Děkuji za odpověď. Ale píšete "před vznikem škody". Kdyby se mu úraz stal 30.9., ale byl nemocný od 1.10., tak by se zase použil ten, který platil ve 3. čtvrtletí? Protože to by byl "průměr před vznikem škody (před ztrátou na výdělku)" . A kdyby se mu úraz stal 1.10. a byl nemocný, od toho dne, tak také?
A kdyby se mu stal úraz 1.10. a v ten den odpracoval 1 hodinu a 7 hodin již marod, byl by průměr před vznikem škody už ten, který platil pro 4. čtvrtletí? (protože před vznikem škody už platil tento)
1. Pokud by byl uznán dočasně práce neschopným až 1.10. (k úrazu došlo dříve), použil by se průměr ze 3. Q.
2. Pokud by se úraz stal 1.10. a od toho dne byl uznán dočasně práce neschopným, také by se použil ze 3. Q.
3. Pokud by se úraz stal stal 1.10. a toho dne část směny odpracoval, část byl uznán dočasně práce neschopným = jako 1 a 2.
Ve všech vám uváděných příkladech DPN vznikla 1.10. (= 4. Q), tedy od tohoto dne mu vznikla škoda. datum vzniku PÚ není pro tyto účely rozhodné.
I já uvedu příklad:
PÚ se stal 5.2., zaměstnanec byl v jeho důsledku uznán dočasně práce neschopným až 9.7. = použije se průměrný výdělek zjištěný z 2. Q. Škoda vznikla ve 3. Q, předchozí je 2. Q.
Děkuji za vysvětlení, je mi to už zcela jasné. V tom příkladu 3. jsem si říkala, jestli to nebude tak, že škoda mu vznikla po odpracování jedné hodiny, kdy už platil průměr čtvrtého čtvrtletí, takže průměrem před vznikem škody by byl tento průměr.
Takže si budu pamatovat, že se použije průměr, který platil v den přede dnem, ve kterém "začala" škoda. Říkám to dobře?
Ještě něco, možná se do toho zaplétám - kdyby neschopenka byla vystavena od 1.10., ale ten den by odpracoval celou směnu, takže "škoda začala" až od 2.10., použil by se průměr, vypočítaný ze 3. čtvrtletí, tj. ten, který platil ve 4. čtvrtletí?
Ještě mě napadlo, že by mohla nastat např. tato situace:
K PÚ došlo 30.9., zaměstnanec ten den odpracoval 7 hodin a 1 hodinu již byl uznán dočasně práce neschopným. Jak jsem psala, použil by se průměrný výdělek z 2. Q, ale s ohledem na počet odpracovaných hodin toho 30..9. (7) + náhrada za 1 hodinu u zaměstnance k propadu výdělku nedošlo. K tomu dojde až počínaje dnem 1.10., takže pak se použije průměr ze 3. Q.
No nazdar, tak teď jste mi to zase zkomplikovala. Ale nebylo by to i v tomto případě tak, že ke škodě (propadu) také došlo, protože za tu 1 hodinu nemoci dostane nižší náhradu mzdy za nemoc než kdyby býval tu 1 hodinu pracoval a dostal mzdu? Takže i při odpracování 7 hodin a promarodění 1 hodiny byl také "škodný".
Objednejte si zdarma náš týdenní newsletter. Aktuální články a důležité informace tak budete mít vždy po ruce ve svém mailu.
15. 1. 2021 21:53
Dobrý večer, zaměstnanec si přivodil pracovní úraz 30.9.2020 a od toho dne měl neschopenku do 15.10. Dne 30.9. odpracoval 1,5 h a 6,5 h nemoc. Teď počítám náhradu ztráty na výdělku a úplně jsem znejistěla, který hodinový průměr použiji. Ten, který platil 30.9. (tj. platný ve 3. čtvrtletí) nebo ten, který platil pro 4. čtvrtletí? Já bych použila ten, který platil ve 3. čtvrtletí, tedy v den, kdy nemoc začala. Je to tak? Ale ten, který měl ve 4. čtvrtletí je o dost vyšší než ten ze 3. čtvrtletí, tak se chci raději ujistit. (na průměr z roku 2019 jsem se dívala, ten byl nižší než ten i ten průměr). Děkuji.