nebo soudní spor zastaven z důvodu promlčení.
- to záleží co si pod zánikem představujete, pokud nejste schopen pohledávku doložit nevím jak chcete vymáhat, jak doložíte něco, co v účetních sestavách po odepsání nemáte nevím .
Odpis pohledávky je je v účtu 546/311 tedy zápisem 311 na D stranu pohledávku stornujete. Pohledávka vznikne účetně 311/ výnos 6..něco a končí účetně A) zaplacením 221 /311 nebo B)odpisem 546/ 311 ... C)ještě se dá prodat ale to zde neřešíme
Zaplatit to dlužník klidně může ( někdy za x let ) , pak ale již nemáte podvojnost danou předpisem 311 ... neúčtujete úhradu 221 / 311 - úhrada pohledávky zaplacením na BÚ - protože ta již není - nemáte žádnou 311 jaksi k dispozici , jediné co můžete, je zaúčtovat příchozí peníze přímo na BÚ účetně : 221/ 648 - tedy příchozí peníze na BÚ oproti ostatním provozním výnosům. -
Petr Šinagl - AAC&S (neregistrovaný)
od 1.1.2014 a dále jen NOZ, vztahy před mají tzv. dvojkolejnost pokud se spol. nepodřídí NOZ - tato informace se zapisuje do OR
Což se ovšem týká pouze vnitřního uspořádání v kapitálových společnostech a družstvech, nikoli smluvních vztahů mezi subjekty včetně závazků/pohledávek - u těch jsou přechodná ustanovení NOZ poněkud košatější.
jak doložíte něco, co v účetních sestavách po odepsání nemáte nevím
Pohledávky a závazky (jakož i smluvní vztahy jako takové) se přece nezakládají ani nedokládají obsahem účetních sestav - to naopak (a pouze) obsah účetnictví s větší či menší přesností zachycuje existující hospodářské a právní vztahy účetní jednotky (přičemž další nevedení účetně odepsaných pohledávek/závazků je jednou z těchto "nepřesností zobrazení reality" - mmch, dokud nezaniknou také právně /odpuštění dluhu, narovnání, .../, měly by se správně s účetním odpisem přesunout v nominální hodnotě do podrozvahových účtů).
nemáte žádnou 311 jaksi k dispozici
Však jí nepotřebuji - přijetí úhrady či smluvní započtení účetně odepsané pohledávky se samozřejmě zaúčtuje přímo proti výnosům (které kompenzují, že do účetních nákladů tato částka byla zahrnuta při účetním odepsání pohledávky) - z daňového hlediska pak musím ještě u tohoto výnosu rozlišit, zda a z jaké části předcházející odepsání pohledávky bylo či nebylo daňově účinné. -
MM (neregistrovaný)
Dobrý den,
s vámi to bude zase nekonečné, prosím k tomuto tématu bylo napsáno vše co bylo třeba, myslím si že to můžeme ukončit asi takto,
NOZ je od 1.1.2014 vše od tohoto data se řídí tímto NOZ, pokud má někdo něco z roku 2013 a starší v pohledávkách a chce to vymáhat a to podle ještě tehdy platého Obchodního zákoníku - to nechme na něm, jaká bude úspěšnost po cca.4 letech - o tom já si myslím své.
Vážený pane, pohledávku máte právo a povinnost pokud jí chcete po někom zaplatit a on současně platit nechce, doložit vším co máte, nejlépe smlouvou, objednávkou která/ které tvoří podklad pro fakturaci, dále také musíte a to z ÚČETNICTVÍ doložit, že vám skutečně nebyla zaplacena ať již výpisem z BÚ, pokladní knihou, předložením saldokonta účtu 311, případně doložením že nedošlo k zápočtu vaší pohledávky na závazek protistrany. Protože dlužník nemusí dokazovat nic, on nic nežaluje on nic nedokazuje- veškeré důkazní břemeno je na straně věřitele. A věřte nebo ne, řádné a úplně vedené účetnictví, řádně vedená saldokonta pohledávek účtu 311 vč. jejich odsouhlasení protistranou k 31.12. daného roku je naprosto nezbytné. Protože zde jsme pořád v režimu obchodních vztahů ( podnikatel - podnikatel ) a vedení účetnictví je ze zákona.
Pokud nedoložíte tak se s vámi nikdo nebude ani bavit a na vymáhání můžete rovnou zapomenout a to i u nepromlčené pohledávky, vymáhat promlčenou pohledávku je trochu sci-fi, právně to sice můžete žalovat ale jakmile se dlužník poradí s právníkem ( na to stačí každý právník i z Plzně " bez urážky") a vznese pouhou větu, že je promlčeno - tak celá žaloba okamžitě končí z důvodu promlčení.
