Po vyčerpání dovolené si požádá o čerpání rodičovské dovolené, a to maximálně do 3 let věku dítěte. Počítat pracovní dny snad umíte.
Pokud zamestnankyne nastoupi RD hned po MD, muze pozadat o proplaceni dovolene (nebo cerpani ... je to v konecnem dusledku jedno), kterou evidentne nestihne v zakonne dane lhute vycerpat a musite vyhovet. Nebo ji cerpani dovolene naridite ale to cerpani nema vliv na to ze nastoupi paralelne na RD a zacne cerpat rodicovsky prizpevek. Ale zrejme zamestnavatel chce, aby zamestnankyne o dovolenou za aktualni rok, ve kt. odpracovala 60 dnu, a na kt. ma take narok, nepozadala a na konci RD na to zapomela a tim by zamestnavatel usetril. Zakon znam, protoze jsem to resil. Ale uznavam ze vsech 27 dnu proplatit v jednom vyplatnim terminu je blbost, a dovolena se proplati postupne dle prac. dnu v mesici.
Není to jedno, jestliže požádá o proplacení , místo o čerpání, zaměstnavatel NESMÍ dovolenou proplatit. Já vím, že pro zaměstnance je to ve finále stejné, ale bohužel, zákon hovoří jednoznačně a pokud by písemně požádala o proplacení a zaměstnavatel to udělal, hrozí mu docela tučná pokuta od inspektorátu práce. Dále nemůže být současně na řádné dovolené a na rodičovské dovolené. To si pletete s rodičovským příspěvkem. Zaměstnankyně požádá o čerpání dovolené, zároveň bude čerpat rodičovský příspěvek , po vyčerpání řádné dovolené požádá o čerpání rodičovské dovolené, a to až do max. 3 let věku dítěte. Ono lidová tvořivost ve výrazech v pracovním právu nemá co dělat.
Mě to vychází na 11/12 dovolené, tj. 18,5 dne. Od 1.1. do 7.6. zameškáno pro RD a nemoc 113 pracovních dnů, za prvních 100 neodpracovaných dnů se krátí o 1/12,/ § 223 Zákoníku práce/ dny MD jsou postaveny na roveň dnům odpracovaným, pokud si zažádá o čerpání dovolené od 21.12. měl by být nárok 18,5, dne, pokud nezažádá, bude mít dalších 8 neodpracovaných dnů ( RD) a dovolená by se krátila dny o další 1/12, tedy by zůstal nárok 16,5 dne.
Omlouvám se a opravuji.
Paní Vlasta má pravdu, neuvědomila jsem si, že nejde o začátek pracovního poměru, kde by byl nárok jen
na poměrnou část dovolené. V tomto případě jde o krácení dovolené pro překážky na straně zaměstnance.
Oprava:
Bude-li zaměstnankyně dovolenou čerpat v bezprostřední návaznosti na MD před nástupem na RD,
bude mít nárok na 18,5 dne dovolené. Pokud by dovolenou čerpala až po skončení RD, šlo by
o 16,5 nebo 17 dnů dovolené, podle toho, jak zaměstnavatel dovolenou zaokrouhluje. (Podle mne by
zaměstnavatel neměl zaměstnance bezdůvodně poškozovat, dovolenou by měl zaokrouhlit nahoru.)
zákoník práce § 216
(4) Jestliže poměrná část dovolené činí necelý den, zaokrouhlí se na půlden; to platí i pro výpočet dvanáctin dovolené.
takže 11/12 = 18,33 zaokrouhleno na půldny = 18,5
nebo 10/12 = 16,66 zaokrouhleno na půldny = 16,5
Ono to chce aspoň trochu znát zákoník práce.
Objednejte si zdarma náš týdenní newsletter. Aktuální články a důležité informace tak budete mít vždy po ruce ve svém mailu.
Výpočet důchodu se v roce 2026 změní
Výše záloh na nemocenské pojištění, které zaplatí OSVČ v roce 2026
Špehování konkurence za pár stovek: Jak najít jejich slabiny a vytěžit z toho maximum
Mzdové účetnictví v roce 2025 aneb krátké ohlédnutí končícím rokem
Aktualizujeme další formuláře pro daňové povinnosti
Pozor na sváteční nákupy, v tyto dny budou obchody zavřené
7. 11. 2016 12:27
Dobrý den, prosím o radu. Naše zaměstnankyně odpracovala v letošním roce 60 dní, poté byla v pracovní neschopnosti 36 dní a poté nastoupila na MD. Ta jí končí 15. 11. Nárok na čerpání dovolené má tedy (nárok je 20 dní) 16,5 dne. Jak se postupuje při žádosti o RD, když vyjde 0,5 dne dovolené, nebo se zaokrouhluje? Děkuji