Hlavní navigace

Bezdůvodné obohacení

  • (neregistrovaný) 2a00:1028:9943:----:----:----:----:----

    22. 11. 2016 10:38

    Společnost s ručením omezeným, předmět podnikání obchodní činnost, plátce DPH, vede podvojné účetnictví. Tato společnost obdržela od Města výzvu k úhradě bezdůvodného obohacení na základě užívání nebytového prostoru bez právního důvodu. Částka byla vyčíslena - jedná se o cca 2 roky zpětně. Jakým způsobem má společnost zaúčtovat tuto úhradu a jedná se o daňově uznatelný náklad ? Jako podklad mám jen výzvy k úhradě a usnesení zastupitelstva.
    Děkuji

    • Dotaz je starý, nové názory již nelze přidávat.
    • 3. 12. 2016 19:47

      bez přezdívky

      Dobrý den,

      domnívám, že ve Vašem případě lze použít zásadu, že skutečný stav má přednost před stavem formálně právním, tedy, že „nájemné“ bude daňově uznatelným nákladem, a to byly-li prostory používány k dosažení, zajištění a udržení příjmů společnosti (ve smyslu § 24 zákona o daních z příjmů). Pokud tomu tak bylo, má společnost zároveň nárok na odpočet DPH. Nárok na odpočet lze uplatnit v 3leté lhůtě – viz § 73 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

      Náklad lze zaúčtovat na účet 518 na základě interního účetního dokladu doloženého výzvou k úhradě a usnesením zastupitelstva. Předpokladem je, že společnost uznává, že prostory užívala a nárok města je oprávněný (tj. nebude výzvu k úhradě rozporovat, eventuelně se s městem soudit).

      Samozřejmě je zde též otázka časového rozlišení nákladu. Daňově uznatelným nákladem roku 2016 bude jen úhrada vztahující se k tomuto období. Části vztahující se k předešlým létům budou zaúčtovány na nedaňový analytický účet. Jde-li o významné položky, má smysl uvažovat o podání dodatečných daňových přiznání k dani z příjmů právnických osob, kde bude náklad uplatněn, čímž dojde ke snížení základu daně a daně předchozích let (nebyla-li společnost ve ztrátě).

      Zásada daňového řízení, která byla zmíněna v úvodu, plyne z § 8 odst. 3 daňového řádu: „Správce daně vychází ze skutečného obsahu právního jednání nebo jiné skutečnosti rozhodné pro správu daní.“ Pokud tedy byly vzájemné vztahy nastaveny jako nájemní vztah, a dodatečně je též vymáháno „nájemné“, lze to tak chápat, přestože nebyla uzavřena nájemní smlouva.

      Podávání dodatečných daňových přiznání rovněž vychází z daňového řádu – viz § 141 zákona č. 280/2009 Sb.V případě dodatečných daňových přiznání je třeba vzít v úvahu, že jejich podáním znovu běží lhůta pro doměření daně za dané zdaňovací období.

      S pozdravem

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).