Re: vyměř.základ pro SP-odstupné
SP
Pokud se jedná o odstupné, které je vypláceno na základě ukončení pracovního poměru podle § 52/a-c zákoníku práce, pak i přestože přesahuje tronásobek průměrného výdělku, nezahrnuje se do vyměřovacích základů. Důvodem je text § 67/1 ZP, kde se použilo slůvko "náleží nejméně trojnásobek"...
ZP
V zásadě stejným způsobem se přistupuje i k vyměřovacímu základu pro ZP, tedy opět pokud je vyplaceno v souladu se zákoníkem práce, nejméně ve výši trojnásobku mzdy, pak se do vyměřovacího základu nezahrnuje.
Myslím si, že vnitřní předpis nárok zaměstnanců na vyšší odstupné obsahovat nemusí, stačí pouze sjednat toto vyšší odstupné s konkrétním zaměstnancem při jeho odchodu v písemné dohodě. Stejným způsobem končil u nás jeden manažer a tak jsem si to ověřoval u zdravotní pojišťovny i na sociálce.
Objednejte si zdarma náš týdenní newsletter. Aktuální články a důležité informace tak budete mít vždy po ruce ve svém mailu.
Nová sleva na sociálním pojistném v roce 2026
Konec roku rozhoduje: Špatně načasovaná platba daně či pojistného vyjde draho
Více než 1100 korun za to, že vám dají důchod. Přitom nemusíte platit nic
Od sedel po originální brýle. Přinášíme 10 zajímavých příběhů podnikatelů za rok 2025
Velký manuál k paušální dani OSVČ pro rok 2026
Výpočet důchodu se v roce 2026 změní
21. 12. 2009 11:19
Příjmy nezahrnovanované do vyměř. základu ZP a SP je odstupné a odchodné. Nebylo dřív uvedeno, že jenom to, co je zákonné (tj. tříměsíčn) z např. 4 násobku už se muselo ZP a SP odvést? Je to i teď, že když chci dát vyšší než je v zákoníku práce, tak to musím ošetřit vnitřním předpisem?
Děkuji