Pracovní úraz
-
-
Nedávám teď odbornou radu, ale můj názor z praxe a po konzultacích i s pojišťovnou. Zaměstnanci přímo ve mzdě jsme nedopláceli ušlý výdělek. Také jsme neměli nic od lékaře a pochybnosti. Po ukončení pracovního poměru jsem vše spočítala dle návodu na tiskopisu pojišťovny a přidala i názor zaměstnavatele a poslala na pojišťovnu přes jejich web. Kolik zaměstnanci vyplatí jako ušlý výdělek je na pojišťovně. Jinak to opravdu nešlo.
Klára..
-
Ve vašem příspěvku chybí celá řada podstatných informací, aby bylo možné jednoznačně stanovit, zda váš postup bych správný či naopak. Jedno je však zcela zřejmé, a to, že se domníváte, že je možné povinnosti zaměstnavatele převést na pojišťovnu. To je však zásadní omyl.
Náhradu za ztrátu na výdělku, jakož i ostatní náhrady za pracovní úraz, je možné vyplácet přímo zaměstnanci (tento "čistčí" způsob používá cca 5 % zaměstnavatelů) nebo prostřednictvím pojišťovny (využívá cca 95 % zaměstnavatelů). Vyplácení prostřednictvím pojišťovny však zaměstnavatele nezbavuje odpovědnosti za vyplacení náhrad, a to ve správné výši. Tedy došlo-li by k nějaké chybě apod., a to způsobené i pojišťovnou, bude vůči zaměstnanci vždy odpovědný zaměstnavatel. Váš názor: "Kolik zaměstnanci vyplatí jako ušlý výdělek je na pojišťovně" je zcela chybný. Právní vztah je mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, nikoliv mezi pojišťovnou a zaměstnancem. Pokud by zaměstnanec s výši náhrady nesouhlasil a jeho nárok by byl oprávněný, šlo by to k tíži zaměstnavatele, nikoliv pojišťovny (došlo-li by až na soudní řízení, bude zaměstnanec žalovat zaměstnavatele, nikoliv pojišťovnu).
Navíc, přihlédnu-li k vašemu stanovisku ("Kolik zaměstnanci vyplatí jako ušlý výdělek je na pojišťovně"), pravděpodobně došlo k porušení zákona, neboť způsob a výši náhrady škody nebo nemajetkové újmy je podle zákoníku práce zaměstnavatel povinen projednat bez zbytečného odkladu s odborovou organizací a s poškozeným zaměstnancem (§ 271r zákoníku práce). Tedy nejméně v tomto bodě je váš postup zcela chybný.
-
Děkuji za Vaše odpovědi. Ušlý výdělek byl na tiskopisu do pojišťovny spočítán přesně podle jejich návodu. Pokud pojišťovna pošle zaměstnanci celou částku vypočtenou zaměstnavatelem, je to v pořádku. Pokud částku jejich revizor zkrátí, ..co má dělat zaměstnavatel? Doplatit ze svého? Jak může zaměstnavatel pak posuzovat, že nárok zaměstnance byl oprávněný. Ale děkuji moc.
Klára.. -
Za stanovení výše náhrad je odpovědný zaměstnavatel. On je vypočte na základě doložených podkladů a případně zkrátí v souladu se zákoníkem práce (v některých případech je může v souladu se zákoníkem práce i zvýšit). Celkovou vypočtenou výši projedná s poškozeným. Pojišťovna do toho nemá co mluvit. Poté může částku vyplatit přímo poškozenému a u pojišťovny ji refundovat, nebo požádat pojišťovnu o její proplacení poškozenému.
Nechce-li pojišťovna částku proplatit v plné výši, zaměstnavatele to neopravňuje k úpravě jím vypočtené částky. Výjimku tvoří pouze případ, kdy při výpočtu došlo k prokazatelné chybě, kterou pojišťovna objevila (opravenou částku je nutné znova projednat s poškozeným [byla-li již poškozenému vyplacena, není vždy povinen ji vrátit – viz § 331 zákoníku práce]). Považuje-li zaměstnavatel svůj nárok vůči pojišťovně za oprávněný (jedno zda jde o refundaci či přímé vyplacení), musí zvážit svůj postoj k pojišťovně a snažit se s ní dohodnout, případně volit až projednání u soudu. V případě požadavku na pojišťovnu o vyplacení poškozenému je nutné zohlednit, že zaměstnavatel se tímto krokem nezprošťuje své povinnosti uhradit náhrady poškozenému, a že poškozený může vůči němu uplatňovat svůj nárok, a to až soudní cestou.
Je nutné si uvědomit, že pojišťovna nefunguje jako poradce, nebo garant správnosti výplaty náhrad. Plně odpovědný je vždy zaměstnavatel.
-
Z uvedeného textu dovozuji, že s poškozeným zaměstnancem máte uzavřenu dohodu, že náhrada za ztrátu na výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti mu bude uhrazena až po skončení dočasné pracovní neschopnosti (jinak musí být vyplácena měsíčně).
