Objednejte si zdarma náš týdenní newsletter. Aktuální články a důležité informace tak budete mít vždy po ruce ve svém mailu.
Aktualizujeme další formuláře pro daňové povinnosti
Pozor na sváteční nákupy, v tyto dny budou obchody zavřené
Kdo bude mít v roce 2026 nárok na předčasný důchod?
Ten umí to a ten zas tohle. Připomeňte si příběhy šikovných podnikatelů za rok 2025
10 nejvtipnějších vánočních reklam všech dob
Situace, kdy nemusí OSVČ platit zálohy na sociální pojištění
17. 6. 2025 11:38
Dobrý den,
rád bych se zeptal na výklad ohledně vzniku nároku na dodatkovou dovolenou u zaměstnance pracujícího na dohodu o pracovní činnosti (DPČ).
V zákoníku práce (§ 215 odst. 4 písm. d) je uvedeno, že nárok mají ti, kteří pracují při přímém ošetřování nebo obsluze duševně chorých nebo mentálně postižených alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby. Stanovená týdenní pracovní doba je podle zákoníku práce zpravidla 40 hodin týdně, případně méně u některých provozů nebo pokud je zkrácena kolektivní smlouvou či vnitřním předpisem zaměstnavatele.
Jak je to ale v případě zaměstnance na DPČ, který má sjednánu kratší týdenní pracovní dobu, případně když je u DPČ pro účely dovolené používána fiktivní týdenní pracovní doba 20 hodin? Posuzuje se podmínka „alespoň polovina stanovené týdenní pracovní doby“ vždy podle obecné stanovené doby (např. 20 hodin ze 40 hodin týdně), nebo podle konkrétní sjednané kratší pracovní doby u daného zaměstnance na DPČ? Jak by měl zaměstnavatel správně postupovat při posuzování nároku na dodatkovou dovolenou u dohodářů a zaměstnanců s kratším úvazkem? Děkuji za vysvětlení.