Pracovní úraz - dotaz na VH
-
-
jasná. (neregistrovaný)
Re: Pracovní úraz - dotaz na VH
VH nejsem, ale odpovím vám, pokud vám to nevadí.
1) Jelikož nemoc byla do 14 kalendářních dnů, OSSZ nevyplácí nemoc. dávky, pak není důvod nevyplatit náhradu za ztrátu na výdělku ve výplatě za měsíc duben.
2) Nemoc byla do 14 dnů, OSSZ nevyplácela nemoc. dávky, takže žádné potvrzení nevydají. Pokud by byla nemoc delší 14 dnů, pak je OSSZ povinna potvrdit výši vyplacených nemocenských dávek. -
Tomáš Neugebauer (neregistrovaný)
Re: Pracovní úraz - dotaz na VH
Velice Vám děkuji. Omlouvám se, že jsem zapomněl u druhé otázky specifikovat, že již se nevztahuje k uvedenému příkladu. V otázce č. 2 šlo spíše o to, zda je zaměstnavatel oprávněn tuto informaci požadovat (zda ji po správě nemůže požadovat pouze zaměstnanec). Proto dotaz směřoval na VH. Ještě jednou děkuji. -
xJ (neregistrovaný)
Re: Pracovní úraz - dotaz na VH
Zákon o nemocenském pojištění § 84
Úkoly okresních správ sociálního zabezpečení
(2) Okresní správy sociálního zabezpečení
t) vystavují na žádost zaměstnavatele pro účely výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku poskytované z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání písemné potvrzení o plné výši nemocenského; toto potvrzení vystavují okresní správy sociálního zabezpečení též na žádost příslušného služebního útvaru pro účely výpočtu náhrady za ztrátu na služebním příjmu, -
Re: Pracovní úraz - dotaz na VH
Pane Neugebauere, ještě jednou se vrátím k té nedávné debatě o vyplácení záloh náhrady ztráty na výdělku měsíčně zaměstnavatelem.
Nevyčetla jsem odpověď na moji otázku jak konkrétně postupovat při vyplacení poslední části té náhrady, už zcela vypočítané. Např. náhrada celkem bude činit 80000 hrubého Kč. Celkem bylo za uplynuté měsíce zálohově zaměstnavatelem zúčtováno třeba 50000 Kč hrubého (a po sražení záloh na daň zaměstnanci vyplacena určitá částka čistého) . Zbývá zúčtovat 30000 hrubého. Ale v tomto okamžiku já ještě nevím, jak se k tomu Kooperativa postaví, jestli náhodou případ nevyhodnotí tak, že nebude chtít zaměstnavateli uhradit vše. Když já těch zbývajících 30000 bude také zúčtuji "přes mzdy", následně zašlu Kooperativě formulář s výpočtem a sdělením, že tato částka byla zúčtována a vyplacena a Kooperativa pak odmítne uhradit zaměstnavateli vše, tak bude zaměstnanec přeplacen. Zaslat tedy Kooperativě formulář s výpočtem náhrady s tím, že zaměstnanci bylo vyplaceno 50000 Kč a ten zbytek (tedy ten doplatek) aby zaměstnanci vyplatila Kooperativa sama? A když pak Kooperativa nějak tu náhradu pokrátí a nevyplatí ji, nebude mít zaměstnavatel problém, protože on zaměstnance nepřeplatil. Nebo jak konkrétně postupovat, aby se tomu přeplacení předešlo? -
Tomáš Neugebauer (neregistrovaný)
Re: Pracovní úraz - dotaz na VH
Já jsem to tam velmi stručně uvedl. Rozepíši to však podrobněji.
Za poslední měsíc dlouhodobé dočasné pracovní neschopnosti se již záloha náhrady ušlého výdělku nevyplatí. Od České správy sociálního zabezpečení se na formuláři pojišťovny vyžádá výše vyplacených nemocenských dávek (vyžádat může zaměstnavatel nebo poškozený) a provede se výpočet zbývající částky náhrady ušlého výdělku. K zjištěné částce se přičtou částky dalších náhrad (bolestné, účelně vynaložené náklady na léčení, věcná škoda) a případně se provede krácení náhrady (bylo-li stanoveno). Krátí se všechny položky. Tím se zjistí výsledná částka k vyplacení.
