Re: Předmět činnosti a podnikání-rozdíl?
i >>Pro
>>
Předmět činnosti- viz právnický slovník - představuje vymezení činnosti právnické osoby, která vykonává jinou než podnikatelskou činnost. Zapisuje se do OR, je-li v něm tato osoba zapsána.
Předmět podnikání- jednotlivá živ.oprávnění, které firma má.
Bohužel, díky našemu právnímu systému je v tom trochu guláš, protože:
1. Předmět činnosti se zapisoval do OR dříve, nyní už ne, pouze předmět podnikání. Když jsem se svého času ptal na OR, co to vlastně je, tak mi soud.úřednice pravila, že se to podnikatelských subjektů netýká.
2. V zák.práce ale jak § 304 o vedlejší výdělečné činnosti, tak § 310 konkurenční doložka- používá termín předmět činnosti zaměstnavatele.
Sladit a sjednotit názvosloví v legislativě je pro naše zákonodárce asi nepředstavitelný problém(není diovu, kdo by se za takový mizerný prachy strhal).
Jak píšete, tak pr.smlouva- která se řídí zák.práce, obsahuje ujednání o závazku se sakcí, ale dle § 310 ZP, odst.1, pokud by se jednalo o konkurenčí doložku, tak by tam musel být také uveden závazek zaměstnavateleo poskytnutí přiměřeného vyrovnání, nejméně ve výši průměrného výdělku za každý měsíc plnění závazku, tedy za 12 měsíců a to nevím, zda to smlouva obsahuje.Pokud ne, tak je toto ujednání dle mého názoru neplatné, neboť po zaměstnanci nelze spravedliě požadovat, že 12 měsíců po skončení PP nebude...atd.Rovněž částka 1 milion mi připadá postavená na hlavu, to by dcera musela působit v nějaké vyšší funkci a pracovat s citlivými daty nebo vynálezy nebo já nevím s čím.
Těžko takhle radit na dálku, ale takové ujednání v PS je podle mne nevymožitelné a ve vztahu k zaměstnanci až sprosté. Dcera se měla poradit, než smlouvu podepsala, nyní bych doporučil buď podnikání přerušit, nebo si vyžádat podle § 304 písemný souhlas zaměstnavatele, a to k podnikání v oblasti poradenských služeb a tím by byla krytá.
TěžkoVám poradím něco jiného.Když tak ještě upřesněte text tohoto ujednání, pokud je širší nebo jiný, než píšete.
Re: Předmět činnosti a podnikání-rozdíl?
Pane Pájo, děkuji a posílám přesný text z pracovní smlouvy:
„Zaměstnanec se zavazuje, že nebude vedle svého zaměstnání v pracovním poměru vykonávat výdělečnou činnost (soukromě podnikat, ve vedlejším pracovním poměru nebo na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr) shodnou s předmětem činnosti zaměstnavatele bez předchozího písemného souhlasu zaměstnavatele. Tato povinnost trvá i 12 měsíců po skončení pracovního poměru. Pro případ porušení výše uvedených povinností sjednávají strany pracovní smlouvy smluvní pokutu 1,000.000,- Kč.“
Podle mne je ta konkurenční doložka podle § 310 neplatná, protože zaměstnavatel se nezavazuje poskytnout nějaké vyrovnání a ještě k tomu byla sjednána zkušební doba. Problém vidím ale v tom § 304 i když logicky jde o zcela jiné předměty činnosti. Teoreticky vzato, by zaměstnanec, který vlastní živnostenské oprávnění pro činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců nemohl vůbec vedle zaměstnání vykonávat jinou výdělečnou činnost, neboť takové široké živnostenské oprávnění má prakticky každá firma a navíc v případě sjednání konkurenční doložky by po skončení pracovního poměru vlastně rok nikam nemohl nastoupit, ani podnikat, což zákonodárce asi tak nemyslel.
Ale stejně díky moc Jindra
Re: Předmět činnosti a podnikání-rozdíl?
>„Zaměstnanec se zavazuje, že nebude vedle svého
>zaměstnání v pracovním poměru vykonávat výdělečnou činnost
>(soukromě podnikat, ve vedlejším pracovním poměru nebo
>na základě některé z dohod o pracích konaných mimo
>pracovní poměr) shodnou s předmětem činnosti
>zaměstnavatele bez předchozího písemného souhlasu zaměstnavatele.
Až sem je to v pořádku,
>Tato povinnost trvá i 12 měsíců po skončení pracovního
>poměru. Pro případ porušení výše uvedených povinností
>sjednávají strany pracovní smlouvy smluvní pokutu
>1,000.000,- Kč.“
>
toto už podle mne odporuje právu
>Podle mne je ta konkurenční doložka podle § 310
>neplatná, protože zaměstnavatel se nezavazuje poskytnout
>nějaké vyrovnání a ještě k tomu byla sjednána zkušební
>doba.
