"§ 216
(3) Pro zjištění, zda jsou splněny podmínky vzniku práva na dovolenou, se posuzuje zaměstnanec, který je zaměstnán po stanovenou týdenní pracovní dobu, jako by v kalendářním týdnu pracoval 5 pracovních dnů, i když jeho pracovní doba není rozvržena na všechny pracovní dny v týdnu;"
Jestliže pracovala od 1.1. do 31.3., je to 91 dnů, tj. 13 týdnů. Pracovala na plný úvazek, tak počítáme 5 odpracovaných dnů za týden, 13 x 5 = 65 dnů. Má nárok na celoroční dovolenou.
Objednejte si zdarma náš týdenní newsletter. Aktuální články a důležité informace tak budete mít vždy po ruce ve svém mailu.
Kterými nezdanitelnými částkami si můžete snížit základ daně za rok 2025?
Finanční správa opět vyjede do obcí a pomůže s vyplněním přiznání. Kam všude přijede?
Začínající podnikatel: Základní pojmy z účetnictví
OSVČ senioři letos prvně v přehledech uplatní slevu na pojistném. Víme, jak na to
Chování na pracáku má svá pravidla. Porušit je ale může i úřad sám
Zaměstnanci mají poslední šanci vyhnout se daňovému přiznání
23. 6. 2020 12:59
Prosím, nikde jsem nevyčetla, jak vypočítat nárok na dovolenou, která je k čerpání bezprostředně po MD u nerovnoměrného provozu - 12 hod.
Pokud by např.MD končila 31.3., tak jaký nárok vznikne od ledna do března? Maximálně toto období zahrnuje 47 směn. (U 8 hod.pr.doby by vznikl nárok na dovolenou celoroční).
U 12 hod.směn mám počítat také 60 odpracovaných směn? Pak by celoroční nárok vznikl až kdyby MD končila 30.4.
Opravdu mám počítat skutečně odpracované směny? a za každých 21 dát 1/12?
Moc děkuji:)
Jitka