Re: Dohoda o provedení práce
Ano prozatím jeden zaměstnanec. Výše zákonného pojištění se odvíjí od počtu zaměstnanců?
Prosím ještě jeden dotaz, musím se přihlásit k zálohové dani na Fú?
Děkuji
Re: Dohoda o provedení práce
Pojistné se počítá ze základu stanoveného shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení. Základem pro výpočet je souhrn vyměřovacích základů všech zaměstnanců za uplynulé čtvrtletí. K výpočtu se použije sazba uvedená v příloze vyhlášky č. 125/1993 Sb. pro příslušnou kategorii určenou podle převažující činnosti zaměstnavatele. Minimální výše pojistného je 100 Kč.
S dotazem na přihlášení na FÚ vám, bohužel, nepomohu.
Re: Tomáš Neugebauer prosím o odpověď
V příloze k vyhlášce č. 125/1993 Sb. se uvádí: "Minimální pojistné za kalendářní čtvrtletí je 100 Kč." Přihlédneme-li k první větě § 12 odst. 1 uvedené vyhlášky ("povinnost platit pojistné vzniká zaměstnavateli, zaměstnává-li alespoň jednoho zaměstnance"), lze z toho dovodit, že každé čtvrtletí musí být uhrazeno pojistné ve výši 100 Kč, pokud je zaměstnán alespoň jeden zaměstnanec bez ohledu na další parametry.
Jak již zde v diskusi uvedl xJ, JUDr. Martin Mikyska, advokát a soudní znalec se specializací na náhrady škody uvádí:
K rozsahu zákonného pojištění zaměstnavatelů několik poznámek, objasňujících některé otázky, opakovaně navozované praxí: zákonné pojištění se týká jak zaměstnanců v pracovním poměru, tak také zaměstnanců, pracujících na obě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. na dohodu o pracovní činnosti i na dohodu o provedení práce. Má-li zaměstnavatel jen zaměstnance na dohodu o provedení práce, platí jakési udržovací čtvrtletní pojistné v minimální výši 100 Kč.
http://www.mzdovapraxe.cz/archiv/dokument/doc-d34661v44279-aktualni-otazky-odskodnovani-pracovnich-urazu-a-nemoci-z/
Je to nejen logické, ale praktické, v případě, že se zaměstnanci stane pracovní úraz, jehož náhrada může dosahovat i šestimístné číslo.
Re: Tomáš Neugebauer prosím o odpověď
**************************************************
Jako obvykle = velký kulový. Kdy to psal JUDR. Mikyska ve
Mzdové praxi? Před rokem 2012? Těžko - viz stanovisko Koop.
==V odborném měsíčníku mzdová účetní č. 6 je na straně 28 zveřejněna reakce paní Ing. Marty Ženíškové na povinnou platbu zaměstnavatelů na úrazové pojištění zaměstnanců. V článku je uvedeno, že zaměstnavatel má povinnosti odvést částku na úrazové pojištění i za zaměstnance činných na základě dohody o provedení práce, jejichž hrubý výdělek nepřesáhl 10.000 Kč.
Náš názor se od tohoto článku liší, proto jsme jej konzultovali s pojišťovnou Kooperativa, která nám podala následující vyjádření:
"V případě, kdy organizace zaměstnává stálé pracovníky a k nim zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, dále jen DPP (vyměřovací základ do 10.000 Kč), není povinnost platit za zaměstnance s DPP úrazové pojištění. Naše pojišťovna se po celé roky řídí výkladem vyhlášky, který jsme obdrželi od MF ČR v roce 1993. Paní Ing. Ženíšková o tomto výkladu nevěděla a odvolává se na vyhlášku č. 125/1993 Sb. Hovořila jsem s ní o této skutečnosti telefonicky a čekám na její vyjádření. Nicméně, za naši pojišťovnu mohu sdělit, že i nadále se řídíme výkladem z roku 1993 a tudíž Vaše společnost postupuje v souladu s tímto výkladem."
29.06.2012, Zuzana Šimonová ==
Jaká byla stanoviska "odborníků" od r. 19693 do roku 2010?