A ve 3 odstavci jen opisujete to co jsem Vám účetně popsal výše, takže zase dokola, pane účetně jednou odepsaná pohledávka je prostě odepsaná ( neplést s opravnou položkou - tam k žádnému odpisu na účtu 311 nedojde, OP lze také účetně zrušit ) Pokud máte tu víru že vám dlužník přesto zaplatí i když to nevymáháte ( protože pokud FA vymáháte tak tvoříte pouze OP k pohledávce v tomto případě pohl.neodepisujete a čekáte až zaplatí, tedy na klasické účto 221/311- pane odpis je právě proto a pouze proto dostat pohledávky do nákladů - když už nemám zaplaceno tak si odpisem snížit daň.základ v DP ) tady pokud opravdu věříte že někdo dobrovolně zaplatí i odepsanou pohledávku pravděpodobně i promlčenou tak, že ho něco časem osvítí, a prostě vám pošle peníze na BÚ ( já vám to nebudu brát ) pak máte možnost účtovat :
221/648 - ( to rozhodně účetně není úhrada pohledávky, ale nějáká refundace něčeho co mělo být zaplaceno dááávno, či jiné peněžité plnění které si popíšete a které tedy aktuálně účtujete přímo do výnosů )
Může nastat i situace že takovou platbu , nedokážete ani identifikovat po x letech pak : 221/648.. neid. pl / nebo 221/ 379 - 379 /221 vratka neiden. platby
Myslím, že k tématu nezaplacená FA, nelze více napsat a neopakovat stále dokola to, co bylo posáno. -
Petr Šinagl - AAC&S (neregistrovaný)
Proč ten agresivní tón??? :-[
ad povinnost dokládat pohledávku účetnictvím - to je nesmysl, účetní evidence je pouze jedním z podpůrných důkazů (jak při žalobě, tak při obraně před ní), nikoli však důkazem nezbytným či dokonce jediným. Nebo že by kdokoli, kdo o pohledávce/závazku není povinen účtovat (ano, i při vztazích mezi podnikateli takové situace zcela běžně nastávají), takovou pohledávku nemohl soudně vymáhat či se proti vymáhání bránit?
Mmch., žalující opravdu není povinen před soudem dokazovat, že jeho pohledávka dosud nebyla zaplacena, započtena či že nezanikla ještě jakkoli jinak (dokazovat, že se něco nestalo jaksi nejde) - je právem žalovaného takovou námitku proti žalobě uplatnit a zaplacení, započtení či jinou formu zániku pohledávky prokázat (neboli dokázat, že se něco stalo). Pokud jí neuplatní a zánik neprokáže, soud to za něj činit nebude.
Taktéž pouhé údaje z účetnictví jsou před soudem houby platné, protože zaúčtování/nezaúčtování něčeho vůbec neznamená, že k nějakému právnímu vztahu skutečně došlo, natož pak jakého a s jakými smluvními ujednáními.
ad zaplacení odepsané pohledávky - oponoval jsem Vašemu předchozímu tvrzení, že účetním odepsáním pohledávka přestává existovat a proto nelze ani příjmout její úhradu, ani jí postoupit - což je jasný nesmysl.
Mmch, setkal jsem se již nejednou s případy, kdy dlužník dobrovolně zaplatil věřiteli již "oplakané" a odepsané pohledávky (ba i promlčené) - neb od věřitele či někoho s ním propojeného něco potřeboval a "náprava" starých dluhů se mu vyplatila více, než si ty peníze nechat.
Chce to prostě nejen opisovat pasáže z účetních předpisů, ale mít zažité postavení účetnictví v celém kontextu práva a nějaké to desetiletí praxe taktéž nejen úzce v účetnictví+daních. ;) -
M.M (neregistrovaný)
Dobrý den,
OK, já k tomuto nechci nic dodávat. Není to předmětem původního dotazu - co s nezaplacenou FA.
Jste odborníkem jak je vidět v "celé šíři problémů" a na takového já nemám kapacitu. Za tón se omlouvám, snad to nezanechá stopu. Konec konců pro vás jako pro super odborníka, zde byla šance na odpověď pro tazatele hned v úvodu vzneseného dotazu, ne se jen přiživit na mne.
Děkuji a ukončeme to, je to uzavřené.
M.M.
-
- Přeprava popílku režim PDP Poslední názor: 23.12.
- Sleva na dani prarodič Poslední názor: 22.12.
- Prohlášení poplatníka na rok 2026 Poslední názor: 22.12.
- Jak vyplatit úrok společníkovi SRO Poslední názor: 22.12.
- Přenesená DP - montáž a seřízení zavírače Poslední názor: 22.12.
- DPH při nákupu z Německa Poslední názor: 22.12.
- Faktury ze 3. země Poslední názor: 21.12.
- Mezinárodní ochranná známka Poslední názor: 21.12.
- DPH a pokladní doklad Poslední názor: 21.12.
- Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele - doklad o dosaženém vzdělání Poslední názor: 20.12.
- Zaměstnanec ve zk. době, nemoc a ukončení PP ve zk. době Poslední názor: 19.12.
- Fakturace fyzické osoby vlastní s.r.o. Poslední názor: 19.12.
- Sleva na invaliditu souběh se starobním důchodem Poslední názor: 19.12.
- DPN a ukončení PP Poslední názor: 19.12.
Mohlo by vás zajímat
-
Aktualizujeme další formuláře pro daňové povinnosti
-
Pozor na sváteční nákupy, v tyto dny budou obchody zavřené
-
Kdo bude mít v roce 2026 nárok na předčasný důchod?
-
Ten umí to a ten zas tohle. Připomeňte si příběhy šikovných podnikatelů za rok 2025
-
10 nejvtipnějších vánočních reklam všech dob
-
Situace, kdy nemusí OSVČ platit zálohy na sociální pojištění
5. 9. 2016 14:46
Dobrý den,
jsme s.r.o. a v roce 2014 jsme vytvořili pro jednu s.r.o. aplikaci na míru.. bohužel jsme začínali a bylo to ještě přes známého - nezdržovali jsme se objednávkou atd.. vytvořili jsme aplikaci a vystavili fakturu (odvedli dph a následně příjmovku).. bohužel dodnes nebyla faktura uhrazena a odbratel nekomunikuje. dopisy nepřebírá.. :(
Jakým způsobem mohu tuto neuhrazenou fakturu zrušit ?
Lze požádat o navrácení dph a případně lze i snížit základ daně pro příjmovku pro letošní rok ?