Jak je to opakovaně s dobou určitou ?

  • (neregistrovaný)

    16. 9. 2009 12:44

    Dobrý den
    Nastoupla jsem do naší firmy 1.2.2008 na sml.určitou do 31.1.2009,tato mi byla o měsíc prodloužena,tedy do 28.2.po té už ne a byla jsem 2 měsíce na podpoře.(Od 1.3do 3.5.t-r.)
    Do té samé firmy jsem se vrátila od 4.5.Mám opět smlouvu na dobu určitou do 31.10.2009.
    Vím,že ji můžou prodlužovat až 2 roky od nástupu,ale slyšela jsem,že když mezi úvazky není větší prodleva než půl roku ,považuje se za den nástupu ten první nástup.
    Je tomu opravdu tak?Znamená to tedy,že pokud mi ted prodlouží smlouvu a zatím to vypadá tak ,že ano -do konce roku. Tak od 1.2.2010 bych měla mít sml.na dobu neurčitou?Prosím o potvrzení ,jestli tomu tak je či není.Děkuji moc.Lenka

    • Dotaz je starý, nové názory již nelze přidávat.
    • 16. 9. 2009 13:01

      rv (neregistrovaný)

      Re: Jak je to opakovaně s dobou určitou
      §39 zákoník práce odst. 2 podmínka prodlužovat až na 2 roky, 6 měsíců mezi jednotlivými-prodleva

    • 16. 9. 2009 13:51

      Jiřka1 (neregistrovaný)

      Re: Jak je to opakovaně s dobou určitou
      Ano, protože prodleva byla jen 2 měsíce, započítává se i ten prac. poměr od 1.2.08 do 28.2. 09. Takže teď Vám ho mohou prodlužovat maximálně do 31.1.2010 a buď bude pracovní poměr ukončen nebo budete pracovat dál už na neurčito.

    • 16. 9. 2009 20:56

      Blankaa (neregistrovaný)

      Re: Jak je to opakovaně s dobou určitou
      A toto se týká i pracujících důchodců,kteří pracují na dobu určitou a dodatkem se jim prodlužují smlouvy ?

    • 16. 9. 2009 21:22

      J (neregistrovaný)

      Re: Jak je to opakovaně s dobou určitou
      Ne , toto se netýká starobních důchodců a např. zástupů za nemoci, MD, RD a pod.

    • 17. 9. 2009 9:54

      VH

      Re: Jak je to opakovaně s dobou určitou
      A co má znamenat slovo "toto"? Samozřejmě pokud se ptáte na pravidla pro počítání lhůt, tak ty jsou stejná pro všechny. Pokud máte na mysli výjimky, v nichž hranice 2 let neplatí, pak se jedná o poživatele SD, zástup za RD apod.

    • 16. 9. 2009 21:46

      Jiřka1 (neregistrovaný)

      Re: Jak je to opakovaně s dobou určitou
      Určitě? Vím, že když není zkušební doba sjednána přesně do nějakého dne, ale počtem měsíců, pak se poslední den zkušební doby shoduje číslem s prvním dnem zkušební doby. Ale dá se to aplikovat i na toto? Takže když je možné pracovní poměr na dobu určitou sjednat maximálně na 2 roky, tak podle Vás např. pracovní poměr od 1.1.2008 může být na dobu určitou maximálně do 1.1. 2010 (a ne do 31.12.2009, jak by se jevilo logické)? No, dejme tomu. Co ale řeknete na toto: aby se předešlý poměr na dobu určitou nezapočítával, musí být prodleva mezi dvěma poměry na dobu určitou aspoň 6 měsíců. To by ale pak znamenalo, že když pracovní poměr na dobu určitou skončí řekněme toho 31.1., tak by těch 6 měsíců prodlevy nestačilo do 31.7. a uzavřít nový poměr na dobu určitou od 1.8., ale 6 měsíců by muselo trvat do 1.8. a nový pracovní poměr by mohl být uzavřen až od 2.8. - protože to šestiměsíční období přece začne běžet od 1.2. a muselo by tedy skončit 1.8., a ne 31.7. Takže 2 roky dalšího prac. poměru by tedy byly od 2.8. do 2.8. o 2 roky později, 6ti měsíční přetržka od 3.8. do 3.2. a nový pracovní poměr na dobu určitou až od 4.2. atd.atd. Co Vy na to?

    • 17. 9. 2009 8:25

      ... (neregistrovaný)

      Re: Jak je to opakovaně s dobou určitou
      Zkopírován text rozvádějící §122 občanského zákoníku:

      1) U lhůt určených podle dnů platí:
      a) Počátek lhůty je dán počátkem dne, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek. Termín "událost" je nutno chápat extenzivně a rozumět jím i jinou skutečnost, např. uzavření smlouvy, nabytí její účinnosti.
      b) Lhůta běží tolik dní, na kolik byla stanovena, a konec lhůty je určen dnem, který je podle počtu dnů posledním dnem lhůty.

      1) U lhůt určených podle týdnů platí:
      a) Počátek lhůty se stanovuje stejně jako při počátku lhůty počítané podle dnů, i když obč. zákoník tuto zásadu výslovně neformuluje.
      b) Konec lhůty připadá na den, jež se pojmenováním shoduje se dnem, na který připadla skutečnost, od níž lhůta počíná).

      1) U lhůt určených podle měsíců a let platí:
      a) Počátek lhůty je dán zcela stejně jako u ostatních lhůt určených podle dnů a týdnů.
      b) Konec lhůty připadá na den, který se číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od ní lhůta počíná. U těchto lhůt by se mohlo stát, že konec lhůty připadne na dne, který kalendář nezná. V takovém případě připadne konec lhůty na poslední den příslušného měsíce.

      V § 122 odst. 1 se dále stanoví, že polovinou měsíce se rozumí 15 dnů, což platí ve všech měsících, bez zřetele na jejich skutečnou délku. Dále lze z tohoto principu vyvodit, že za střed měsíce je třeba považovat 15. den. Zákon ovšem neurčuje, jak je třeba postupovat, jestliže je lhůta určena na jeden či několik měsíců a polovinu měsíce. Podle převažujícího stanoviska je správné počítat nejprve celé měsíce a nakonec zbývajících 15 dnů.

      Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).