Račte nějaké zveřejnit pane akademický odborníku. Díky
Re: Tomáš Neugebauer prosím o odpověď
Zcela zmatečné. V případě, že zaměstnavatel zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, a to i jen na dohodu, platí povinnost, že musí čtvrtletně uhradit pojištění v minimální výši 100 Kč. Článek JUDr. Mikysky byl publikován 8. 8. 2011 (zdroj Práce a mzdy 2011/8).
Re: Tomáš Neugebauer prosím o odpověď
K vašemu dotazu jaká byla stanoviska v letech 1993 až 2010. Podíval jsem se do knihovničky a tady máte jeden příklad:
"Pokud však organizace zaměstnává pouze pracovníky na dohody o provedení práce, platí čtvrtletní pojistné v minimální výši 100 Kč."
JUDr. Věra Škopová, Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání, Sagit, březen 1995. Prostě platit se má, ať se vám to líbí, nebo nelíbí.
Re: Tomáš Neugebauer prosím o odpověď
*****************************************
Odkaz kde nalézt a ověřit by nebyl (odkud vzala podklady)?
Podle vašich keců by podnikatel platil 100,- i tehdy, pokud by měl jenom jednu zaměstnankyni na mateřské.
Až pochopíte proč ta 100,- je v příloze č. 2 vyhl., dejte vědět.
Re: Tomáš Neugebauer prosím o odpověď
Odkaz jsem uvedl, ale vy jste to asi nepoznal, takže znovu a podrobněji:
Mikyska M., Přenosilová V., Škopová V. Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. Ostrava: Sagit, 1995. str. 137. ISBN 80-85789-15-9
Co se týče vašeho dotazu "odkud vzala podklady". Vzhledem k tomu, že odborníci pracují s primárními prameny, předpokládám, že z vyhlášky č. 125/1993 Sb. (tam je to uvedeno).
Opět potvrzujete, že jste hulvát, který tomu nerozumí. Ale já mám s vámi trpělivost, tak mám pro vás ještě jednu informaci. Příloha je platnou součástí právního předpisu (narozdíl např. od poznámky pod čarou). A kdybyste pochopil, jaký je postup pro výpočet pojistného, pochopil byste, že že musí být uhrazeno 100 Kč, i když je to uvedeno v příloze (ono to na to nemá žádný vliv).
Re: Tomáš Neugebauer prosím o odpověď
Já osobně bych ve své praxi nevycházela z výkladu roku 1995, už jen kvůli tomu, že se mnohokrát měnily zákony a navazující předpisy, měnil se zákoník práce a také definice vyměřovacího základu v různých předpisech.
A navíc povinnosti lze ukládat jen zákonem.
Re: Tomáš Neugebauer prosím o odpověď
Musíte číst vlákno. Vladimír 2 se dotazoval: "Jaká byla stanoviska "odborníků" od r. 19693 do roku 2010?". Na to jsem odpovídal! Pochopitelně, že ve své praxi vycházím z aktuálně platného znění (pokud případ nepožaduje vrátit se do minulosti).
K vaší připomínce, že povinnosti lze ukládat jen zákonem: zákon může zmocnit k ukládání povinnosti podzákonnou normu.
- "Bližší podmínky a sazby pojistného stanoví vyhláškou ministerstvo financí České republiky." - § 205d odst. 7 zákona č. 65/1965 Sb.;
- ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne nabytí účinnosti jiné právní úpravy pojištění odpovědnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání se řídí zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání ustanovením § 205d zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona... ...VYHLÁŠKOU č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění...
Oficiálně, pokud je mi známo, nikdo dosud nezpochybnil oprávněnost požadavku, aby zaměstnavatel platil pojistné. Tedy jedná se o platný požadavek, který je součástí právního řádu České republiky.
Re: Tomáš Neugebauer prosím o odpověď
**********************************************
Pokud jsem pro vás hulvát, tak vy jste pro mě obyčejný blbec
který jenom papouškuje názory (neopodstatněné) cizích "odborníků"
Četl jste to, co je uvedeno v informaci z Koop pro ing. Ježka?
Určitě ne, protože pak byste takové blbosti zde neuváděl.
