Hlavní navigace

Práce o víkendu

  • 31.30.120.---

    18. 10. 2019 14:39

    Dobrý den,

    prosím o radu, pokud zaměstnanec po domluvě se zaměstnavatelem výjimečně skončí jeden pracovní den dříve a tyto hodiny si nadpracuje o víkendu doma (jeho náplň práce to umožňuje), náleží mu příplatek za víkend?

    A ještě druhý dotaz. Nastupující zaměstnankyně (nástup 1.11.) byla od 1.1. do 10.5. na rodičovské dovolené, 10.5. měla nastoupit do práce, ale rozvázala pracovní poměr, a teď už jen pobírá rodičovský příspěvek. Do prohlášení si uvedu od 1.1. rodičovskou dovolenou? Budu požadovat zápočtový list a nárok na dovolenou je 3,5 dne?

    Děkuji za odpověď.

    • Dotaz je starý, nové názory již nelze přidávat.
    • 18. 10. 2019 15:28

      Kara1 (neregistrovaný) ---.cust.nbox.cz

      Pracoval o víkendu (a je jedno z jakého důvodu), tak mu náleží příplatek nejméně 10% za práci v sobotu nebo neděli, pokud si nedohodli nějaký jiný minimální příplatek.
      Druhý dotaz: malá nepřesnost - jestli měla 10.5. nastoupit do práce, tak nebyla do 10.5. na rodičovské. Ale to je jedno, k Vám nastoupila 1.11. a pokud pobírá rodičovský příspěvek, tak je pojištěna státem jako osoba pobírající rodičovský příspěvek. Není na rodičovské dovolené, ale pobírá rodičovský příspěvek. Nevím, o kterém prohlášení mluvíte.
      Dodá Vám ZL z předešlého zaměstnání a nárok na dovolenou v roce 2019 jí vznikne na 1/12 za každých 21 odpracovaných směn (za odpracované dny se považují i svátky, které sice neodpracuje, ale které padnou na její pracovní den, dále dny čerpané dovolené a dny OČR - mluvíme o pracovních dnech, ne o kalendářních). Takže se může stát, že do konce roku bude nemocná a neodpracuje 2x21 směn a nárok na 2/12 jí nevznikne.

    • 21. 10. 2019 14:43

      Ema1

      Moc děkuji za odpověď. Prohlášením myslím prohlášení poplatníka, vždy si uvádím do změnové části co předcházelo zaměstnání u nás.

    • 21. 10. 2019 15:12

      Ema1

      Ale přijde mi divné, že umožním zaměstnanci, aby si vzal volno v den kdy potřebuje a za to, že si čtyři hodiny nadpracuje v sobotu má dostat ještě příplatek ... (to je jen takový postesk, ne narážka na Vás) Vám děkuji

    • 21. 10. 2019 18:45

      Aion (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

      Já bych s ním v žádném případě nesjednávala, že práci vykoná v sobotu, ale v době od... do...., tudíž bych mu příplatek nezaplatila. Ještě si mohl přivodit úraz a zaměstnavatel by odškodňoval až do 65 let. Nepředpokládám, že byl vymezen prostor, kde práci bude konat. U práce doma je třeba pamatovat na ochranu OÚ, hrozí zvýšené nebezpečí úniku. Za to vše to podle mě zaměstnavateli nestojí.

    • 30. 10. 2019 20:55

      Q (neregistrovaný) 2001:920:198c:----:----:----:----:----

      A ten zaměstnanec ten příplatek za víkendové práce chce, nebo kde vlastně vznikl ten problém?

      Mi to přijde takové absurdní. Teď mu ho dáte, ale příště mu raději podobný ústupek neuděláte, protože by vás to stálo 10%, nebo kolik a přitom on to ani nechce a je rád, že se to mohlo takhle vyřešit.

      Taky občas uděláme něco, co asi není úplně košer, ale když to jedná straně pomůže a druhou to nic nestojí, tak z toho neděláme kovbojku. Kde není žalobce, není soudce.

