Výdaje / náklady uvedené v ZDP § 24 odst. 2) písm. j odst. 5) nejsou omezeny částkou. Takže co se zaměstnavatele týká, může při dodržení výše uvedeného 24/2/j/5 přispět i vyšší částkou, než je 50.tis./ročně. Třeba 100 nebo 200.tis.Kč.
No protože firmy vidí smysl poskytovaných příspěvků na penzijko nebo životko v tom, že ušetří na odvodech. Když ale zaměstnanci pošlou na ŽP nebo PP (nebo na obojí) za rok celkem více 50000, tak z té částky nad už se ZP a SP musí odvést.
Takto to zřejmě myslel(a) i Vlad.
A ani zaměstnanci o vyšší přispívání mnohdy nestojí, protože jim sice přibývají peníze na penzijku nebo životku, na které ale mnoho let nemohou sáhnout, zatímco SP, ZP a daň je jim sražena ze mzdy - a ty peníze jim chybí.
Pohybujete se mezi jinými firmami a lidmi než já, uvažujete pouze ve vysokých číslech. Znám 1 firmu, která přispívá víc než 50 tisíc za rok, ale jen svému jednomu jednateli s vysokou jednatelskou odměnou. Zaměstnanci mají příspěvek omezený. V dalších firmách také mají různé podmínky pro poskytování příspěvku (maximálně však xx Kč, většinou od 500 Kč měsíčně až 2000 měsíčně), v dalších firmách neposkytují příspěvky vůbec. V žádné firmě (ani v těch, co dělám mzdy, ani ve firmách, kde pracují mí známí) neposkytují víc než 50 tisíc ročně (buď méně nebo nic). Nicméně - zaměstnavatel může mít důvody, proč přispívat víc než 50 tisíc ročně, jen jsem popsala, jak byla myšlena ta věta, že to postrádá smysl (tedy z hlediska úspory). A setkala jsem se i s firmou, která se ptala na důsledky poskytnutí vyššího příspěvku a vedení to probíralo se zaměstnanci, ale ti opravdu dávali přednost vyššímu momentálnímu měsíčnímu doplatku před penězi na účtu, které budou k mání za několik desítek let. V důsledku přidanění by ten doplatek měli nižší.
Dobrý den paní Karo,
mohu se Vás zeptat? Píšete, že znáte firmu, která přispívá více než 50 tis. za rok pouze svému jednateli, tzn. ostatním zaměstnancům zřejmě méně. Jak se to dá prosím ošetřit ve směrnici, aby to nebylo diskriminační? U nás jednatel nemá smlouvu o výkonu funkce, ale pracovní smlouvu.
Děkuji za názor.
V uvedeném případě jde o jednatele s jednatelskou odměnou a smlouvou o výkonu funkce, kde má ten příspěvek smluvený.
Jinde mají ve směrnici podmínky, jako např. přispívá se tolik, kolik je sraženo jako platba zaměstnance, maximálně však xx Kč. Nebo: přispívá se po uplynutí zkušební doby, zaměstnání do 1 roku xx Kč, do 2 let xx Kč, zaměstnání déle než 2 roky xx Kč. Atd.
Ale jak to ošetřit, když některý zaměstnanec má jen tak dostat více a ostatní méně, to je spíš otázka na právníka.
Chápu správně, že pokud zaměstnavatel přispívá více než 50 000 Kč ve formě příspěvku na penzijní připojištění (§6/9 písm p/1) tak z částky, která je NAD 50 tisíc zaměstnavatel odvádí sociální a zdravotní pojištění. Vstupuje suma nad 50 tisíc také do ELDP? Bude mít i zaměstnanec vyšší průměrný výdělek v Q, kdy zaměstnavatel odešle sumu? Nejsem si jistá, zřejmě NE, prosím o ujištění. Děkuji
Objednejte si zdarma náš týdenní newsletter. Aktuální články a důležité informace tak budete mít vždy po ruce ve svém mailu.
Aktualizujeme další formuláře pro daňové povinnosti
Pozor na sváteční nákupy, v tyto dny budou obchody zavřené
Kdo bude mít v roce 2026 nárok na předčasný důchod?
Ten umí to a ten zas tohle. Připomeňte si příběhy šikovných podnikatelů za rok 2025
10 nejvtipnějších vánočních reklam všech dob
Situace, kdy nemusí OSVČ platit zálohy na sociální pojištění
17. 6. 2020 7:19
Dobrý den,
obracím se na Vás s dotazem ohledně penzijního připojištění zaměstnanců.
Je to tak, že zaměstnavatel může zaměstnanci přispět na penzijko až 50 tis/ročně a pro zaměstnavatele je to daňový náklad?
Může takto zaměstnavatel postupovat i u DOPP (dohoda o provedení práce).
Moc děkuji.