Že vás nezajímá stanovisko Kooperativy k tomuto problému
dokazuje to co uvádím výše. Pro pochopení znova:
"V případě, kdy organizace zaměstnává stálé pracovníky a k nim zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, dále jen DPP (vyměřovací základ do 10.000 Kč), není povinnost platit za zaměstnance s DPP úrazové pojištění. Naše pojišťovna se po celé roky řídí výkladem vyhlášky, který jsme obdrželi od MF ČR v roce 1993"
Nabízel jsem vám zkusit VYPOČÍTAT několik příkladů a vy jste ani
neškrtl, neboť tomu nerozumíte. Takže na závěr uvedu to, proč je tam ta 100,-
Re: Tomáš Neugebauer prosím o odpověď
>Pokud jsem pro vás hulvát, tak vy jste pro mě obyčejný
>blbec
>který jenom papouškuje názory (neopodstatněné) cizích
>"odborníků"
>Četl jste to, co je uvedeno v informaci z Koop pro
>ing. Ježka? Výklad vyhl MF z r. 1993? Ani prd, co?
>Určitě ne, protože pak byste takové blbosti zde
>neuváděl.
>Že vás nezajímá stanovisko Kooperativy k tomuto
>problému
>dokazuje to co uvádím výše. Pro pochopení znova:
>"V případě, kdy organizace zaměstnává stálé pracovníky
>a k nim zaměstnance činné na základě dohody o
>provedení práce, dále jen DPP (vyměřovací základ do 10.000
>Kč), není povinnost platit za zaměstnance s DPP úrazové
>pojištění. Naše pojišťovna se po celé roky řídí
>výkladem vyhlášky, který jsme obdrželi od MF ČR v roce 1993"
>Nabízel jsem vám zkusit VYPOČÍTAT několik příkladů a
>vy jste ani >neškrtl, neboť tomu nerozumíte. Takže na závěr uvedu
>to, proč je tam ta 100,-
Re: Tomáš Neugebauer prosím o odpověď
> >Pokud jsem pro vás hulvát, tak vy jste pro mě
>>obyčejný>>blbec>>který jenom papouškuje názory (neopodstatněné) cizích>>"odborníků"
>>Četl jste to, co je uvedeno v informaci z Koop pro
>>ing. Ježka? Výklad vyhl MF z r. 1993? Ani prd, co?
>>Určitě ne, protože pak byste takové blbosti zde
>>neuváděl.
>>Že vás nezajímá stanovisko Kooperativy k tomuto
>>problému>>dokazuje to co uvádím výše.
Pro pochopení znova:
>>"V případě, kdy organizace zaměstnává stálé
>>pracovníky>>a k nim zaměstnance činné na základě dohody o
>>provedení práce, dále jen DPP (vyměřovací základ do
>>10.000>>Kč), n e n í p o v i n n o s t platit za zaměstnance s DPP>>úrazové>>pojištění. Naše pojišťovna se po celé roky řídí
>>výkladem vyhlášky, který jsme obdrželi od MF ČR v roce
>>1993"
>
>>Nabízel jsem vám zkusit VYPOČÍTAT několik příkladů a
>>vy jste ani >neškrtl, neboť tomu nerozumíte. Takže na
>>>závěr uvedu>>to, proč je tam ta 100,-
Mně prostě z té vyhlášky také vyplývá, že když je VZ 0
>Kč, jsou promile 0 Kč a tudíž pojistné je také 0 Kč.
>A teprve kdyby na základě VZ vyšlo nějaké promile
>nižší než 100 Kč, např. 5 Kč, pak se musí odvést 100 Kč.
>Jestliže chtějí, aby se za samotnou DPP bez VZ platilo
>100 Kč, tak by musela být vyhláška napsaná jinak.
>Možná, že to tak bylo myšleno od začátku, ale vyhláška je
>(jako mnoho dalších zákonů) zfušovaně sepsaná.
********************************************
Re: Tomáš Neugebauer prosím o odpověď
Ona nejenom vyhlaška je špatná. Špatný je především celý systém úrazového pojištění. Problém je v tom, že je výhodný pro stát, takže jen těžko se změní. Tolik jen na úvod.