    • 21. 10. 2019 16:41

      . (neregistrovaný) 178.17.10.---

      Pokud bude zaměstnanec Prohlášení poplatníka daně podepisovat od začátku měsíce / uvádíte začátek pracovního poměru od 1.11. /, nemusí Vás nyní kvůli zpracování mezd zajímat, co předcházelo. Pokud bude po konci roku požadovat RZD, tak potřebné údaje bude vyplňovat stejně jinam, než do Změnové části. A ani do Žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění by nevyplňoval údaj o tom, zda čerpal či nečerpal u předchozího zaměstnavatele rodičovskou dovolenou. Max. bych nějakým prohlášením řešila uplatnění slevy na dani, pokud by zaměstnanec nastoupil v průběhu měsíce, chtěl ji uplatnit a z Potvrzení o zaměstnání bych věděla, že předchozí pracovní poměr, DPČ, DPP byl ukončen v průběhu dotčeného měsíce.

    • 26. 10. 2019 9:39

      vera (neregistrovaný) 185.67.188.---

      Co dělala před tím, než u vás nastoupila, to vás nemusí zajímat. To je věcí jejího předchozího zaměstnavatele. Pracovní poměr má u vás sjednaný od 1.11. Co se daní týká, budete jí srážet daň z příjmu FO ze ZČ. Když podepíše Prohlášení poplatníka - což udělala, budete jí poskytovat slevu na poplatníka. Slevu na dítě, když doloží doklad, že manžel slevu na dítě nepobírá. Po skončení daňového období, t.j. po skončení kalendářního roku, když požádá o Vyúčtování daně za předchozí rok, napíše a odevzdá napsané a podepsané své prohlášení, co od začátku předchozího roku dělala, t.j. že od 1,1, do tehdy a tehdy byla doma s dítětem na rodičovské dovolené, pobírala rodičovský příspěvek a neměla žádný zdanitelný příjem.

      Co se týká toho zaměstnance, pan Karel, který vám odpověděl, nemá pravdu. Zaměstnanec požádal o volno s tím, že si je odpracuje - doma. Zákoník práce, co se týká placení přesčasů, mluví o "nařízené práci přesčas, v neděli a o svátcích". Tomu pracovníkovi to nikdo nenařídil. Aby nemohl majitele např. žalovat, udělala bych s ním písemnou dohodu.
      Když mu ten příplatek zaplatíte, neporušíte sice žádný zákon - dávat navíc můžete, ale ekonomicky poškozujete zaměstnavatele - nevím jak vysoký ten příplatek bude.

      Uvažujte logicky: Když bude chtít většina zaměstnanců víc vydělávat, řekne si, že v pátek nebude pracovat, ale bude tu práci dělat doma v neděli. To nemá logiku. A tak to také nefunguje.

    • 26. 10. 2019 10:53

      Aion (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

      Ať čtu, jak čtu, odpověď pana Karla tu nevidím.
      Pokud máte na mysli příspěvek paní Kary, tak ta se nevyjadřovala k práci přesčas, ale k příplatku za práci v sobotu a v neděli.
      V těch několika větách, které jste napsala, máte řadu věcných chyb.
      Předně - práce přesčas není pouze práce, kterou zaměstnavatel nařídil, ale také práce, kterou zaměstnanec vykonal s jeho souhlasem, tento souhlas může být udělen i dodatečně.
      Platit mzdu, aniž by byla kryta prací, sice můžete, ale naplňujete skutkovou podstatu přestupku, resp. správního deliktu, za který zaměstnavateli může být uložena pokuta až 1 milion Kč.
      Chce-li se zaměstnanec domáhat svých práv soudní cestou, nepodává žalobu na majitele, ale na zaměstnavatele, tedy právnickou neb fyzickou osobu, pro kterou se zavázal konat závislou práci. Nevím, čeho by se zaměstnanec měl žalobou domáhat a v čem by mohla zmiňovaná dohoda pomoci.
      Co je "Vyúčtování daně", nevím.

    • 27. 10. 2019 12:04

      . (neregistrovaný) 178.17.10.---

      Citace z odpovědi diskutujícího vera "Vyúčtování daně za předchozí rok, napíše a odevzdá napsané a podepsané své prohlášení, co od začátku předchozího roku dělala, t.j. že od 1,1, do tehdy a tehdy byla doma s dítětem na rodičovské dovolené, pobírala rodičovský příspěvek ..." Nezlobte se, ale v "ŽÁDOSTi o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění" (vč. ZDP) není uvedeno, že by měla zaměstnankyně uvádět, že byla "doma s dítětem na rodičovské dovolené, pobírala rodičovský příspěvek". Požadovat, aby něco takového zaměstnankyně uváděla do žádosti do RZD jde nad rámec ZDP. Něco takového by žádný zaměstnavatel neměl po zaměstnanci požadovat, aby uváděl do RZD.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).