Antivirus C a nemoc

• Petr (neregistrovaný)

  9. 7. 2020 23:11

  1. Firma má k 31.3.2020 4 zaměstnance, k 30.6.2020 taktéž 4 zaměstnance, ale 1 má od
  15.6.2020 nemocenskou (15. - 29.6. náhrada mzdy + 30.6. dávka z nemocenského
  pojištění). Za období 1. - 14.6. u tohoto zaměstnance mzda. Vylučuje se tento
  zaměstnanec za 06/2020 z počtu zaměstnanců pro tento jediný den? Tzn. není splněna
  podmínka počtu zaměstnanců?

  2. Firma má 4 zaměstnance za 03/2020 i za 06/2020. K 31.3.2020 čerpali 2 zaměstnanci
  OČR - uzavření školy. K 30.6.2020 čerpá OČR - uzavření školy 1 zaměstnanec. Splňuje
  tato firma podmínku počtu zaměstnanců?

• • Dotaz je starý, nové názory již nelze přidávat.

  Nahlásit moderátorům jako SPAM

  
  

  • 10. 7. 2020 0:06

    Kara1 (neregistrovaný)

    Pro srovnání se do počtu počítají ti, kteří byli v pracovním poměru zaměstnaní 31.3. a 30.6., ať už pracovali nebo byli na neschopence, měli očr, byli na rodičovské, mateřské atd, i ti, kterým 31.3. nebo 30.6. pracovní poměr končil.

    •   Zobrazit celé vlákno
    •   Skok na další nový názor. K navigaci lze použít i klávesy N pro následující a P pro předchozí nový názor

  • 10. 7. 2020 6:23

    Petr (neregistrovaný)

    Hmm, jap potom chápat toto:
    ... Dále je potřeba dát si pozor na situace, kdy zaměstnanec sice zůstává v pracovním poměru, ale není účasten nemocenského pojištění, a to zejména pro účely výpočtu maximálního poklesu zaměstnanců o 10 %. Může se jednat o situace, kdy zaměstnanec po konci března zahájí čerpání peněžité pomoci v mateřství či rodičovského příspěvku, jeho absence v důsledku nemoci překročí 14 dnů, čerpá neplacené volno nebo dávky při ošetřování člena rodiny a podobně. Takoví zaměstnanci nemohou být započítáváni pro účely splnění výše uvedených kritérií, což může zejména u menších firem ohrozit naplnění výše uvedené podmínky zachování alespoň 90 % počtu zaměstnanců v porovnání s koncem března 2020.

    •   Zobrazit celé vlákno
    •   Skok na další nový názor. K navigaci lze použít i klávesy N pro následující a P pro předchozí nový názor

  • 11. 7. 2020 14:48

    T. (neregistrovaný)

    ...Dále je potřeba dát si pozor na situace, kdy zaměstnanec sice zůstává v pracovním poměru, ale není účasten nemocenského pojištění,....

    jelikož nejsem moc znalá, tak se zeptám: Pokud zaměstnanec čerpá OČR, je nemocný- pobírá dávky, nebo je na mateřské, tak NENÍ účasten nem. pojištění? Já myslela, že je.

    •   Zobrazit celé vlákno
    •   Skok na další nový názor. K navigaci lze použít i klávesy N pro následující a P pro předchozí nový názor
    
    

  • 11. 7. 2020 16:16

    Kara1 (neregistrovaný)

    MD, RD, nemocný... Všichni tito jsou účastní nemocenského pojištění. Do počtu se započítávají. Pro Petra - kde jste to vyčetl? Čtěte info na MPSV a cssz. A ještě něco - pokud má 2 pracovní poměry u téhož zaměstnavatele, počítá se za 2. Když v každém z těchto poměrů přesáhne VZ 52253 Kč, do VZ pro odvod se započítá ta část peněz nad u každého zvlášť. Prostě se to posuzuje, jako by šlo o 2 různé zaměstnance v pracovním poměru. A když má výdělky tak velké, že dosáhly hranice, od které se SP neodvádí, a má tedy VZ pro odvod SP nížší nebo nulový, pro určení splnění podmínky výše VZ (porovnání VZ března a června, července a srpna) se započítává jeho VZ takový, jaký by byl, kdyby ta hranice neexistovala.

    •   Zobrazit celé vlákno
    •   Skok na další nový názor. K navigaci lze použít i klávesy N pro následující a P pro předchozí nový názor

  • 11. 7. 2020 16:35

    T. (neregistrovaný)

    Pátrala jsem po zdroji jeho info a šlo o nezávislý výklad .... trochu se děsím toho, že spousta lidí si neudělá vlastní náhled, ale řídí se tím, co kdo odborně napíše. No a následně to nechá svůj účetní program vypočítat aniž by byl schopen se k výpočtu dobrat sám.

    •   Zobrazit celé vlákno