Podle textu nejde o konkurenční doložku
Problém vidím ale v tom § 304 i když logicky jde o
>zcela jiné předměty činnosti. Teoreticky vzato, by
>zaměstnanec, který vlastní živnostenské oprávnění pro
>činnost podnikatelských, finančních, organizačních a
>ekonomických poradců nemohl vůbec vedle zaměstnání
>vykonávat jinou výdělečnou činnost, neboť takové široké
>živnostenské oprávnění má prakticky každá firma a navíc v
>případě sjednání konkurenční doložky by po skončení
>pracovního poměru vlastně rok nikam nemohl nastoupit, ani
>podnikat, což zákonodárce asi tak nemyslel.
>
To máte pravdu, někdy by se člověk z těch zákonů a nenavazujích nesmysklů opupínkoval.
Šlo by to možná řešit vydáním nového živ.listu, kde by byla specifikována poradenská činnost Vaší dcery tak, aby se lišila od ŽL zaměstnavatele.Napadá mne třeba č.100 živnost- Poradenská činnost v oblasti společ.věd a rozvoje osobnosti- to co jste psala, by se pod to možná dalo schovat.Navíc u této živnosti je možnost mimo vypsaných činností i uvést"jinou obdobnou činnost"- schválně se podívejte do NV č.140/2000 Sb-Seznam živností volných- v posledním novelizovaném znění.To si myslím, že by bylo řešení.
>Ale stejně díky moc Jindra
Re: Upozornění moderátora
Pokud byla tzv. konkurenční doložka sjednána přímo v PS, ve které byla sjednána i zkušební doba, je konkurenční doložka neplatná, protože může být sjednána až po uplynutí zkušební doby. Musí být tedy po zkušebce sepsán další papír - dohoda o konkureční doložce, kde budou sjednány podmínky. Jak již bylo napsáno, chce-li po mě zaměstnavatel dodržovat, musí také něco nabízet a plnit. Pokud tak neučinil, konkurenční doložka, byť sepsána po zkušební době, je neplatná a dcera může směle podnikat na svůj ŽL.
Jaké termíny a kde se používají, se podívejte do OR (předmět podnikání) a do ŽR (seznam činností).
Objednejte si zdarma náš týdenní newsletter. Aktuální články a důležité informace tak budete mít vždy po ruce ve svém mailu.
Aktualizujeme další formuláře pro daňové povinnosti
Pozor na sváteční nákupy, v tyto dny budou obchody zavřené
Kdo bude mít v roce 2026 nárok na předčasný důchod?
Ten umí to a ten zas tohle. Připomeňte si příběhy šikovných podnikatelů za rok 2025
10 nejvtipnějších vánočních reklam všech dob
Situace, kdy nemusí OSVČ platit zálohy na sociální pojištění
15. 6. 2007 10:48
Dobrý den, mám prosbu. Paní Jiřka mi poradila, abych se na Vás obrátila. Potřebuji vysvětlit rozdíl mezi termíny „předmět podnikání“ a „předmět činnosti“. Dcera nastoupila zaměstnání a v pracovní smlouvě má závazek, že nebude vedle svého zaměstnání v pracovním poměru vykonávat výdělečnou činnost, shodnou s předmětem činnosti zaměstnavatele a že tato povinnost trvá i dvanáct měsíců po skončení pracovního poměru, jinak se vystavuje sankci ve výši jednoho milionu korun. Chci předejít případných nedorozuměním a proto potřebuji poradit. Zaměstnavatel má v registru ekonomických subjektů i v obchodním rejstříku jako předmět činnosti uveden pouze pronájem nemovitostí, prostě „realitka“, ale v předmětu podnikání má mnohem širší záběr a jako každá druhá společnost má uvedenu i činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců. Právě v tomto cítím problém a chci mít jistotu, neboť dcera má živnostenské oprávnění taktéž na činnost podnikatelských, organizačních ....atd. poradců a ráda by i nadále tuto činnost částečně provozovala. Pokud předmět podnikání a předmět činnosti jsou dva různé pojmy, ke konfliktu by nedošlo, protože má zakázanou výslovně činnost shodnou s předmětem činnosti zaměstnavatele. Pro informaci sděluji, že dcera poradenskou činnost vykonává ještě od dob studií a jedná se výhradně o hodnocení vystupování a ustrojenosti zaměstnanců a obsazení pracovišť jednoho z řetězců supermarketů, což je činnost zcela odlišná od jejího zaměstnavatele.
Předem děkuji Jindra