V žádosti o RZD je oddíl, ve kterém uvádí předešlé zaměstnavatele v tom roce od - do (a od nich dodá potvrzení o zdanitelných příjmech - pozor na to, aby na tom potvrzení bylo vyznačeno, že měl ve všech měsících podepsané prohlášení. Pokud někdy podepsáno neměl, pak si musí podat přiznání. Pokud by doložil potvrzení se srážkovou daní, tak to zahrnout do RZD nemůžete).
Pokud má v tom roce období, kdy neměl zaměstnavatele, pak ať to tam do té tabulky také vpíše, tj.např. od 12.1. do 31.3.2019 - bez zaměstnání, bez zdanitelných příjmů. Prostě abyste měla pokrytý celý rok. A k tomu dá svůj podpis. Je to jeho odpovědnost.
Potvrzení z ÚP vůbec nepotřebujete. Pokud byl někdo na rodičovské, tak to znamená, že byl zaměstnaný, takže přinese potvrzení od zaměstnavatele - třeba nulové. Pokud jste tím měla na mysli, že pouze pobíral rodičovský příspěvek, ale zaměstnavatele už neměl, tak vpíše to, co píšu - od - do bez zdanitelných příjmů.
I při evidenci na ÚP, i při rodičovské, může mít příjmy. Takže na co potvrzení?
A když v některém měsíci podepsané prohlášení neměl, tak se zúčtování nemůže udělat? Co když měl:
leden-březen zaměstnavatele "A" s podepsaným prohlášením
duben-květen úřad práce
Červen DPP zaměstnavatel "B" bez podepsaného prohlášení srážková daň
Červenec zaměstnaný HPP v naší firmě bez podepsaného prohlášení
A od srpna do prosince pořád u nás, ale už s podepsaným prohlášením.
Při nepodepsaném prohlášení je buď daň zálohová a v tomto případě je dokonce povinen podat daňové přiznání. Anebo je při nepodepsaném prohlášení daň srážková - v takovém případě lze provést RZD, ale bez toho příjmu a té srážkové daně. Tzn. Že do RZD vstupují jen příjmy, které byly daněné zálohovou daní při podepsaném prohlášení. Výjimkou je doplatek mzdy, který byl zúčtován po skončení poměru, kdy podepsáno měl, a který byl zdaněný zálohovou daní, když už nebylo prohlášení podepsáno. V takovém případě nemusí podávat přiznání a může být uděláno RZD i s tím doplatkem.
Ještě si dovolím upozornit na to, že pokud dotyčný/á pracovali jenom část roku, pak měli DPP a byla srážková daň a dále už byli zaměstnání a měli zálohovou daň, tak ve většině případů je pro ně vhodné podat daňové přiznání.
Tam si můžou "překlopit" srážkovou daň na zálohovou a ve většině případů jim vyjde přeplatek.
Navíc, tím, že je to podáno na FÚ, tak se vyhnete riziku, že chybí nějaký podklad-FÚ si pohlídá, aby byly doloženy správné podklady.
Objednejte si zdarma náš týdenní newsletter. Aktuální články a důležité informace tak budete mít vždy po ruce ve svém mailu.
Aktualizujeme další formuláře pro daňové povinnosti
Pozor na sváteční nákupy, v tyto dny budou obchody zavřené
Kdo bude mít v roce 2026 nárok na předčasný důchod?
Ten umí to a ten zas tohle. Připomeňte si příběhy šikovných podnikatelů za rok 2025
10 nejvtipnějších vánočních reklam všech dob
Situace, kdy nemusí OSVČ platit zálohy na sociální pojištění
17. 1. 2020 15:06
Dobrý den,
máme ve firmě nově nastoupivší zaměstnance, v r. 2019, kteří byli předtím buď na Úřadu práce nebo na rodičovské- tady žádné zdanitelné příjmy nebyly, čili je ani nikam nepíšu, jestli jsem správně pochopila? Ale potřebuji o tom potvrzení, z pracáku a sociálky nebo čestné prohlášení, že neměli žádné zdanitelné příjmy? A přikládám to případně finančáku k Vyúčtování nebo si to nechám jen ve složce zaměstnance?
Další zaměstnanec zřejmě nebyl ani na tom ÚP a není snadné z něj dostat informace o jeho pracovní minulosti. Měl by mi dát nějaké čestné prohlášení, že neměl příjmy? Vychází u tam nějaká vratka na dani, ta abysme nakonec nedopláceli z vlastní kapsy?
Díky předem :)