V tento okamžik je možné zvolit dva způsoby dalšího postupu. Zjištěnou částku vyplatit poškozenému a celkově jemu vyplacenou částku poté refundovat u pojišťovny. To je první možný postup, který bývá považován za správnější. Druhým je požádat pojišťovnu o vyplacení zjištěné zbývající částky poškozenému a o refundaci částky, která mu byla přímo vyplacena (způsob, který není vhodný pro poškozeného - musí udělat daňové přiznání). Který způsob bude zvolen je jen na zaměstnavateli, resp. na jeho dohodě s pojišťovnou. -
Tomáš Neugebauer (neregistrovaný)
Re: Pracovní úraz - dotaz na VH
Za výplatu náhrady je odpovědný zaměstnavatel (ten je v právním vztahu k poškozenému, pojišťovna nikoliv). Tedy teoreticky, pokud nedojde k matematické chybě nebo zápočtu neoprávněné položky, nemělo by dojít k tomu, že pojišťovna něco odmítne uhradit. Zaměstnavatel musí provést správný výpočet náhrady. To je jeho povinnost. Tedy zaměstnavatel by se neměl ohlížet na to, jak se k tomu pojišťovna postaví. On stanovuje, v jaké výši bude náhrada poskytnuta, nikoliv pojišťovna (kromě něj dále jen soud). Takže zaměstnanec nemůže být přeplacen, když pojišťovna nebude chtít vše uhradit. Pojišťovna nemá právo krátit. Může dojít k matematické chybě nebo k neoprávněně započtené položce. Což jsou chyby na straně zaměstnavatele. Zde má pojišťovna právo na chybu upozornit a uvést částku, kterou je ochotna uhradit. Již jsem se setkal s případem, kdy mzdová účetní provedla chybný výpočet a pojišťovna naopak vyplatila pojškozenému více. -
Kara1 (neregistrovaný)
Re: Pracovní úraz - dotaz na VH
Ten postup výpočtu nebo povinnost podat přiznání, pokud náhradu vyplatí pojišťovna, to všechno znám. Samozřejmě, že výpočet musí být správný. Jde mi ale o to pokrácení pojišťovnou. Píšete, že pojišťovna nemá právo krátit. Já jsem se ale setkala s tím, že vše bylo správně vypočítáno a zúčtováno a vyplaceno zaměstnanci zaměstnavatelem, ale pojišťovna odmítla zaměstnavateli uhradit celou náhradu. Už je to nějaký čas a nepamatuji si důvod, snad že došlo k nějakému pochybení buď ze strany firmy nebo ze strany zaměstnance při tom pracovním úrazu. Přitom ale zaměstnavatel vše posoudil tak, že nepochybil ani on, ani zaměstnanec. -
Tomáš Neugebauer (neregistrovaný)
Re: Pracovní úraz - dotaz na VH
Těžko posuzovat, když nejsou známy konkrétní údaje. Jak již jsem psal. Pojišťovna nemá právo krátit. Otázkou je, zda nebylo něco zahrnuto chybně. K tomu by však bylo nutné znát konkrétní údaje. Možná, že došlo k úrazu pod vlivem alkoholu nebo z důvodu závažného porušení předpisů BOZP.
Je nutné si uvědomit, že se jedná o trojstranný vztah: zaměstnanec-zaměstnavatel, zaměstnavatel-pojišťovna. Pro každý z těchto vztahů jsou stanovena pravidla. Ta musí být aplikována správně pro konkrétní vztah.
-
- Přeprava popílku režim PDP Poslední názor: 23.12.
- Sleva na dani prarodič Poslední názor: 22.12.
- Prohlášení poplatníka na rok 2026 Poslední názor: 22.12.
- Jak vyplatit úrok společníkovi SRO Poslední názor: 22.12.
- Přenesená DP - montáž a seřízení zavírače Poslední názor: 22.12.
- DPH při nákupu z Německa Poslední názor: 22.12.
- Faktury ze 3. země Poslední názor: 21.12.
- Mezinárodní ochranná známka Poslední názor: 21.12.
- DPH a pokladní doklad Poslední názor: 21.12.
- Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele - doklad o dosaženém vzdělání Poslední názor: 20.12.
- Zaměstnanec ve zk. době, nemoc a ukončení PP ve zk. době Poslední názor: 19.12.
- Fakturace fyzické osoby vlastní s.r.o. Poslední názor: 19.12.
- Sleva na invaliditu souběh se starobním důchodem Poslední názor: 19.12.
- DPN a ukončení PP Poslední názor: 19.12.
Mohlo by vás zajímat
-
Aktualizujeme další formuláře pro daňové povinnosti
-
Pozor na sváteční nákupy, v tyto dny budou obchody zavřené
-
Kdo bude mít v roce 2026 nárok na předčasný důchod?
-
Ten umí to a ten zas tohle. Připomeňte si příběhy šikovných podnikatelů za rok 2025
-
10 nejvtipnějších vánočních reklam všech dob
-
Situace, kdy nemusí OSVČ platit zálohy na sociální pojištění
29. 1. 2019 8:05
Paní doktorko, obracím se na vás jako na odborníka na problematiku pracovních úrazů s dvěma dotazy.
První: Kdy má být zaměstnavatelem vyplacena náhrada ztráty na výdělku v důsledku utrpění pracovního úrazu s dočasnou pracovní neschopností od 2. do 11. dubna? V květnu, ve vyúčtování dubnové mzdy, nebo v červnu, ve vyúčtování květnové mzdy jako náhrada ztráty, která zaměstnanci vznikla ve vyúčtování mzdy za měsíc duben?
Druhá: Je zaměstnavatel oprávněn žádat na ČSSZ doložení výše vyplacených nemocenských dávek svému zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz?
Velice vám děkuji za vaše odpovědi.