Objednejte si zdarma náš týdenní newsletter. Aktuální články a důležité informace tak budete mít vždy po ruce ve svém mailu.
Zaměstnavatelé musí do konce dubna dohlásit informace o zaměstnancích
Důchody porostou seniorům rychleji, projeví se to však zřejmě až v roce 2029
Padesát tisíc jako základ? Výpočet důstojné mzdy rozvířil sítě, lidé mluví o výsměchu
Zvláštní zkrat ministerstva, postavit si hlavu u zdravotních benefitů je absurdní
Stát označuje nové hlášení za stabilní, firmy ale hlásí chyby a chaos
Nevinný prodej domácí slivovice může skončit likvidační pokutou
1. 9. 2015 11:13
Odcházím, a to okamžitě
26.8.2015, Zdroj: Verlag Dashöfer
Takto formulované přání některých zaměstnanců se nemusí setkat ani s pochopením zaměstnavatele, ani se souhlasem soudu.
Často s vidinou možnosti rozvázat pracovní poměr okamžitým zrušením a obdržet v té souvislosti náhradu mzdy (platu) předkládají zaměstnanci jako způsobilý podklad pro tento postup lékařský posudek (nebo třeba jen doporučení) svého registrujícího poskytovatele, aniž by šlo o poskytování pracovnělékařských služeb z vůle zaměstnavatele, nebo projevují určitou netrpělivost a nedají zaměstnavateli čas oněch 15 dnů k umožnění výkonu jiné vhodné práce. V takovém případě by ale nebyly splněny podmínky předepsané ZP.
Důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru zaměstnanci nemůže být spor se zaměstnavatelem o to, zdali mu vůbec vzniklo právo na příslušnou složku mzdy, platu nebo jejich náhrad (takovou situaci musí zaměstnanec řešit žalobou na plnění), stejně jako se zaměstnanec neshledá s pochopením u soudu, jestliže okamžitě zruší pracovní poměr v případě, kdy k nevyplacení uvedených peněžitých plnění došlo jasnou chybou člověka nebo programu – např. mzdová účetní se zjevně spletla ve výpočtu. Okamžité zrušení pracovního poměru jako uplatnění sankce za porušení povinnosti zaměstnavatele podle ustanovení § 38 odst. 1 písm. a) zákoníku práce vyplatit zaměstnanci za vykonanou práci mzdu nebo plat (nebo mu poskytnout v zákonem stanovených případech náhradu mzdy nebo platu) je totiž na místě teprve tehdy, není-li tu spor o právo a není-li zaměstnavatel schopen nebo ochoten toto právo zaměstnance uspokojit.