Vy vycházíte ze zcela chybného předpokladu, že nula není číslo, tedy je nic a tím pádem se neuplatní požadavek 100 Kč. Prakticky, jak jste napsal, je-li vypočtená hodnota pojistného 0, neplatí se nic, neboť 0 = nic.
Podívejme se na přesnou formulaci větu: "Minimální pojistné za kalendářní čtvrtletí je 100 Kč." Z ní vyplývá, je-li zaměstnavatel povinen pojištění platit, což je v případě, že zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, nesmí být pojistné na čtvrtletí nižší hodnoty, než 100 Kč. Tedy převedeno do praxe, nemůže mít hodnotu 95,00 Kč, ani 5,00 Kč, ale též ani 0,00 Kč a teoreticky ani -5,00 Kč. Vyjádřeno matematicky jákákoliv hodnota nižší než 100 je zapovězena. Pro nulu není stanovena žádná výjimka.
Shrunu-li, v případě, že zaměstnavatel je povinen platit pojistné, a to v případě zaměstnává-li alespoň jednoho zaměstnance na dohodu je, musí být čtvrtletně uhrazené pojistné hodnotu minimálně 100 Kč (hodnota 0,00 Kč je nepřípustná).
Re: Tomáš Neugebauer prosím o odpověď
Vy snad neumíte číst. To, co vy citujete se týká případu, kdy organizace zaměstnává i stálé pracovníky, tedy v pracovním poměru. Tady však řešíme případ, kdy zaměstnává pouze jednoho zaměstnance na DPP. V tomto případě platí 100 Kč čtvrtletně. V předcházejícím případě vypočtené pojistné (DPP se nezapočtou)! Nedělejte z lidí blbce!
Re: Tomáš Neugebauer prosím o odpověď
>>>Nabízel jsem vám zkusit VYPOČÍTAT několik příkladů a
>>>vy jste ani >neškrtl, neboť tomu nerozumíte. Takže na
>>>>závěr uvedu
>>>to, proč je tam ta 100,-
>Vy snad neumíte číst. To, co vy citujete se týká
>případu, kdy organizace zaměstnává i stálé pracovníky, tedy
>v pracovním poměru. Tady však řešíme případ, kdy
>zaměstnává pouze jednoho zaměstnance na DPP. V tomto
>případě platí 100 Kč čtvrtletně. V předcházejícím případě
>vypočtené pojistné (DPP se nezapočtou)! Nedělejte z lidí
>blbce!
****************************************************
Blbce ze sebe děláte stále vy! Řešíme zde proč se MUSÍ platit
100,- a za jakých podmíneka z toho vyplývá že ve vámi uvedeném příkladě se žádná 100, platit nemusí.
takto vypadá výpočet za 2 DPP a jeden HPP který skoncil v 7/2012:
ZÁKONNÉ POJIŠTĚNÍ ZAMĚSTNAVATEL firma: IČ:
období: 01.07.2012 až 30.09.2012
Vyměřovací základ
----------------------------------------------
Franta Brousek 0
Antonín Vomáčka 0
Franta Brk 17500
-------------------------------------------------
celkem 17500 *
sazba pojistného (promile) 5.60 %.
pojistné ........................... 98.00
minimální pojistné za kalendářní čtvrtletí je 100,- Kč
a to je ten moment kdy MUSÍM zaplatit VYPOČÍTANÉ POJIŠTĚNÍ na další 3Q tu STOFKU !!!
ale to neznamená, že za 2.- Kč budou pojištění FŠICHNI DPP
(jak píše ing. Ženíšková) Ti budou samozřejmě pojištěni i ve 4 Q i když mě VÝPOČET podle §12 vyjde O a nezaplatím NIC. Podle těch vašich žvástů bych musel platit 100 i tehdy, když je zaměstnanec na HPP dlouhodobě nemocem a VZ za Q je 0. Pochopil???
Re: Tomáš Neugebauer prosím o odpověď
Problém je v tom, že zde se nejedná o vyměřovací základ, ale o znění požadavku právního předpisu. Vy přesně nechápete totéž, co on. Odpoutejte se od účtařiny. Když něco neexistuje, jakou hodnotu to má do rovnice. No přece nulu. Mám-li sečíst, kolik mám červených karet, modrých karet a bílých karet a přitom žádnou modrou kartu nemám, tak rovnice při pěti červených a třech bílých bude mít tvar 5 + 0 + 3 = 8. Počet červených, modrých a bílých karet je 8, i když žádnou modrou nemám. Vyměřovací základ není parametrem pro to, zda má být pojištění uhrazeno, či nikoliv, ale pouze prvkem v postupu stanovení jeho výše.