Dále dovozuji, že vznik úrazu byl řádně prošetřen a bylo shledáno, že se jedná o pracovní úraz (§ 271k odst. 1 zákoníku práce). Též bylo zhodnoceno, zda se zaměstnavatel může zčásti nebo zcela zprostit své povinnosti (zjednodušeně porušení právních a ostatních předpisů BOZP zaměstnancem, jeho opilost či zneužití návykových látek, zaměstnanec si počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování; podrobněji viz http://bozppo-neu.cz/?page_id=649).
Zda se postižený léčil s kolenem již před vznikem pracovního úrazu není pro krácení výše náhrad zaměstnavatelem relevantní. Ošetřující lékař tuto skutečnost uvede ve formuláři Kooperativy "Lékařský posudek o hodnocení bolesti" (https://www.koop.cz/ver/1698232946000/file/edee/dokumenty/formulare/formulare-k-zakonnemu-pojisteni-zamestnavatelu/Lm-029_09-2020-EDIT.pdf [položky: "Jakou chorobou trpěl v době úrazu (česky)" a "Měl předchozí zdravotní stav vliv na úraz?"]) a zohlední ve výši počtu bodů.
Vyplacení náhrady za ztrátu na výdělku doporučuji řešit v rámci vyplacení všech náhrad, které poškozenému vznikly (bolestné, účelně vynaložené náklady s léčením, věcná škoda atd.). S řešením výplat náhrad by vám měl pomoci váš "bezpečák" (odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik). Případně potřebné informace můžete čerpat ze stránky: http://bozppo-neu.cz/?page_id=649.
-
Dobrý den, děkuji za vyčerpávající odpověď :-)
Se zaměstnancem bylo dohodnuto, že chce částku najednou (nejdříve tvrdil, že přijde po dvou týdnech, pak do konce roku a další verze byla na konci února), ale vzhledem k tomu, že marodí i nadále, tak už jsem začala platit náhradu. Nedoplatila jsem to ale zatím do vypočtených sta procent, protože tam právě tuším zádrhel.
Já mu to klidně vyplatím komplet všechno, ale on když bude ještě např. X měsíců marodit a neuzná se mu to vše jen v souvislosti s úrazem, tak co potom, jak funguje vrácení peněz?
Proto jsem myslela, že si vyžádám od lékaře papír o příčinné souvislosti s úrazem.
V každém případě děkuji za odkazy, hlavně ten poslední prostuduji :-) -
Co se týče vrácení již vyplacených peněz (i jejich části), je to trochu problematické. Platí: "Vrácení neprávem vyplacených částek může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to do 3 let ode dne jejich výplaty." – § 331 zákoníku práce.
Ve vašem případě bych doporučil uzavřít z poškozeným dohodu o pravidelném vyplácení záloh náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, a to ve výši 20 % průměrného výdělku před vznikem škody (pokud nebude krácena).
Dále doporučuji si pohlídat, zda stále marodí na stejnou neschopenku, resp. na stejnou diagnózu. Tedy kontaktovat ošetřujícího lékaře, zda důvodem dočasná pracovní neschopnost je stále následek pracovního úrazu.
-
- Přeprava popílku režim PDP Poslední názor: 23.12.
- Sleva na dani prarodič Poslední názor: 22.12.
- Prohlášení poplatníka na rok 2026 Poslední názor: 22.12.
- Jak vyplatit úrok společníkovi SRO Poslední názor: 22.12.
- Přenesená DP - montáž a seřízení zavírače Poslední názor: 22.12.
- DPH při nákupu z Německa Poslední názor: 22.12.
- Faktury ze 3. země Poslední názor: 21.12.
- Mezinárodní ochranná známka Poslední názor: 21.12.
- DPH a pokladní doklad Poslední názor: 21.12.
- Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele - doklad o dosaženém vzdělání Poslední názor: 20.12.
- Zaměstnanec ve zk. době, nemoc a ukončení PP ve zk. době Poslední názor: 19.12.
- Fakturace fyzické osoby vlastní s.r.o. Poslední názor: 19.12.
- Sleva na invaliditu souběh se starobním důchodem Poslední názor: 19.12.
- DPN a ukončení PP Poslední názor: 19.12.
Mohlo by vás zajímat
-
Aktualizujeme další formuláře pro daňové povinnosti
-
Pozor na sváteční nákupy, v tyto dny budou obchody zavřené
-
Kdo bude mít v roce 2026 nárok na předčasný důchod?
-
Ten umí to a ten zas tohle. Připomeňte si příběhy šikovných podnikatelů za rok 2025
-
10 nejvtipnějších vánočních reklam všech dob
-
Situace, kdy nemusí OSVČ platit zálohy na sociální pojištění
29. 4. 2024 12:57
Dobrý den,
chtěla bych požádat o radu :-)
V listopadu loňského roku zaměstnanec upadnul a pochroumal si koleno. Od té doby je stále na neschopence. To je samozřejmě ok. Ale my víme, že se pán s kolenem léčil už před úrazem, jezdil na nějaké injekce a v kolenu má artrózu. Jde mi o to, že nevím, jak se postavit k vyplácení náhrady ušlého výdělku. Můžu po pánovi z pozice zaměstnavatele požadovat potvrzení lékaře o příčinné souvislosti s pú? Nerada bych pak řešila, že zaměstnance přeplatíme a musel by nějaké peníze vracet.
Předem děkuji za pomoc :-)