"§ 216
(3) Pro zjištění, zda jsou splněny podmínky vzniku práva na dovolenou, se posuzuje zaměstnanec, který je zaměstnán po stanovenou týdenní pracovní dobu, jako by v kalendářním týdnu pracoval 5 pracovních dnů, i když jeho pracovní doba není rozvržena na všechny pracovní dny v týdnu;"
Jestliže pracovala od 1.1. do 31.3., je to 91 dnů, tj. 13 týdnů. Pracovala na plný úvazek, tak počítáme 5 odpracovaných dnů za týden, 13 x 5 = 65 dnů. Má nárok na celoroční dovolenou.
Objednejte si zdarma náš týdenní newsletter. Aktuální články a důležité informace tak budete mít vždy po ruce ve svém mailu.
Konec drahého tankování? Vláda zavádí stropy a zlevňuje naftu
Nová povinnost firem už běží: Registraci zaměstnanců usnadní jednoduchý dotazník
OSVČ v časové pasti: Některé musí podat přehled už do 8. dubna
ČSSZ upozorňuje: Navazující zaměstnání se nově hlásí jinak
Senioři řidiči a povinné lékařské prohlídky: Nová pravidla neplatí vždy
Říkali jim hadráři a věštili krach. Dnes patří k lídrům trhu s bytovým textilem
23. 6. 2020 12:59
Prosím, nikde jsem nevyčetla, jak vypočítat nárok na dovolenou, která je k čerpání bezprostředně po MD u nerovnoměrného provozu - 12 hod.
Pokud by např.MD končila 31.3., tak jaký nárok vznikne od ledna do března? Maximálně toto období zahrnuje 47 směn. (U 8 hod.pr.doby by vznikl nárok na dovolenou celoroční).
U 12 hod.směn mám počítat také 60 odpracovaných směn? Pak by celoroční nárok vznikl až kdyby MD končila 30.4.
Opravdu mám počítat skutečně odpracované směny? a za každých 21 dát 1/12?
Moc děkuji:)
Jitka