Re: Tomáš Neugebauer prosím o odpověď
Víte co, mícháte hrušky a jablka. Používáte k vystavění Vaší teorie argumentaci, která není relevantní. A rozhodně se nepokoušejte vykládat matematiku. O tom nic nevíte. Neexistuje neznamená , že je to 0. Jestliže řeknu matematicky, že neexistuje řešení, nemohu říci, že řešením je číslo nula. A o tom se mnou nediskutujte (vystudovala jsem obor Přibližné a numerické metody).
A stejně tak moc nerozumíte právní teorii - VH už Vám naznačila, že to nemusí být tak, jak to interpretujete.
Re: Tomáš Neugebauer prosím o odpověď
Ano přesně o tom to z Vaší strany je. Je nutné se přesně (v přesných termínech, pojmech) vyjadřovat, stejně tak, jako v matematice, právu i daních .
Nelze zaměňovat pojmy a nahrazovat je dle vlastního uvážení.
To je to, co se mi u Vás nezdá.
Re: Tomáš Neugebauer prosím o odpověď
Chápu, že s češtinou na tom nejste nejlépe (např. "stofku"), ale prosím, než něco napíše, pomalu, v klidu si přečtěte příspěvek, na který chcete reagovat a zamyslete se na tím, co je v něm uvedeno. Pak snad nebudete psát ty nesmysly.
Tak za prvé, u pojišťovny není pojištěn ŽÁDNÝ zaměstnanec! Počet zaměstnanců slouží pouze jako vodítko ke stanovení výše pojistného. Pojištěn je zaměstnavatel. Opět jen dokazujete svou neznalost problematiky!
Takže tvrdit, že "Ti budou samozřejmě pojištěni i ve 4 Q i když mě VÝPOČET podle §12 vyjde O anezaplatím NIC." je absolutní blbost, neboť ti nejsou pojištěni nikdy (ať se stovka zaplatí, či nikoliv). Otázkou je, zda bude pojištěn zaměstnavatel. Ano, vzhledem k tomu, že se k pojištění přihlásil, což vyplývá z toho, že uhradil pojistné, bude i nadále pojištěn (má zaměstnance), ale, jak naznačujete, neuhradí pojistné. Za což může být postižen v souladu s vyhláškou č. 125/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neboť došlo k porušení povinnosti uhradit minimální pojistné ve výši 100 Kč za čtvrtletí.
Re: Tomáš Neugebauer prosím o odpověď
Jednoduše řečeno, že počet zaměstnanců neslouží k tomu, kolik zaměstnanců je pojištěno (není žádný), ale k výpočtu výše pojistného (vyměřovací základy všech zaměstnanců). Prakticky, že možné vyplacení náhrad pojišťovnou jednotlivým zaměstnancům není limitováno počtem zaměstnanců, jež byl použit pro výpočet výše pojistného.
Objednejte si zdarma náš týdenní newsletter. Aktuální články a důležité informace tak budete mít vždy po ruce ve svém mailu.
Aktualizujeme další formuláře pro daňové povinnosti
Pozor na sváteční nákupy, v tyto dny budou obchody zavřené
Kdo bude mít v roce 2026 nárok na předčasný důchod?
Ten umí to a ten zas tohle. Připomeňte si příběhy šikovných podnikatelů za rok 2025
10 nejvtipnějších vánočních reklam všech dob
Situace, kdy nemusí OSVČ platit zálohy na sociální pojištění
1. 2. 2019 10:11
Dobrý den, prosím zkušenější, firma zaměstnala na DPP důchodce, od 1.2.2019, musíme se přihlásit na FU k zálohové dani. Odměna nepřesáhne částku 10.000,-Kč za měsíc.
Je OSVČ v tomto případě povinen se přihlásit k platbě zákonného pojištění za zaměstnance? V jaké výši se platí? Děkuji